Prohlédnete si tu na padesát způsobů ztvárnění noci, kdy se narodil Ježíš. Největší betlém je takzvaný Královský, ve kterém nesou Ježíškovi dárky nejen tři králové, ale také Karel IV., prezident T. G. Masaryk nebo legionáři. Zvláštností je betlém z Králík na Moravě z vařené-ho smrkového dřeva, ze kterého se po změknutí odlupovaly jednotlivé šupinky. Na výrobě figurek pracovala celá vesnice.
KarlštějnProhlídka našeho nejznámějšího hradu není levná ani jednoduchá. Je potřeba si vybrat jeden ze tří nabízených okruhů a pečlivě si prostudovat podmínky rezervace. Například do známé kaple sv. Kříže může každou hodinu vstoupit pouze 16 lidí a vstupenky se prodávají jen těm, kteří se dopředu objednají na pevný termín a zaplatí 30korunový rezervační poplatek. Samotná prohlídka potom stojí 300 korun pro dospělé a 200 korun pro děti. Rodinné vstupné na první prohlídkový okruh, jenž se ovšem kapli sv. Kříže vyhýbá, činí 540 korun. |
Výroba napodobenin není jen specialitou dnešních laciných tržnic, touto érou si prošly i betlémy. Napodoboval se například právě ten králický betlém ze smrkového dřeva, a to pomocí figurek z chlebového těsta. Postavičky však měly krátkou životnost, obvykle si na nich rychle pochutnaly myši. Ten pod Karlštejnem je proto napuštěný klihovým roztokem, aby ho myši nechaly na pokoji. Na propojení tradice a výdělku myslel v čase první republiky jistýčíšník z Rokytnice nad Jizerou.
Sestavil mechanický betlém, který umí zahrát hudební melodii. Je však potřeba postavičce černouška vložit do dlaně minci, zadarmo betlém nehraje. Z Karlštejna pokračujte po červené značce do Svatého Jana pod Skalou, poutního místa, kde se podle legendy usadil v devátém století poustevník Ivan. Žil v travertinové jeskyni v údolí a byl to první český křesťanský poustevník. Jeho rozjímání však rušili zlí duchové, a tak se Ivan rozhodl, že toto údolí opustí. Když už byl na odchodu, zjevil se mu pod vysokou skálou svatý Jan Křtitel a dal Ivanovi dřevěný křížek.
S jeho pomocí se poustevníkovi podařilo zlé duchy z jeskyně vyhnat. Po Ivanově smrti nechal kníže Bořivoj postavit u cesty z údolí na vrchol skály kapličku, která tu stojí dodnes. Při stoupání od kláštera na skálu k velkému kříži se zapotíte, ale výhled, který se vám otevře, za to stojí. Areál kláštera i sevřené údolí, ve kterém obec leží, uvidíte ze 160metrové výšky.
Dolů se už vracet nebudete, naučná stezka vás z temene skály odvede do nedalekého areálu Solvayových lomů. Za první republiky se tu těžil kvalitní vápenec, ale po druhé světové válce se s jeho dobýváním přestalo a dnes tu je skanzen pod širým nebem. Pod bílými skalami zůstaly položené kolejnice pro důlní vozíky a snadno tu zapomenete, že jste na území Českého krasu 20 kilometrů od Prahy, a ne na americkém Divokém západě.
Tipy na výletVýpravy za dobrodružstvím a zábavou ve všech krajích Česka. Server Lidovky.cz spouští nový letní seriál Tip na výlet (101 výletů s dětmi), který bude v rubrice Cestování vycházet každý den. |
Chcete-li si někde s dětmi hrát na indiány, tak určitě tady. Po cestě do Loděnice (po modré značce), odkud se vlakem vrátíte do Prahy, vás ještě čeká malá cesta do pravěku. Na svahu Špičatého vrchu pod chatařskou kolonií jsou v křovinách ukryty Barrandovy jámy. Nehledejte žádné hluboké rokle, jámy jsou ve skutečnosti místa v listnatém houští, kde se po odhrnutí svrchní vrstvy hlíny objevila silurská břidlice.
Paleontolog Joachim Barrande tu v 19. století našel zkameněliny trilobitů a po něm to zkouší tisíce dalších návštěvníků. Kdo má trpělivost, chce se přehrabovat břidličnou sutí a dokáže velké kusy břidlice rozštípnout, možná si malého zkamenělého trilobita přinese domů i dnes.
