101 výletů s dětmi: Kamenický Šenov a lesy plné skla

Jednak husté a rozsáhlé lesy, které poskytovaly dostatek paliva pro tavbu, a pak geologický zlom, kterému se říká „lužická porucha“. V místech, kde probíhal, se totiž dalo přímo na povrchu narazit na vydatnou křemennou žílu, potřebnou pro tavení skla. Jedny z prvních hutí vyrostly severovýchodně od dnešního Nového Boru na úpatí kopce Bouřný a v místech, kde se rozkládají obce Horní a Dolní Světlá. 

Hledat ale v lesích zbytky velkých sklářských hutí by bylo pošetilé. Středověká výroba skla si vystačila s málem. Nad pecí se postavil jednoduchý dřevěný přístřešek a z lesa se postahovalo dřevo. Když palivo v nejbližším okolí došlo, přesunul se sklář v lese o několik set metrů dál a tam pokračoval ve výrobě.

Jednotlivé hutě pracovaly samostatně a skláři si většinou při svém putování bhospodařovali lesní údolí kolem potoků. Voda poháněla stoupy na drcení křemene, navíc přímo v potoce bylo možné sbírat křemenné valouny. Právě takovým pracovním putováním kolem lesních potoků se později zakládaly nejen osady Horní a Dolní Světlá, ale třeba i Trávník či Drnovec poblíž Cvikova.

Historie Nového Boru je od počátku provázána s dějinami sklářství. O jeho rozmach se zasloužily především sklářské obchodní společnosti, jež zručně využívaly toho, že město leželo na obchodní cestě z Prahy do Německa. Roku 1870 zde byla založena sklářská škola a roku 1893 sklářské muzeum. Sbírky jsou dnes k prohlédnutí v muzejních expozicích soustředěných do historické empírové budovy na náměstí Míru.