Jsme spokojeni, říkají o výzkumných projektech v Česku velitelé amerického námořnictva a plánují u nás otevřít regionální technologickou kancelář – teprve pátou na světě.
PRAHA V březnu 1999, pět dní poté, co byla Česká republika přijata do NATO, zazvonil telefon na stole profesora Vladimíra Maříka, který vede katedru kybernetiky na ČVUT. Na druhém konci byl zástupce Výzkumné laboratoře amerického letectva. „To, co děláte v oblasti multiagentních systémů, je velice zajímavé. Nechtěli byste pracovat na jednom projektu pro nás?“ ozvalo se ze sluchátka.
Tak začala spolupráce mezi katedrou kybernetiky a americkými ozbrojenými silami, která trvá dodnes. Čeští vědci pracují na unikátních projektech nejenom pro letectvo, ale i pro námořnictvo a pěchotu. Zkušenosti mají i s projekty pro NASA či Missile Defense Agency (protiraketovou obranu). „Už nám chybí jenom pobřežní stráž,“ podotýká s úsměvem Mařík. Spolupráce s Missile Defense Agency se rozběhla v souvislosti s úvahami o umístění radaru v Brdech. V současnosti běží v Česku tři pilotní projekty a na jednom z nich pracuje jeden z týmů katedry kybernetiky. Onen první projekt pro letectvo se týkal formování koalic a dohadování uvnitř koalice pro humanitární operace. Zjednodušeně řečeno, čeští vědci vyvinuli počítačový systém usnadňující rozhodování a komunikaci mezi účastníky operace, jako jsou nevládní organizace, lokální správa, mezinárodní organizace, logistické firmy a další.
Byť byl tento projekt vytvářen pro americké letectvo, výsledky našly téměř okamžitě civilní uplatnění. „Použili jsme jej v evropském projektu virtuálních podniků. To je sdružení jednotek, které mají nějakou výrobní kapacitu a nějaký potenciál a dohadují se na výrobě,“ vysvětluje Vladimír Mařík. Systém podle něj našel uplatnění například při výrobě motorů pro Škodovku. Projektů na katedře, na kterých pracuje přes 150 lidí (včetně doktorandů a studentů magisterského studia), je celá řada a mnoho z nich je určeno pro firmy zvučných jmen jako Toyota, Google, Rockwell, Volkswagen a další. Jeden z projektů pro automobilový průmysl se týká vozidla budoucnosti, které má být schopno vnímat cestu kolem sebe, rozpoznávat překážky a vhodně komunikovat s řidičem.
Američané jsou se spoluprací s katedrou profesora Maříka, ale i dalšími českými výzkumnými centry a firmami tak spokojeni, že uvažují o založení regionální technologické kanceláře v Praze. O této záležitosti minulý týden v Praze jednal ředitel výzkumu námořnictva, kontraadmirál Nevin P. Carr.
Pokud by skutečně byla kancelář, dle odhadů Carra někdy příští rok, otevřena, šlo by o velké vyznamenání a šanci pro českou vědu i průmysl. Doposud jsou tyto kanceláře pouze v Santiagu, Londýně, Singapuru a Tokiu. Pražská kancelář by měla sloužit pro středoevropský region a výhodou pro Česko by bylo to, že by zde byli permanentně přítomni zástupci námořnictva, kteří by hledali vhodná výzkumná pracoviště a firmy pro různé projekty financované americkou vládou.
„Obávám se ale, že Česko na to není připravené. Jestliže sem vstoupí americké obranné agentury, tak půjde o velké zakázky. Je nebude zajímat pár lidí roztroušených na různých místech. Je bude zajímat koncentrovaný potenciál,“ uvažuje nahlas Mařík a vypráví, jak ČVUT připravilo projekt na vybudování českého institutu pro informatiku a kybernetiku Centrum excelence Antonína Svobody v pražských Dejvicích.
Šlo by o dostavbu tamní „modré“ menzy a výstavbu třináctipatrové budovy, ve které by sídlily jak firmy, tak především 400 až 450 výzkumníků a třeba i regionální kancelář námořnictva. S pádem Topolánkovy vlády se ovšem vše zkomplikovalo a pozdrželo. Podobně pád vlády oddálil i získání americké doložky nejvyšších technologických výhod, kterou má asi devět zemí na světě. „Bylo to téměř na spadnutí, a samozřejmě změna vlády to odsouvá,“ říká Mařík.
Objednává pěchota i námořnictvo
Vědci a studenti katedry kybernetiky Českého vysokého učení technického pracují například na projektu automobilu budoucnosti, který je schopen sledovat cestu i dopravní značky a pomáhat řidiči. Podílí se také na zakázce amerického námořnictva na optimalizaci chlazení lodí.
Námořnictvu pomáhají také s vývojem podmořských robotů, schopných hledat například miny. Řešení českých vědců spočívá v tom, že pokud nalezne robot něco podezřelého, ostatní se optimálně přemístí a vytvoří tak dostatečný přenosový videokanál. Podobný projekt se týká stabilizace kamery na bezpilotním letadle. Toto zadání je ale od Armády ČR.
Cílem bylo dosáhnout toho, aby kamera na letounu mohla automaticky sledovat pohybující se objekt. Vědci také pracují na systému rozpoznání podezřelého chování osob z videosekvencí. Americká pěchota jim pro změnu zadala vypracovat systém pro zabezpečení serverů před hromadnými útoky.
