Národní ústav pro vzdělávání, který spadá pod ministerstvo školství, nyní řeší, co by se žáci měli učit a co už ne. I když je tvoření nových osnov zahaleno tajemstvím, přechodníky jsou uváděny jako příklady nejvíce ohrožených druhů. Stejně jako skloňování zájmen jenž a tentýž.
Ministerstvo se zatím vyjadřuje opatrně; podle něj odborníci přizvaní k revizi dokončují podkladové analýzy. „MŠMT chce tento proces co nejvíce otevřít, aby se do něj mohla zapojit co nejširší pedagogická veřejnost,“ napsala LN jeho mluvčí Aneta Lednová.
200 let staré normy
Jazykovědci i učitelé vzkazují komisi shodně: výuku češtiny je třeba hlavně zjednodušit. Bývalý šéf Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karel Oliva upozorňuje, že normy současné spisovné češtiny byly vytvořeny před přibližně 200 lety, a to ještě na základě češtiny z doby Bible kralické.
„Jazyk prošel značným vývojem. Racionálním řešením problému by tedy bylo tyto a případně další normy citlivým způsobem – bez jakéhokoliv radikalismu – změnit a přizpůsobit je požadavkům a praxi doby,“ říká Oliva. Pak by ani jednu ze zmíněných disciplín z učebnic nemazal.
Podobně to vidí češtinář Josef Soukal. Kantor by podle něho měl brát v potaz hlavně možnosti žáků osvojit si učivo: „Platí, že méně může znamenat více.“ Například přechodníky by probíral se žáky vyšších ročníků základní školy jen informativně.
