Sobota 4. července 2020svátek má Prokop 12 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Dali byste si indickou placku? Tady jsou recepty na tři druhy

Velkovýrobna čapátí ve Zlatém chrámu v Amritsaru - běžící pečící pás | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Velkovýrobna čapátí ve Zlatém chrámu v Amritsaru - běžící pečící pás | foto: Bohunka Kosová

„Pečivo“ se jí snad všude na světě. Někde má formu, chleba a rohlíků, jinde zase rozdílných placek a bochánků. V Indii mají placek požehnaně a jedí se prakticky ke všem jídlům.

Na to, dát si dobré indické jídlo, už nemusíte do Indie, i v České republice existuje řada kvalitních restaurací. Jenže proč někam chodit, když si chutné jídlo člověk může udělat sám.

Parota je indická „chlebová“ placka. V každém regionu jí dělají jinak. Dělá se jak obyčejná, tak s bramborami či česnekem. Parota z Keraly je zvláštní tím, že je v těstě jednak hodně tuku (ghí), oproti sušším variantám více ze severu. Zároveň placka není úplně hladká, je vytvořená z pruhu těsta namotaného do spirály. Po usmažení se platky smačkávají ze stran, takže se ta spirála jakoby rozbije.

Na 4 porce:

• 2 hrnky hladké mouky

• 1/3 hrnku přepuštěného másla

• 1 lžička cukru

• 1/2 lžičky soli

• 3/4 hrnku vlažné vody

Postup: Mouku smícháme s přepuštěným máslem, solí a cukrem. Poté po trošce přidáváme vlažnou vodu a propracováváme v hladké, husté, elastické těsto. Hotové těsto přikryjeme utěrkou či igelitem a necháme 30-60 minut odpočinout v pokojové teplotě.

Na následující kroky doporučuji si přehrát video níže. Těsto rozdělíme na dílčí hrudky a vyválíme ve velmi tenkou placku. Tu rozpůlíme, jednu půlku chytneme na jednom konci, necháme jakoby vyvěsit a vzniklý pruh omotáme kolem ukazováčku.

Konec pruhu těsta zastrčíme dovnitř vzniklé spirály. Spirálu pak rozválíme na finální velikost a smažíme dozlatova z obou stran. Na závěr vezmeme hromadu hotových placek a ještě zatepla je ze všech stran jakoby srazíme, rozbijeme.

Podáváme k různým indickým pokrmům jako chleba.

Život v cikánské vesnici v Rajasthanu v Indii
Čapátí

Dosa - Kerala

S dosou se v Indii setkáte napříč celou zemí v různých formách - velikostech, tloušťkách, náplních .... Jedno však mají společné a to je těsto, které vzniká fermentací mleté namočené rýže a bílé čočky. Fermentační proces probíhá přes noc. Fermentační proces jde případně nahradit troškou droždí (pokud nemáte v místnosti minimálně 25°C, tak vám ani nic jinýho nezbude).

Na 8-10 ks:

• zarovnaný hrnek běžné krátkozrnné bílé rýže (nevařené)

• zarovnaný hrnek dlouhozrnné rýže (nevařené)

• 3/5 hrnku bílé čočky (urad dal) - nemusí být

• voda

• sůl

• 1/2 lžičky semínek řeckého sena pro lepší barvu (nemusí být)

Postup: Propláchneme odděleně čočku i rýži vlažnou vodou, vodu vylijeme. Necháme rýži a čočku zvlášť nasáknout ve vlažné vodě na 4-6 hodin, aby změkly a šly rozmixovat.

Poté rýži i čočku rozmixujeme v mixéru se slušným výkonem a rozmixujeme na hladké mírně tekuté těsto (což může trvat s ohledem na výkon mixéru klidně i 10 minut), malinko hustší než na palačinky. V případě potřeby dořeďíme při mixování trochou vody. Opět rýži i čočku mixujeme zvlášť.

Uložíme směs zvlášť, do 2 misek, přikryjeme, avšak neutěsňujeme a necháme přes noc fermentovat při pokojové teplotě. Teplota vzduchu, vody a přístup vzduchu je pro nastartování fermentace velmi důležité. Podotýkám, že pokojová teplota na jihu Indie je obvykle tak nad 25°C, takže zkuste dát v zimě třeba na topení. Dokonce prý pomáhá i to, když s rýží i čočkou pracujete rukama, že teplo, které z nich sálá taktéž pomůže fermentaci nastartovat.

Ráno obsah obou misek smícháme a osolíme. Nikdy nepřidáváme sůl večer, fermentaci by to zbrzdilo nebo vůbec nenastartovalo.

Rozpálíme jen lehounce omaštěnou pánev, vytvoříme na ní placku o velikosti většího lívance a smažíme z obou stran. Podáváme k různým druhům indického kari nebo jen posypeme cukrem, což je oblíbená pochoutka indických dětí. 

Při použití řeckého sena, postupujeme stejně jako u rýže a čočky. Tedy odděleně namočíme na pár hodin a pak rozmixujeme a s hmotou z rýže a čočky smícháme až ráno. Viděla jsem i, že rýži tak čočku už v mixéru smíchali. Funguje to také, ale odděleně je to lepší. Jinak co se týče poměru rýže x čočky - pro měkčí placky, přidáme víc čočky, pro křupavější, přidáme více rýže.

Autorka článku Bohunka Kosová po celém světě sbírá recepty na originální místní speciality a o některé se s námi podělila. Až si budete chtít uvařit další exotiku, inspirujte se. 

Paratha

Čapátí

Pravděpodobně nejznámější indický chléb. Dát si ho můžete v Indii snad všude. Ale není čapátí jako čapátí. Nejlepší je z otevřeného ohně, ať už z jílové pece tandoori nebo z plotny nad ohněm. Nejdůležitějším krokem je poctivé propracování těsta a vyválení do hladka. V tradiční indické kuchyni těsto propracovávají pěstí.

Na 8-10 čapátí:

• 3 hrnky mouky na čapátí (něco jako naše polohrubá)

• 1 hrnek teplé vody

• sůl

• máslo nebo ghee (nemusí být)

Postup: Mouku smícháme se solí a postupně při zpracovávání přidáváme po troškách vodu. Při použití teplé vody bude těsto hladší. Pořádně propracujeme do hladka. V Indii těsto propracovávají pěstí. Vyválíme na pomoučněné podložce do hladké pravidelné kulaté placky o průměru asi 20 cm a tloušťce tak 2-3 mm.

Dáme na rozehřátou plotýnku a restujeme na sucho z obou stran. Z každé tak 1-1,5 minuty, do té doby, než se na placce objeví hnědé skvrny. Po otočení na druhou stranu placku za různých místech neustále stlačujeme rukou a kroužíme s ní. Placka se bude nafukovat, což způsobí, že bude nadýchanější a měkčí.

Podáváme potřené rozehřátým máslem nebo ghee téměř k jakémukoli indickému pokrmu.

Na podzim může přijít katastrofa, varuje bývalý viceguvernér centrální banky

Pro Čechy je nebe nízko, píše ve své knize Mojmír Hampl. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Patří mezi nejtalentovanější a nejznámější ekonomy v Česku. V pouhých 32 letech se stal viceguvernérem České národní...

Velké srovnání cen zubařských zákroků. V regionech se liší i o tisíce

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Stomatologie je už léta oborem, v němž pacienti musí hodně platit. Pomalu se to ale mění. Akutní péče je díky větší...

Radit lidem, aby během pandemie seděli doma, byla chyba, říká Pavel Pafko

Přední chirurg a brzy osmdesátník Pavel Pafko má za sebou tři etapy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Zdůrazňuje, že není žádný king, ani se nepovažuje za mimořádně talentovaného. Pavel Pafko prý jen pracoval víc než...

Víte, proč má smysl vybírat BIO potraviny?
Víte, proč má smysl vybírat BIO potraviny?

Skladba jídelníčku batolete je důležitější, než by se nám mohlo zdát. Právě v rané fázi života vznikají stravovací návyky, které budou dítě provázet do dospělosti.