BRNO/LUHAČOVICE Několik tuzemských přehrad se na jaře znovu nenaplní. A zůstanou prázdné minimálně rok. Účet za každou z nich činí až stovky milionů korun.
Připravuje se vypuštění Luhačovické přehrady na Zlínsku, z velké části je už prázdný Plumlov u Prostějova. „Plumlovská je vypuštěná asi z poloviny, zjara odpustíme zbytek,“ uvedl Antonín Tůma z Povodí Moravy. I on potvrzuje: Tolik přehrad současně ještě v Česku vypuštěno nebylo. Pokud hladina některé z desítek tuzemských přehrad klesla, důvodem byly především opravy hrází a technologie či protipovodňová opatření.
Nyní je kromě obnovení původního objemu nádrží hlavní motivací ekologie. Z jindy zatopených ploch mohou vodohospodáři těžit nánosy bahna, které obsahují živiny pro sinice. Ty mění každý rok obsah nádrží v nevábnou tekutinu, která připomíná špenátovou polévku. A značně nebezpečnou. Podle analýzy Blahoslava Maršálka, uznávaného odborníka na sinice, patří například Brněnská přehrada kvůli toxinům vylučovaným sinicemi k nejproblémovějším v Evropě. Práce v těchto dnech běží na Brněnské přehradě. Ta se už na jaře zmenšila na velikost většího rybníka. V jejím případě však nejde odtěžit všechno bahno, kterého jsou čtyři miliony metrů krychlových. „Vodohospodáři se soustředí na vybrané lokality,“ připomíná náměstek brněnského primátora Martin Ander, který má na starosti životní prostředí. Pokud by chtěli odtěžit skutečně všechno bahno, budou jeho vytěžení, rozbory a uložení stát několik miliard korun. I tak se účet vyšplhá na dvě stě milionů.
Třeba u Luhačovické přehrady, která je přibližně šestkrát menší než brněnská, přijde odtěžení 235 tisíc metrů krychlových bahna státní pokladnu na 137 milionů korun. Uvolnění sumy v pátek potvrdil ministr zemědělství Jakub Šebesta. Další peníze přidají vodohospodáři a zástupci regionu například tím, že dokončují budování kanalizace. To, že chyběla a lidé málo používají bezfosfátové prací a čisticí prostředky, umožňuje, že se do přehrady dostávají fosfáty – jedny z živin pro sinice.
Postupné vypouštění se týká i dalších nádrží. V plánu je například u Hostivařské přehrady v Praze, připravují je také u Jordánu u Tábora, vypuštěného naposledy v roce 1830.
***
Živiny na dně
Bahno je hostina pro sinice Podle výzkumů se sinice přemnožily v 83 procentech nádrží v ČR včetně těch, jež dodávají pitnou vodu. Příčinou je množství živin, například fosfátů, které se do vody dostávají z odpadních vod, ale i splachováním úrodné půdy. Usazeniny na dně by mohly sinicím dávat živiny až desítky let. Proto vodohospodáři bahno odstraňují a například začínají nasazovat ryby, které bahno nerozrývají.
