Pod jejich dohledem byl v Modré v roce 2004 vybudován archeologický skanzen, který se snaží na věrných maketách ve skutečném měřítku rekonstruovat život původních obyvatel Velké Moravy.
Archeoskanzen ModráArcheologický skanzen má otevřeno každý den od 9 do 17 hodin. Rodinná vstupenka stojí 150 korun. Do areálu není povolen vstup se psy a návštěvníci by měli mít takové oblečení, ve kterém se mohou i trochu ušpinit. |
Místo pro skanzen bylo vybráno v místech, kde v roce 1911 Jan Nevěřil odkryl základy velkomoravského kostelíka. Vedle těchto vykopávek stojí novodobá replika kostela, vybudovaná v letech 1998–2000.
Nyní v areálu archeoskanzenu stojí replik mnohem víc. Na stavbách v reálné velikosti si můžete prohlédnout, jak vypadalo palisádové opevnění, brány, strážní věže nebo polozemnicové chaty. Zhotovení každé repliky předcházely podrobné průzkumy prováděné ve středním Pomoraví. Součástí prohlídky jsou také ukázky řemesel a ochutnávky jídel, kterými se tehdejší obyvatelé Moravy živili.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Návrat na Velkou Moravu
Po zhlédnutí naturalistického ztvárnění života původních obyvatel se můžete vydat jen o kousek dál do Uherského Hradiště, kde je v provozu obnovený a vylepšený Památník Velké Moravy. Na rozdíl od skanzenu pod širým nebem nabízí mnohem větší zapojení moderních technologií.
Vývoj osídlení Moravy názorně předvádějí počítačové animace, k dispozici budete mít elektronického průvodce a připravena je také projekce speciálního filmu Rudolfa Chudoby. Zajímavé nejsou v památníku jen expozice, ale také samotné místo, kde stojí.
Památník Velké MoravyPamátník je otevřený celoročně, každý den od 9 do 17 hodin. Rodinné vstupné pro dva dospělé a neomezený počet dětí činí 80 korun. V nedaleké Topolné můžete navštívit další expozici Slováckého muzea – takzvané Muzeum v přírodě s ukázkami stodol, sušíren ovoce či udíren |
V 9. století, kdy západní Slované měli svůj první státní útvar, Velkou Moravu, byl hlavním mocenským centrem tohoto státu Veligrad, dnešním jazykem Velehrad. O přesnou polohu tohoto legendárního města se vedou spory, ale řada postupně zpřesňovaných indicií ukazuje právě na Uherské Hradiště a lokalitu Na Valách, kde stojí památník.
Že v lokalitě Na Valách bylo největší pohřebiště velkomoravské éry, je známé už od dvacátých let minulého století, kdy tu byly zahájeny první archeologické průzkumy. Po druhé světové válce vybrali mladého kustoda Slováckého muzea Viléma Hrubého, aby ve vykopávkách pokračoval. V roce 1949, při standardním prohledávání další části pohřebiště, se to stalo.
Tým vedený Vilémem Hrubým našel základové rýhy kostela s apsidou. Byl to objev s obrovským dopadem. Znamenal zdokumentování prokazatelně první architektury z doby Velké Moravy u nás. Tyto základy, pečlivě ošetřené a zrestaurované, si v památníku můžete samozřejmě prohlédnout.