Před cestami do Balúčistánu varuje i české ministerstvo zahraničí, které na svých stránkách upozorňuje na trvale zhoršenou bezpečnostní situaci v oblasti. "Návštěvu provincie rozhodně nedoporučujeme," uvádí ministerstvo.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Na začátku března jsem jel z (íránského) Zahedánu do (pákistánské) Kvéty. Momentálně už jsem v Dillí. Bezpečnostní situace v Balúčistánu opravdu není dobrá," říká slovenský cestovatel Jozef (jména cestovatelů redakce zná, ale na jejich přání je nezveřejňuje).
Co se staloČešky, kterým je 25 let, přijely do Pákistánu ze sousedního Íránu jako turistky. Cílem jejich cesty byla Indie. Z autobusu, kterým jely, je skupina osmi až deseti ozbrojenců odvezla terénním automobilem. Únosci sebou vzali i policistu, jenž ženy doprovázel, později ho ale z auta vysadili a ponechali si jeho zbraň. K činu se zatím nikdo nepřihlásil, a není tak ani znám jeho motiv. Na podporu unesených dívek vznikla na sociální síti Facebook stránka Hanka a Tonča domů, v neděli po poledni měla už přes sedm tisíc podporovatelů - čtěte zde. |
"Hned za hranicí mi byl přidělen ozbrojený strážce, se kterým jsem cestoval prvních 300 kilometrů autobusem. Po cestě bylo několik checkpointů (kontrolních stanovišť policie - pozn. red.), kde jsem se zapisoval do záznamů - podle zápisů tam za únor projel v průměru jeden cizinec za dva dny, poslední Čech 16. února. Po setmění, asi 50 kilometrů před Nushki, jsem musel vystoupit z autobusu a strávit noc na checkpointu uprostřed kamenité pouště," říká. Ráno pokračoval na korbách policejních pick-upů od checkpointu k checkpointu.
Už bych do toho znova nešel
"Při čekání na další pick-up na checkpointech mě policisté vždy vyzvali, abych se neukazoval venku a raději počkal uvnitř. Čím blíž ke Kvétě jsme byli, tím víc se bezpečnostní opatření stupňovala. Na zabarikádovaném checkpointu před vjezdem do Kvéty jsem čekal, než pro mě přijede obrněné vozidlo," popisuje cestovatel.
Vojáci mu tam také oznámili, ze mu nedovolí pokračovat z Kvéty do Karáčí, kam původně plánoval jet. Ve městě den předtím došlo k výbuchu a panoval tam chaos. "Přes Kvétu jsem jel v obrněném Alligátoru a netoužil jsem po ničem jiném, než už konečně dojet. V tom vozidle jsem se cítil jak v Mogadišu, krásný cíl pro teroristy, raději bych snad jel v nenápadné rikše," uzavírá cestovatel.
"Podobnou cestu jsem s kamarádem podnikl před deseti lety. Dnes to považuju za čiré bláznovství a už bych do toho znova nešel. S místními jsme sice žádné problémy neměli, ovšem samotné mladé holky? To by se mi zdálo šílené i tehdy," vzpomíná další cestoval Petr.
