Dva týdny poté, co se stal ‚prvním německým sebevražedným atentátníkem‘, když na sobě odpálil batoh plný ostrých kovových úlomků před vstupem na hudební festival Ansbach Open, zůstávají jeho motivy a skutečná identita stále nejasné. Tento fakt vyvolal ožehavé otázky týkající se vstřícné imigrační politiky Angely Merkelové snažící se o integraci více než milionu uprchlíků, píše The New York Times.
Jednou z nich je, zda úřady vůbec vědí, koho do země vlastně pouští. Již před sérií útoků z řad migrantů se vláda v Německu a dalších státech obávala, že s uprchlíky proniknou do evropských zemí také nejrůznější extremisté. Až Daleelův případ však vyvolal skutečný strach z radikálů, kteří se do Evropy dostanou promísení s civilním obyvatelstvem, a zdůraznil také nutnost důkladnějšího ověřování totožnosti, příslušných dokumentů a životních příběhů lidí, kterým bylo umožněno zůstat.
Hledaje azyl v Evropě, zdá se, že si Daleel přibarvoval či měnil klíčové části svého příběhu. „S ohledem na to, co nyní víme, není jasné, kdy došlo k jeho radikalizaci,“ uvedl bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann „Je možné, že se radikalizoval sám a je také možné, že se radikalizoval dlouho, možná už rok, před tím.“
Bez peněz a přístřeší
Daleel přišel do Evropy v červenci 2013 ilegálně přes Bulharsko, kam dorazil s mobilním telefonem Sony Xperia a nabíječkou, dvěma dvougigabytovými paměťovými kartami, dvojími sluchátky, gigabytovým flashdiskem a osmi stodolarovými bankovkami.
Jedna z prvních lidí, na něž se Daleel o příchodu do Evropy obrátil s prosbou o pomoc, byla Iliana Savová, ředitelka programu pro právní ochranu uprchlíků a migrantů bulharského Helsinského výboru pro lidská práva. Ta potvrdila, že byl Daleel jedním z 290 žadatelů o azyl, kteří se na organizaci obrátili s žádostí o pomoc. Daleel tvrdil, že nemá peníze ani kde bydlet a nutně potřebuje lékařskou péči. „Tento případ si dobře pamatuji, lidi s takovými zraněními tady nemíváme často, vyprávěla Savová. „Řekl nám, že byl zraněn při explozi granátu, při němž zahynula jeho žena a děti. Střepiny ho zasáhly do nohou. Žádné stopy psychické nevyrovnanosti nebo radikalizace jsme nezaznamenali.“
Klidný a příjemný pacient
Bulharské úřady nepotvrdily, že by se s Daleelem špatně zacházelo, či snad že by mu bylo během dvouměsíčního pobytu v Bulharsku jakkoliv ubližováno, jak později uvedl v Německu. Bulhaři Daleelovi garantovali azyl, lékařské ošetření, jež požadoval, mu ale nebylo možné poskytnout. Uprchl tedy do Rakouska, kde na jaře 2014 opět požádal o azyl. Žádost byla zamítnuta s ohledem na v Bulharsku již udělenou ochranu. O několik měsíců později se Daleel vydává do Německa.
Axel von Maltitz, terapeut z Lindau na břehu Bodamského jezera, vede se svojí ženou asociaci, jež pomáhá obětem traumat a také uprchlíkům. Právě jemu Daleel tvrdil, že s ním bylo v Bulharsku špatně jednáno. Manželský pár však odmítá přijmout teorii, že by byl Daleel terorista podporovaný Islámským státem. „Byl to velmi klidný a příjemný pacient, bez jakýchkoliv važnějších problémů,“ řekla paní Maltitzová. „Pokaždé chodil včas.“ Daleel měl naplánováno šest sezení od počátku roku 2015, na poslední koncem července už nedorazil, terapii mezitím z vlastních pohnutek přerušil. Paní Maltitzová odmítá motivy útoku komentovat: „Tohle prostě nesedí k obrázku pacienta, kterého jsme znali,“ říká.
Minulý rok upozornil na Daleelův případ jeden z dobrovolníků pracujících s uprchlíky, zákonodárce Harald Weinberg. Ten napsal 15. listopadu úřadům v Ansbachu naléhavý dopis, aby město umožnilo Daleelovi zůstat. Uvedl, že Mohammad Daleel byl několikrát hospitalizován z psychických důvodů poté, co se u něj projevily sebevražedné tendence kvůli možnosti navrácení zpět do Bulharska.
Pečlivě připravovaný útok
Bomba, která zranila patnáct lidí a Daleela samotného zabila, vybouchla v batohu na atentátníkových zádech 24. července. Video, nalezené po útoku v jeho mobilním telefonu, ukázalo zahaleného muže prohlašujícího, že je Mohammad Daleel, bojovník Islámského státu. Případ převzal federální státní zástupce kvůli zjevné vazbě na teroristickou organizaci, ačkoliv do této souvislosti si Daleela před útokem nikdo nedával.
  |
Pachatelé ostatních nedávných útoků včetně tragédie v Nice, měli dlouhou historii psychologických problémů, ale mizivou - pokud vůbec nějakou - vazbu na Islámský stát, přestože ten je prohlásil za „své vojáky“. IS nazval Daleela „vojákem“. V jeho případě se potvrdily dlouhodobé vazby na skupinu bojovníků z Aleppa. Předminulý týden skupina zveřejnila, že se Daleel poprvé přidal do jejich řad v Iráku a později bojoval v Sýrii, kde byl zraněn šrapnelem.
Daleel měl v plánu vrátit se po úspěšném provedení lékařského zákroku zpět do boje v Sýrii. Jelikož léčba neproběhla, Daleel zůstal a začal vytvářet uživatelské účty na sociálních sítích a podporovat Islámský stát. Německá policie uvedla, že Daleel založil na facebooku šest účtů, kde minimálně jeden z nich byl založen pod falešným jménem.
Islámský stát potvrdil, že Daleel tři měsíce před útokem studoval návody na výrobu bomb, byl v kontaktu s obchodníky a den před samotným útokem navštívil místo atentátu.
Nedlouho před útokem Německo zpřísnilo zákon o registraci nově příchozích uprchlíků. Do terénu byly vyslány týmy úředníků a vojáků, které měly za úkol vyhledat neregistrované žadatele o azyl. „Zaznamenávaly základní osobní údaje včetně místa narození, vyfotily biometrické portréty a vzaly otisky prstů,“ uvedla Andrea Brinkmannová, tisková mluvčí Spolkového úřadu pro uprchlíky a migraci. Data byla zařazena do domácí databáze a zároveň poskytnuta všem organizacím států Evropské unie pracující s uprchlíky, od příhraniční policie po regionální úřady. Ti všichni by nyní měli mít k těmto informacím přístup.
Jestli bude tento krok dostačující, určí čas. „Naším úkolem nyní je,“ říká ředitelka Evropského institutu migrační politiky Elizabeth Collett „najít tyto osamělé vlky, jejichž motivace přijít do Evropy může být jakákoliv a z jakýchkoliv důvodů se také může změnit.“
