11. září 2018 16:36 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Byli jsme uvězněni jak na Alcatrazu, ale chci to zkusit znovu. Horolezec Holeček odpovídal čtenářům

Horolezec Marek Holeček při online rozhovoru pro Lidovky.cz 11. září 2018. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Horolezec Marek Holeček při online rozhovoru pro Lidovky.cz 11. září 2018. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

PRAHA Česká dvojice horolezců Marek Holeček s Tomášem Petrečekem ještě před týdnem doufala, že se jim podaří zdolat extrémně těžkou Rupálskou stěnu himalájské hory Nanga Parbat. Od vrcholu je dělilo jen tři sta výškových metrů, jejich snažení ale zmařil uragán a Češi byli rádi, že se živí a zdraví vrátili do základního tábora. V pondělí ve večerních hodinách přiletěli zpět do České republiky a už v úterý ráno odpovídal Marek Holeček na dotazy čtenářů serveru Lidovky.cz. Na co se ptali?

Na rozhodování, kdy je ten správný čas vzdát snahu zdolat vrchol:

„Rozhodování až tak těžké není. Vybírám vždy z několika možností a pokud zbyde jen jedna, tak pronásleduji aspoň jí. Přestože může být pod tlakem okolností zcela blbá hned od samotného začátku, a tak to bylo i teď.“

Celý on-line rozhovor naleznete ZDE

Na pocity ve chvíli, kdy byli s Tomášem Petrečkem uvěznění kousek pod vrcholem: 

„Je naprosto jedno, kde jste uvězněni. Zda na Alcatrazu obklopen chladnou vodou Pacifiku nebo v osmitisícové stěně Rupálu. Otázka je, jak je složité zdrhnout se zdravou kůží. Příjemně není ani na jednom místě.“

Na názor ohledně nejtěžší stěny na světě:

„Když postavím deset elitních horolezců vedle sebe se stejnou otázkou, bude následovat deset různých odpovědí. Každý posuzuje podle svých zkušeností a limitů. Jen v naší představivosti je ta pomyslná hranice „nejtěžší“, vše ostatní se dá zrealizovat.“

Na horskou nemoc a složité cestě zpět:

„Překvapivě trpím horskou nemocí. Dá se říci, že tento problém mám vrozený od dětství a provází mě po celý život. Hory ale prostě miluji a je to mé postižení. Co se týče chyb, tak každý z nás na horách, či v životě dělá chyby. Jen se chyba nesmí nikdy přehoupnout do fatálního průšvihu, protože jsme všichni stejně křehcí a smrtelní. Jsem moc rád, že jsem zpátky. Možná se to nezdá, ale já miluji to naše krásné, malinkaté, jedinečné a zaprděné Česko.“

Na jídlo v průběhu expedice:

Ohledně instantních pokrmů platí podle mého konsenzus. Esence hovězí omáčky se sušeným cosi, co nebude nikdy hovězí steak na zeleném pepři, dokud slunce svítí nad hlavou. Takže jsou to blafy, o to víc mi ale chutná po návratu. Všechno se dá pro určitý cíl přežít.“

Marek Holeček (vpravo) a Tomáš Petreček v bivaku.
Horolezec Marek Holeček při online rozhovoru pro Lidovky.cz.

Na recept na aklimatizaci ve vysokých nadmořských výškách:

„Nepoužívám žádné medikamenty na potlačení vysokohorské nemoci, jelikož chci znát reálnou odpověď svého těla, nikoli být fetován. Aklimatizace je vždycky hodně individuální proces. Já si našel svou cestu, naběhnout do kopečků, rychle a pokud možno snadno se dostat do vysoké výšky, tam přespat a zase zmizet. Totéž zopakovat ještě jednou nebo několikrát. Při každém dalším návratu mám již zpětnou vazbu. Když se tělo podvolí, cítím se fajn, je pod kůží již dostatek červených krvinek. Pak psychika a zbytek je připraven. Nastává čas startu na ostrý pokus.“

Na další pokus o zdolání Nanga Parbat:

„Chci to zkusit znova, ale kdy, to je zatím časově pro moji současnou mysl, když jsem se včera večer vrátil, zcela nezajímavý údaj. Pokusů může být, kolik si jich dopřejeme a naše hlava dovolí. Takže já si určitě ještě nějaký nadělím.“

Na plány pro následující měsíce:

„S podzimem odstartuje přednášková šňůra, budou dokončeny dva premiérové dokumenty, knížka a závěrem možná přijde i kouzelník. Děkuji za vaši podporu a milá slova, která se ke mně dostala hlavně přes sociální sítě. Mohu jen slíbit, že se budu dále mrskat.“

Lidovky.cz