Pro astronomy začal příběh meteoritu v červenci roku 2007. Nad Nullarborskou pouští v jihozápadní Austrálii se na dlouhých šest sekund rozzářil poměrně jasný bolid. Událost zaznamenala síť kamer, kterou tam právě pro takovou příležitost spolu s australskými a britskými kolegy vybudovali čeští odborníci. Ti jsou v tomto oboru světovou špičkou. V České republice provozují nejhustší síť kamer a výrazně přispívají i k vývoji techniky. I plně automatické kamery umístěné v Austrálii vyrobila česká firma Space Devices.
Pád bolidu se podaří zdokumentovat relativně často. Najít objekt, který záři vyvolal, je ale podstatně těžší. Podle intenzity světla bylo jasné, že meteorit nemůže vážit víc než kilogram. Pokud by takový objekt dopadl u nás, nejspíš by bylo pátrání v terénu porostlém vegetací neúspěšné. V australské poušti je úkol o něco snazší. Průlet zachytily dvě stanice. Bylo proto možné vypočítat dráhu i rychlost meteoroidu a vymezit oblast, kam „vesmírný kámen“ nejspíš dopadl. Objevila se však podstatná komplikace. Meteorologické záznamy z noci, kdy meteorit dopadl, ukázaly, že nad australskou pouští tehdy vály větry o rychlosti až 170 kilometrů za hodinu. Bylo proto nutné vliv větru zohlednit.
Různé modely proudění však dávaly odlišné výsledky. Protože poslední údaje měli vědci pro výšku 20 km, kde bolid zhasl, mohl rozdílný typ proudění ovlivnit místo dopadu až o několik kilometrů. Pavel Spurný z Astronomického ústavu AV ČR, hlavní koordinátor bolidové sítě v Evropě a Západní Austrálii a spoluautor článku v posledním čísle Science, musel vybrat ten nejpravděpodobnější a z něj odvodit, kde meteorit hledat. Vědcům přálo štěstí. Dva úlomky meteoritu o hmotnosti 150 a 176 gramů našli účastníci expedice do Nullarborské pouště v říjnu 2008 v místech, které od vytyčené linie nebylo dál než sto metrů.
Podobný nález se na jižní polokouli dosud nikomu nepodařil. Meteoritů „s rodokmenem“, tedy takových, u nichž lze určit, odkud pocházejí, existuje jen pět. Z toho tři objevili čeští astronomové.
Meteorit pojmenovaný Bunburra Rockhole se podle Spurného pravděpodobně zrodil z nejvnitřnějšího pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Protože jde o vzácný achondrit, tedy v podstatě magmatickou horninu, musí pocházet z většího tělesa. Vědci proto věří, že do „rodného listu“ meteoritu budou moci doplnit přesné místo zrodu.
