21. prosince 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Češi ve službách Izraele. Špičkoví vyhledávací psi budou bojovat proti tamním pašerákům

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 5Diskuse
Pes Quantus ve výcvikovém centru v Heřmanicích na Liberecku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pes Quantus ve výcvikovém centru v Heřmanicích na Liberecku. | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA/TEL AVIV Izraelští policisté přivítali ve svém sboru nové členy českého původu. Na Ben Gurionovu letišti v Tel Avivu minulý týden přistálo několik kříženců německého a belgického ovčáka. Vyhledávací psi, které vycvičili čeští celníci, budou na Blízkém východě pomáhat strážcům zákona v boji proti pašerákům drog či bankovek.

V uplynulých dvou letech vytrénovali Češi pro izraelské kolegy necelé dvě desítky vyhledávacích psů. Ti se nyní přidají k dalším více než dvou stovkám čtyřnohých členů tamního policejní sboru, kde budou pomáhat rozkrývat byznys nelegálně přepravovaného zboží.

Psi, kteří do blízkovýchodní země putovali, podstoupili v Česku základní třináctitýdenní výcvik, po němž následovaly závěrečné zkoušky. „Určitou část výcviku absolvovali s našimi instruktory. Pak přijeli izraelští psovodi a dokončili výcvik až do zkoušek,“ přibližuje hlavní kynolog celní správy Tomáš Krutina.


Video by JerusalemOnline

Standardní kurz pro české psovody přitom trvá 15 týdnů. Psovodi ze zemí „třetího světa“ jej ale mají kratší z důvodu vízových povinností (jak takový výcvik probíhá, čtěte ZDE).

Zahraniční zástupci si psy většinou pořizují sami, případně na doporučení. Čeští celníci s nimi neobchodují. „Platí u nás za ubytování, energie, ale není to o tom, že vycvičíme psa a prodáme ho do zahraničí,“ říká Krutina se slovy, že instituce takovým způsobem vydělávat peníze do státního rozpočtu ze zákona momentálně nemůže. „Spíše předáváme schopnosti,“ doplňuje.

Tabák hledala Cora i ve venkovním prostředí. I zde byla úspěšná.
Cora při své oblíbené činnosti. Chytání míčku.

Celní správa provozuje v republice jediné výcvikové centrum služební kynologie. Nachází se v Heřmanicích na Liberecku. Další tři střediska tohoto typu pak má policie a po jednom armáda s vězeňskou službou.

Češi ve světové špičce

V Heřmanicích vycvičí ročně přibližně dvacet psů. Více než polovina z nich posléze slouží u nás, zbytek je trénován právě pro ostatní státy. „Prioritou je vycvičit psy do Česka, nadstavbou jsou psi, kteří se připravují pro zahraničí,“ říká Tomáš Krutina. O výchovu se v městečku u česko-polských hranic stará pětice instruktorů.

Češi patří ve služební kynologii ke světové špičce. Vedle Izraele cvičí pátrací psy pravidelně také pro Rusko, Lotyšsko, Německo, Francii či pro jihoamerické země, jako jsou Ekvádor a Peru. V současnosti připravuje celní správa ve spolupráci s Českou rozvojovou agentura rozsáhlý tříletý projekt pro Gruzii, na jehož konci by mělo být 16 vycvičených jedinců.

Vedoucí střediska Josef Dušánek ve své kanceláři s úctyhodnou sbírkou trofejí a celnických čepic.

Vedoucí střediska Josef Dušánek ve své kanceláři s úctyhodnou sbírkou trofejí a celnických čepic.

Heřmanické středisko přitom limituje jeho velikost. Při maximálním možném využití je schopno pojmout 24 psů, zatímco výcviková zařízení v Rusku až desetinásobek. Podle Josefa Dušánka, vedoucího centra v Heřmanicích, se ale čeští instruktoři liší v přístupu, využívají poklidné rodinné atmosféry.

Zvířata se pro výcvik vybírají na základě komplexních testů jejich dovedností, zdraví a poslušnosti. Kritérií pro přijetí je celkem kolem dvaceti, od rentgenů, rozborů trusu, moči přes absenci strachu z výšek a netypických povrchů až po chuť spolupracovat, přičemž až 60 procent uchazečů se pro jejich nesplnění vrátí zpět do rukou majitelů.

Velmi důležitým atributem, který by měl každý kandidát splňovat, je hravost. „Jakmile není vášnivý aportér a žravý, není pro naši metodiku užitečný,“ tvrdí Dušánek.

Fena Cora při hledání tabáku.

Fena Cora při hledání tabáku.

Nezáleží přitom příliš na tom, o jakou se jedná rasu. Vycvičit se dá každá. Ačkoliv vhodní nejsou k práci pro celníky atypicky velcí či hodně osvalení psi ani miniaturní plemena, například čivava nebo jorkšírský teriér. Rychle se totiž unavují.

„V dnešní době ale používáme i Jack Russell teriéra pro vyhledávání cigaret. Dá se snadno zvednout a může prohledat stísněné prostory, do nichž se třeba německý ovčák nedostane,“ vysvětluje Krutina.

Nejznámější Čech v Peru zemřel

Celní správa má momentálně ve svém portfoliu necelých 60 psů, ať už jde o „obranáře“ či druhy trénované na vyhledávání drog, cigaret, bankovek nebo „citesů“ (chráněná zvířata a rostliny, pozn. red.).

Fena Cora hledá tabák ve výcvikovém středisku v Heřmanicích.

Fena Cora hledá tabák ve výcvikovém středisku v Heřmanicích.

„Všechny psy, které jsme vyučili na vyhledávání drog, jsme doučili na zbraně,“ komentuje Krutina s tím, že se jedná o reakci na aktuální situaci ohledně terorismu a převozu zbraní. Jako jediní v Evropě v Heřmanicích trénují zvířata také na hledání líhu.

Podle hlavního tuzemského kynologa Tomáš Krutiny mají psi na svědomí 70 až 80 procent záchytů u nás. Jde o několik nálezů týdně. Aktuálně pak hodně o pašované cigarety, které bývají často ukryté v dutinách vozů.

Za doposud nejvýraznějšího zástupce české kynologické školy ve světě je považován německý ovčák Karo, který od roku 2012 pomáhal s protidrogovým bojem v Peru. V latinskoamerické zemi jej dokonce označovali za tamního nejznámějšího Čecha. Zasahoval převážně v přístavech a na letišti v Limě. Osvědčil se však i v obtížných klimatických podmínkách na peruánsko-bolívijské hranici blízko jezera Titicaca ve výškách přesahujících čtyři kilometry na hladinou moře.

Karo, jenž byl označovaný jako „nejznámější Čech v Peru“, se svým psovodem.

Karo, jenž byl označovaný jako „nejznámější Čech v Peru“, se svým psovodem.

Karo ovšem v loňském roce zemřel. Přesnou příčinu čeští celníci neznají. Údajně jej postihla bakteriální infekce. Vyloučena ovšem není ani varianta, že by se jej kriminální scéna kvůli jeho úspěšnosti a popularitě snažila zbavit.

  • 5Diskuse


Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky


Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!