Sobota 5. prosince 2020svátek má Jitka 7 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Budapešť a dědictví tureckých pašů

Lázně Király byly vybudovány v 16. století tureckým pašou Arslanem a do dnešního dne si zachovaly veškerý turecký přepych. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lázně Király byly vybudovány v 16. století tureckým pašou Arslanem a do dnešního dne si zachovaly veškerý turecký přepych. |

BUDAPEŠŤ/PRAHA Budapešťský novogotický parlament, vévodící pešťskému břehu Dunaje od počátku minulého století, nazval slavný maďarský spisovatel Gyula Illyés "tureckými lázněmi, zkříženými s gotickou kaplí". Budapešť je totiž nejen architektonicky bohatou a krásnou metropolí, ale také termálním rájem, který nejvíce rozvinuli turečtí pašové v dobách osmanské poroby.

Budapešť je jediným velkoměstem, které se pyšní padesátkou lázeňských objektů, napájených z více než osmdesáti vřídel a léčivých pramenů. Denně přivádějí z hlubin země na povrch 70 miliónů litrů vody.

Tramvají do Antiky
Léčivé účinky maďarských pramenů znali už staří Římané, kteří při svých výbojích dorazili až na dnešní jižní Slovensko. V Budapešti se našly zbytky římských lázní z 2. století našeho letopočtu, které jsou dostupné po pár minutách jízdy tramvají z centra.

Termální lázně Gellért.

Vykopávky pocházejí z římské osady Aquincum, kde si prý blahodárné účinky vody vřídel pochvalovali i císaři Marcus Aurelius či Trajan.


Lázně budínských pašů
Novodobá lázeňská kultura se nejvíce rozvíjela za osmanské nadvlády v 16. a 17. století, kdy Panonskou nížinu na desítky let ovládli nájezdníci z východu. Turecká poroba skončila roku 1686, kdy křesťanské síly pod vedením Habsburků dobyly Budínský hrad a při tom padl poslední budínský paša Gul Baba. Vítězové jej pochovali přímo v prostorách hradu, na jehož hrobce můžete dodnes číst nápis: „Byl udatným protivníkem, ať odpočívá v pokoji.“

Lázně Király si do dnešního dne zachovaly veškerý turecký přepych.

A protože tureckého derviše Gul Babu vyznavači Mohamedovy víry ctí jako světce, je prý Budín už po staletí jedním z muslimských poutních míst. Mnohem víc návštěvníků sem však přijíždí do slavných lázní, z nichž mnohé se zachovaly z dob osmanské říše a vynikají svou jedinečnou orientální architekturou.

Léčí se tu nemoci dýchacího a zažívacího ústrojí, revmatické choroby, poruchy pohybového aparátu, zranění po úrazech, artritida a neuritida atd.

Lázně Rudas jsou taktéž v tureckém stylu.

Jedinečná architektura

Největší jsou lázně Rudas, které leží na budínské straně města pod návrším Gellért, kde vyvěrá osmnáct pramenů s vysokým obsahem fluoridů. Hala bazénu, jejíž stavbu zahájil Ali Paša z Budy, se rozkládá pod kopulí se zelenými sloupy. Menší blízké lázně Rácz, napájené pramenem o teplotě 42°C, byly oblíbeným místem slavného panovníka Matyáše Corvina, který do nich mohl přicházet krytou chodbou přímo ze sousedního královského zámku. Císařské lázně Császár jsou zásobovány dvanácti prameny s teplotou slabě radioaktivní vody od 15 do 63°C. Vyvěrají na povrch podél slavné římské vojenské silnice, takže se o nich mluví již v Gesta Hungarorum, nejstarší písemné památce v maďarštině. Lázně Király byly vybudovány v 16. století tureckým pašou Arslanem a do dnešního dne si zachovaly veškerý turecký přepych. Kopule lázní a jejich klenby jsou dodnes považovány za mistrovské dílo architektury. Prameny, napájející nejstarší lázeňský hotel v Budapešti Gellért, jsou známy přes dva tisíce let. Říká se, že v jejich blízkosti žil svatý Ivan, poustevník-léčitel, jehož kázání a “zázraky” sem přilákaly mnoho nemocných.

Lázně Széchenyi jsou jedny z největších v Evropě.

Lázně u zoologické zahrady
Od počátku minulého století stojí v Budapešti lázně Széchényi, pojmenované po revolucionáři z roku 1848 Istvánovi Széchényi. Jsou považovány za jedny z největších lázeňských komplexů v Evropě. Uvnitř neobarokního objektu z roku 1913 jsou termální koupele pro muže i ženy, vanové lázně, bublinkové a slané koupele, a také tři velké bazény pod otevřeným nebem. Léčivou vodu o teplotě 74-76°C, která vyvěrá z hloubky 1256 metrů, neobjevili Turci, ale sami Maďaři v roce 1879. Nad nejteplejším a nejhlubším budapešťským pramenem postavili na počátku minulého století nejen lázně, ale i veřejnou plovárnu, která je díky teplé vodě vyhledávaná i v zimě.

Aktivní odpočinek v lázních Széchényi.

Naproti těmto lázním stojí Zoologická a botanická zahrada, otevřená v roce 1896 jako jedna z prvních na světě. V jejím architektonickém pojetí se maďarská forma secese mísí s orientálními a romantickými prvky. Jednou z nejkrásnějších staveb ZOO je pavilon slonů, který připomíná turecké lázně. Prý si v něm budapešťští sloni žijí jako osmanští pašové.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Měření teploty u vstupu do pardubické nemocnice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

Proč jejich opatření fungují? Němci neztrácejí čas malichernými diskusemi

Německý virolog Christian Drosten | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Německo má novou mediální hvězdu. A není to fotbalista ani modelka. Je to Christian Drosten. Virolog, který drží...