„Co je nejlepší na cestování? Nemusí se stát nic zajímavého, přesto máte zážitek na celý život“

Lidovky.cz: Se svou přítelkyní jste projeli za 7 měsíců a sedm dnů Ekvádor, Peru, Bolívii a Chile, viděli jste Andy, slavná místa jako Salar de Uyuni, Machu Picchu, džungli i prameny Amazonky. Poznali jste mnoho nových míst, je ale něco, co jste se dozvěděli sami o sobě?
Že si vzájemně dobře rozumíme, jsme naštěstí věděli už dlouho před cestou. Ať člověk chce nebo nechce, každá takováto cesta vás trochu změní. A já pevně věřím, že k lepšímu. Na cestách vidím, že existují i jiné možnosti života, než se neustále někam za něčím honit. Nejlepší momenty jsou často právě ty zadarmo. A taky jsem se dozvěděl, že asi není úplně nejlepší nápad se opít na české ambasádě.

Lidovky.cz: Má nějaká hlubší význam, že jste cestovali 7 měsíců a 7 dnů? Přece jen dvě sedmičky asi nejsou náhoda.
Život jsou neuvěřitelné náhody. Díky této překvapivě magické kombinaci se nám za celou dobu nic špatného nestalo, ani nás nikdo neokradl. Což je na Jižní Ameriku myslím dobrý výkon.

Bolívie

Lidovky.cz: Víte, kolik fotografií jste během své cesty nafotil?
Na cestě jsem nafotil desetitisíce snímků, domů pak dovezl kolem 7000 fotek a několik hodin videa. Což nakonec není mnoho. Ideální je již cestou materiál hodně promazávat a třídit. Pro fotografa na takovéto cestě je trochu stresující následná starost o pořízený materiál. Zálohování kopií na disky a jejich ochrana. Jak před poškozením nějakým pádem během cestování, tak před rukami místních nenechavců.

Lidovky.cz: Stalo se vám něco výjimečného, něco, co si budete pamatovat celý život?
Úžasné na cestování je to, že se vám nemusí přihodit nic extra výjimečného a stejně vás to ovlivní na celý život. Pokud bych měl zmínit jen jednu věc - bylo to několik dnů rybaření na chilském ostrově Isla Navarino, který je nejjižnějším osídleným ostrovem Jižní Ameriky i celého světa. Několik dnů jsme si zde hráli na Robinsony a živili se nalovený rybami v naprosto panenské přírodě u jezera Windhond. To leží dva dny chůze od nejbližšího a jediného města na ostrově. Za čtyři dny jsme nachytali přes 65 divokých pstruhů a velkých sivenů. To bylo opravdové volání divočiny.

Lidovky.cz: Absolvovali jste několik spíše vysokohorských treků. Jsou cesty v horách dobře značené?
Většinou vůbec. Jen v Patagonii a v Chile celkově se turistické značení blíží tomu, co známe od nás z Evropy. V Peru a v Bolívii jsme chodili v horách po pasteveckých stezkách, které byly někdy vyznačeny v mapách jako horské treky. Pod sopkami v Ekvádoru jsme dokonce šli podle psaného popisu, což byla vtipná zkušenost.

Lidovky.cz: Kolikrát jste cestou zabloudili?
To že někdy dojdeme do cíle jinou cestou, beru spíše jako pozitivum. Pravda, že třeba v Bolívii jsme jednou v horách kvůli dešti a opravdu silné mlze dlouho vůbec netušili, kde jsme. Někdy dojdeme k jinému jezeru, někdy se boříme do mokřadů, ale i o hledání té správné cesty přece může cestování být. Dnes situaci neuvěřitelně usnadňují lehce dostupné digitální mapy a GPS navigace v telefonech. To je paráda.

Lidovky.cz: Vydal jste se mimo jiné k prameni Amazonky, který objevil hydrolog a geograf Bohumír Jánský. Co pro vás tato výprava znamenala?
Naše cesta k pramenům Amazonky, největší a nejdelší řeky světa, byla hodně dobrodružná a srdcová záležitost. Když jsem před lety začínal se studiem geografie, dostal jsem dárek. Byla to kniha „K pramenům Amazonky“ o těchto objevných výpravách v jižním Peru. U profesora Jánského jsem nakonec následné roky studoval hydrologii. Celá pramenná oblast Amazonky je hodně odlehlé a krásné místo v pusté vysokohorské sopečné krajině. I přes mrazivé počasí jsem cítil velkou euforii. Pro mě jako geografa a hydrologa je to téměř posvátné místo. Hydrologická Mekka.

Lidovky.cz: Díky úspěšné crowdfundingové kampani na Hithitu jste vydal knihu Napříč Jižní Amerikou. O čem kromě fotografií je?
Je to kniha o velké cestě. O sedmi měsících dobrodružství, o našem splněném snu. Můžete se těšit na fotograficko-cestopisnou knihu se silným vizuálním a inspirujícím příběhem. Přes 150 stran o svobodě a životě na cestě v kvalitním provedení charakteru fotografických knih s celostránkovými fotkami. Kniha vyšla na podzim 2017, od kdy také pokračuji s přednášením o našich cestách. Mám z ní velkou radost. A vám všem moc děkuji za podporu.