Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Američanům neříkejte, jak se cítíte. Narazíte, říká Češka

USA

  6:00aktualizováno  7:30
Dvacetiletá Darina Götzlová se do Ameriky přestěhovala před rokem. Pracuje jako aupair a bydlí v Bronxu. V USA je spokojená, ale říká, že ačkoli jsou tamní lidé milí, nejsou zvědaví na vaše skutečné pocity. "Američané nikdy nic upřímně nemyslí a sice vás rádi vyslechnou, ale že by je to nějak zajímalo, a nebo jste se dočkali pořádné rady, se bohužel říct nedá," říká. Server Lidovky.cz přináší další díl seriálu Češi v cizině.

Darina Götzlová

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Nejvíce si vybavuji, jak jsem měla první dny po příletu neustále dobrou náladu z místních lidí. Američani se pořád usmívají (za každého počasí, za každé situace). Všichni vás zdraví a ptají se, jak se máte a jestli se vám ve státech líbí. Jdete třeba po ulici a cizí člověk vám pochválí boty nebo se vás prodavači v obchodech každou chvíli ptají, jestli něco nepotřebujete. Také mě na začátku ohromovalo, jak je tu vše obrovské - od budov, silničního provozu až po porce jídel v restauracích.

Kdo je Darina Götzlová?

Dvacetiletá Darina Götzlová pochází ze Sokolova na Karlovarsku. Vystudovala Obchodní akademii a Gymnázium Chodov, obor ekonomické lyceum. Na vysokou školu se ji ihned po střední nechtělo, a tak se po neúspěšném hledání práce rozhodla vycestovat jako Aupair do USA. Bydlí v americké rodině v Bronxu (NYC), stará se o dva kluky ve věku 20 měsíců a 8 let.

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazili? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Rozhodně jsem narazila s tím, že se moc nevyplácí být k Američanům upřímný a říkat vše, jak cítíte. Za prvé oni také nikdy nic upřímně nemyslí a za druhé vás sice rádi vyslechnou, ale že by je to nějak zajímalo, nebo jste se dočkali pořádné rady, se bohužel říct nedá. Co se týká českých zvyků, tak aspoň tedy moje hostitelská rodina nedokázala pochopit pointu českých Vánoc, že nám jde především o to být pohromadě s celou rodinou. Tady jsou na prvním místě hromady dárků. Také nemohli uvěřit, že nám dárky nenosí Santa Claus, že nemáme soby ani vánoční skřítky. To stejné bylo samozřejmě i u českých Velikonoc, pojmy jako pomlázka a kraslice jim nic neříkají, ale aspoň mužům se líbila ta část, kde kluci tou pomlázkou chodí vyšupat holky.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Rozhodně se chci do Čech vrátit. Na Americe se mi líbí, že je to opravdu země neomezených možností, obzvlášť New York, ve kterém poslední rok žiji. Každý si tu může z nespočetně věcí vybrat přesně to, co ho baví. Dalším plusem je určitě cestování. Po celých státech jsou neuvěřitelná místa, která stojí za to vidět. K těm plusům, ale také patří mínusy a tady jsou to zrovna ty důležité věci jako je zdravotnictví nebo školství. Je až neuvěřitelné, kolik tu stojí lékařská péče a na kolik peněz vyjde kvalitní vzdělání. Myslím, že každá země má své pro a proti, ale až když jsem si zkusila život v zahraničí, tak jsem si uvědomila, že u nás těch proti tolik není a že se v Čechách špatně nemáme.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Nejvíce mi asi chybí pořádný český chléb. V Americe převážně jedí toustový chleba nebo je většina pečiva strašně sladká, vlastně skoro jako každé jejich jídlo. Ve větších městech můžete narazit na evropské pekárny, kde mají pečivo podobné tomu našemu, ale pořád to není ono. A ano uvařila. Své hostitelské rodině jsem jednou připravila bramborové knedlíky a vepřové výpečky. Knedlíky sice jedli studené a suché, ale i tak tvrdili, že jim chutnalo. Také jsme jednou byli v české restauraci na svíčkové, ale ta už takový úspěch neměla a ani se nedivím, protože nejsou zvyklí na omáčky.

Lidovky.cz: O kolik dětí se staráte? A naučila jste je něco česky?
V mé americké rodině se starám o dvě děti. Jedno z nich je mimčo, takže ještě nemluví anglicky, natož abych ho učila česky. Druhý kluk je školního věku, tak se naučil pár výrazů jako je ahoj, jak se máš.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
První asociaci, kterou slýchám, když řeknu, že jsem z Čech, je určitě výraz "cool", neboli nemám vůbec tušení, o čem mluvíš. Když už někdo ví, tak si vybaví pouze Prahu nebo si myslí, že jsme stále součástí Československa. Hodně jsem se také setkala s názorem, že Česko leží někde uprostřed Ruska.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Místní politické dění moc nesleduji. Jen jsem postřehla, že v poslední době dost Američanů není spokojených s prezidentem Obamou a jeho zdravotnickou reformou.

Autor: