Další příběhy Čechů v cizině čtěte zde |
Lidovky.cz: Jak to nyní ve Švýcarsku vypadá a jaká opatření zde platí?
Před dvěma dny česká média publikovala článek začínající informací, že každý občan má ve Švýcarsku vlastní protiatomový kryt a země kolabuje pod náporem infikovaných. Ani jedna z informací není pravdivá. Švýcarsko je jednou ze zemí nejpostiženějších infekcí covid-19 v Evropě jak v absolutních číslech, tak i v přepočtu na počet obyvatel. Přesto se zdá, že Helvetská konfederace zvládá situaci dobře a současná situace zemi neochromila. Do Švýcarska dojíždí za prací až 325 000 "pendlerů“ z okolních zemí a velká část z toho jsou Italové z nejvíce postižené Lombardie, čímž se dá vysvětlit rychlý nástup infekce hlavně v přilehlém kantonu Ticino.
Pobyt v Itálii nebo v Ticinu byl zpočátku důvodem ke karanténě a například některé banky žádaly své zaměstnance z Itálie, ať vystoupí cestou vlakem do Curychu již v Ticinu a pracují z poboček tam. Italsky mluvící kanton Ticino byl dlouho nejpostiženějším, ale v nedávné době ho vystřídaly francouzsky mluvící kantony Vaud a Ženeva, nasledované nejlidnatějším kantonem Curych. V současně chvíli (16.4. 2020) je v zemi evidováno 26422 a zdá se, že nemoc kulminuje a situace vypadá opatrně optimisticky. Je otázkou, jak s těmito čísly „zahýbou“ Velikonoční svátky, kdy švýcarské instituce shrnuly svá varování do stručných sloganů „Nejezděte na jih“ a všudypřítomného „Zůstaňte doma!“
Zavřené pláže a nefungující doprava. Karibský ostrov je prázdný a lidé nemají za co koupit jídlo, říká Češka |
Lidovky.cz: Jestli nějaká opatření nařízená vládou jsou, dodržují je lidé? Hrozí jim za nedodržování postih? A jaký?
Ve Švýcarsku infekce covid-19 není „politikum“ a celá situace je v rukou příslušné instituce zvané BAG (Bundesamt für Gesundheit), která se zaměřila hlavně na ochranu ohrožených skupiny obyvatel. Samozřejmě se k některým opatřením a omezením politici včetně prezidentky Simonetty Sommaruga vyjadřují a hlavně zástupci kantonu Ticino ještě nedávno poměrně hlasitě protestovali proti opatřením týkajícím se jejich území. Hlavní opatření se týká „social distancing“, pro které i Švýcaři používají anglický termín. Lidé by měli chodit ven jen v nejnutnějších případech a netvořit skupinky. V menším obchodě může být nejvíc 10 lidí, na poště jsou nakresleny rozestupy a před vstupy mají lidé k dispozici dezinfekci. Zavřeny jsou školy, restaurace a řada firem pracuje na dálku. Překvapivě se tu neudělují pokuty a spíš naopak jsou nyní oficiální místa tolerantnější k drobným prohřeškům, i když dnes proběhla zmínka o možnosti symbolických pokut. Včera mi psala jedna krajanka, že kdyby šla znovu před komisi udělující švýcarské občanství, tak jako důvod k získání švýcarského pasu by uvedla, že jí imponovalo řízení země v době krize a osoba Daniela Kocha, což je lékař vedoucí BAG.
Lidovky.cz: Přicházejí lidé o práci?
Bohužel ano, ale v zemi se dále staví, opravuje, lidé se stěhují, fungují restaurace s roznáškovou službou, obchody s potravinami a různé zásilkové služby jsou často dokonce přetížené. Řada lidí pracuje z domova nebo je v režimu Kurzarbeit. Na druhou stranu spousta Čechů a Slováků zde pracuje bez řádné smlouvy a pojištění, čímž se na ně nevztahuje opatření na ochranu pracovního trhu a pokud pracují, tak jsou často ve velmi exponovaných provozech. Švýcaři platí velmi odlišné daně z příjmu podle místa bydliště, čímž v některých oblastech bydlí spíš chudší obyvatelé a jinde zas ti bohatší. Chudší oblasti měly z počátku krize třeba dříve vykoupené některé potraviny a toaletní papír, což se třeba kolem Curychu nestává. Švýcaři jsou poměrně šetřiví, tak toto období považují za příležitost k zásadním investicím.
Lidovky.cz: Jakou náladu pociťujete kolem sebe?
Lidé se jsou k sobě ohleduplnější, většinou vás srdečně zdraví a zdá se mi, jakoby ubylo morousů, kteří vám říkají, co máte a nemáte dělat, což je ve Švýcarsku jinak běžné. O víkendech je Curyšské nebo Luzernské jezero plné jachet a motorových člunů. Ostatní jezdí na kole, běhají. Já jsem už letos dvakrát jezdil na kajaku po jezerech. Čili stran nálady je Švýcarsko za dob covidu velmi laskavou zemí a není zde cítit stres či úzkost. Možná jsem to zakřikl protože v momentě, kdy jsem dopsal tuto větu, tak mi píše můj kamarád a soused Andreas, že ho právě někdo udal „za šíření viru“, protože si minulý týden pozval domu na večeři 2 známé...
Lidovky.cz: Vadí lidem být doma?
Většina Švýcarů je ráda, že si mohou odpočinout a trávit čas s rodinou. Pokora, pracovitost a rodinný život jsou součástí zdejšího chápání světa. Na druhou stranu jsem se účastnil několika telekonferencí, kdy si hlavně britské manažerky stěžovaly, jak je to doma s dětmi k nevydržení. Mám ve svém okolí kolegyně, které upřednostnily kariéru před rodinou a vidí své dospívající děti jednou dvakrát za rok a naráz je mají doma od rána do večera... Myslím se, že nás covid-19 často donutí přehodnotit životní priority.
Lidovky.cz: Je ve Švýcarsku dostatek ochranných pomůcek (roušek, respirátorů, dezinfekce)?
Švýcarsko se rozhodlo ve shodě s WHO doporučovat nošení ústenek jen u zdravotníků. Na ulicích a v obchodech jsou lidé s rouškou poměrně výjimečně a dost často si u domácích ústenek myslím, že to je někdo „od nás“. Většina našinců vášnivě obhajuje nošení ústenek, protože vidí, jak v počtech infikovaných vypadá situace v Česku a na Slovensku. Z počátku některé firmy dokonce ústenky svým zaměstnancům zakazovaly a dokonce hrozily výpovědí. Někde to bylo z důvodů prevence šíření paniky jinde (třeba na stavbách) z důvodu bezpečnosti. V posledních dnech má v obchodech ústenku tak 1/4 lidí. Poměrně dost lidí nosí gumové rukavice při sportování či nákupech.
Lidovky.cz: Dokázal byste porovnat situaci ve Švýcarsku a v Česku?
Vzhledem k tomu, že jsou obě země podobně velké (Švýcarsko má 8 a půl milionu obyvatel), tak se srovnání s Českem nabízí. Za mne v tom srovnání zatím Česko vyhrává, i když musím připomenout, kolikrát jsme se již všichni v hodnocení situace mýlili. Švýcarsko vsadilo na rychlý průchod infekce populací s tím, že má dostatek zdravotního personálu a kapacit a rychleji bude z infekce venku. V jednu chvíli tomu tak zřejmě nebylo, čili jsem byl kontaktován, jestli bych jako lékař nešel vypomáhat do nemocnice, pokud se situace ještě dále zhorší. Samozřejmě jsem souhlasil a můj zaměstnavatel by mě pustil, v podobném režimu jako v případech zdejší vojenské služby.
Zdá se mi, že se Česko v boji proti infekci více semklo a je často vydáváno za vzor. Dokonce mi přišel kvůli Česku pochvalný mail od kamarádů z Brazílie. Tady mi možná chybělo dřívější angažování místních elit, ale jinak jsou zdejší instrukce velmi přehledné a jednoznačné. Divoká karta, která ještě se vším může zamíchat, je možná situace kolem pendlerů. Covid-19, jakkoliv strašný v dopadech na zdraví a ekonomiku, je možná jen příprava na to, co může přijít v budoucnu.
Lidovky.cz: Jak prožíváte situaci vy?
Já pracuji často z domu o mimo karanténu, jen mi ubylo hektické cestování po světě. Můj tým je zvyklý na podobný režim a dnes večer si budeme dokonce společně virtuálně připíjet a loučit se s kolegy, kteří odchází jinam. Snažím se vzdělávat a pravidelně cvičit a možná mám dohromady víc práce, než jindy. Švýcaři nemají Blanické rytíře, tak si vzpomněli na mě, abych byl připraven vypomáhat jako lékař v nemocnici, čili i toto beru zatím s úsměvem. Okrajově pracuji na některých mezinárodních projektech týkajících se covidu-19 (byť ani vzdáleně nejsem na tuto problematiku expertem).
Lidovky.cz: Na čem vaše firma pracuje?
Naše firma spolupracuje na vývoji léku z plazmy osob, které se uzdravily z infekce covid-19. Lék bude sloužit k léčbě rizikových pacientů a je vyvíjen pod pracovním názvem TAK 888. Dohlížím jako mentor na analýzy týkající se covid-19 v Latinské Americe. Mám též rozepsanou třetí knihu, minulý týden jsem online vystupoval na FuckUp Night v Praze a diskutuji o vystoupení na zdejším TEDx a na stole mi leží několik rozpracovaných výzkumných projektů, čili zatím nemám v plánu se nudit a možná na konci karantény budu jediný, kdo nebude mít umytá okna. Jen mi chybí můj syn Honza, rodina, tenis, nohejbal a dobrá večeře v nějaké prima restauraci. Třeba brzy v Česku!