Jmenovalo se Závist, rozprostíralo se na pravém břehu Vltavy a bylo to hlavní město Keltů žijících na území dnešních Čech. Jeho pozůstatky najdete na vrcholu hory Hradiště proti Zbraslavi. Územím někdejšího hlavního keltského města vás provede naučná stezka.
První palisádové opevnění začali keltští osadníci na vrcholu hory budovat přibližně 500 let před naším letopočtem. Brzy ale Keltové obsadili i Břežanské údolí pod kopcem a také protější vrch Šance. Jejich město zabíralo plochu téměř dvou set hektarů, což v té době představovalo velikost sedmi běžných oppid. To je zhruba rozdíl mezi současnou Prahou a třeba Hradcem Králové.
Oppidum ZávistZávist je největší a nejvýznamnější české oppidum. Žilo v něm několik set obyvatel, kteří měli k dispozici velké povrchové obytné domy, chaty se zahloubenými podlahami, některé isohništi, jámy, různé přístřešky. Oppidum zaniklo přibližně ve druhé polovině 1. století před naším letopočtem. Bylo patrně napadeno a dobyto Germány, kteří se zde usídlili. |
Oppidum bylo opevněné nejenom dřevěnými palisádami, ale také kamennými valy. Uvnitř opevnění měli Keltové vše, co město potřebuje k životu. Kromě obytných staveb a dílen tu fungovala například i mincovna.
Jedinečná byla také historicky první zděná stavba na našem území. Její základ tvořil pět metrů vysoký, sedmadvacet metrů dlouhý a jedenáct metrů široký podstavec. Na něm se pak stavba členila pruhy kamenných zdí a příčnými vyzdívkami. Pravděpodobně to byl velký oltář v ještě větším chrámu.
Jak oppidum na Závisti zaniklo? To se přesně neví. Mírumilovný, pozvolný konec to ale určitě nebyl. Archeologové z vykopávek poznali, že stavby zničil silný požár. A na nalezených kostrách odhalili stopy zásahů, ran a smrtelných zranění. Do některých těl byly dokonce vetknuté zbraně nepřítele.
Zpátky po vodě
Když si prohlídku oppida naplánujete na sobotu nebo neděli a cestu tam absolvujete třeba vlakem z Prahy na Zbraslav, můžete se zpátky vrátit výletním parníkem, který v 17.20 připlouvá ke zbraslavskému molu.
Než za hodinu vystoupíte v Praze u Palackého mostu, uvidíte po cestě nejen soutok Vltavy s Berounkou u Lahovic, ale také proplujete plavební komorou v Modřanech a od řeky si prohlédnete Vyšehrad i se skálou, ze které údajně skočil Horymír se Šemíkem. Druhý den poplujete z přístaviště pod Palackého mostem jinou lodí dál.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Až loď přistane u Císařského ostrova, budete pokračovat přes lávku na pravý břeh Vltavy směrem k zoologické zahradě. Cestu přes lávku pro pěší si vychutnejte. Je to poslední most přes řeku na vaší další trase, a vy se přitom budete muset ještě dostat na levý břeh!
Zoologickou zahradu tentokrát z programu vynecháte. Sama by si zasluhovala nejméně jeden den na pořádnou prohlídku a vás ještě čeká kolem osmi kilometrů chůze, překonání vltavského proudu a zpáteční cesta do Prahy. Na pěší část výletu nebudete potřebovat žádnou mapu. Stále totiž půjdete po pravém vltavském břehu po proudu až k velkému jezu v Klecanech.
Nejprve minete po pravé ruce areál zoologické zahrady, ve kterém alespoň na dálku uvidíte některé výběhy nebo obří voliéru pro ptáky. Až plot zahrady skončí, uvidíte na levé straně na stráni za řekou zříceninu Baba. Vltava se v těchto místech stáčí vlevo do dlouhého oblouku a údolí je zde ještě poměrně široké.
Z Prahy do Roztok
|
Za další zatáčkou to ale přestává platit. Z pravé strany míří k břehu řeky jedna z několika přírodních památek na cestě – Bohnické údolí. A za ním jsou svahy na obou březích rázem strmější, Vltava vytváří říční kaňon a nechce se ani věřit, že člověk má za zády milionové město.
Silnice s auty vedou kudysi nahoře, dole u řeky je klid a přírodní památky následují jedna za druhou: Zámky, Drahanské údolí a na protějším břehu Tiché údolí a Roztocký háj. Ticho naruší až hukot jezu v Klecanech. Pokud by děti naříkaly, že je bolí nohy, můžete jim oznámit příznivou zprávu: pěší putování končí, čeká další atrakce. V první řadě je potřeba dostat se na levý břeh. Most tu není, dopravu obstarává legendární klecanský přívoz.
Mezi Klecany a Roztoky pendluje obvykle dvakrát za hodinu a na jeho palubu se vejdou pěší turisté, cyklisté a občas i malý motocykl. Co je pro turisty zpestření, je pro místní naprosto běžný způsob dopravy do práce nebo na vlak do Prahy. Od přívozu se můžete vydat buď rovnou na roztocké nádraží na zpáteční vlak do Prahy nebo se ještě zastavit v místním zámku v muzeu.