Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Cestování

Dobrodružná Albánie. Průzračné moře, nepřeplněné pláže a téměř panenská příroda

Město Vlora leží na jižním pobřeží Albánie, zhruba dvě hodiny jízdy autem od metropole Tirany, na půli cesty mezi známějšími letovisky Drač (Durrës) a Saranda (Sarandë). foto: Shutterstock

Hlavní přímořská letoviska Albánie už turisté objevili, ale mnohem menší davy potkáte v neméně zajímavém přístavním městě Vlora.
  5:33

Malá země na jihozápadě Balkánského poloostrova omývaná vodami Jaderského a Jónského moře pro mnohé stále představuje synonymum chudoby, korupce a násilné kriminality. Situace v ní však není už tak divoká jako ještě na přelomu tisíciletí, kdy bylo v ulicích běžně možné nacházet nábojnice či kdy zejména v odlehlejších regionech platila zásada „oko za oko, zub za zub“. Albánie by si ráda sáhla na výhody spojené s členstvím v Evropské unii (o vstup usiluje už od roku 2009) – a tato touha je patrná takřka na každém kroku. Tamní vládnoucí garnitura dělá vše pro to, aby kontinentální společenství v co nejbližší době doplnila.

Přírodní krásy státu sousedícího na severu s Černou Horou, na severovýchodě s Kosovem, na východě se Severní Makedonií a na jihovýchodě s Řeckem se v uplynulých letech staly vyhledávaným cílem turistů zejména z Evropy. Ti se nejprve vydávali do zelení pokrytých vysokých hor, jimiž prostupují úchvatné kaňony a křišťálově čisté řeky, ale čím dál častěji nacházejí cestu i na několik stovek kilometrů dlouhé pobřeží.

JAK SE TAM DOSTAT

Kdo nerad využívá služeb cestovních agentur, může se do přístavního města dostat z Česka nekomplikovaně – a často levněji – také po vlastní ose. 

Nejpohodlnější je to samozřejmě letecky. Z Prahy do Tirany létají dvakrát týdně stroje společnosti SmartWings. Zpáteční letenka pro dvouhodinový let stojí v hlavní sezoně kolem sedmi tisíc korun. Z albánské metropole do Vlory jezdí nepravidelně – obvykle dvakrát do hodiny, ale záleží na obsazenosti –, meziměstské mikrobusy. 

Jednosměrná cesta vyjde na zhruba sto korun. Počítejte však s tím, že sedět můžete přes dvě hodiny i na plastové židličce v uličce a že nápis „klimatizováno“ na dveřích rovná se otevřené střešní okénko. 

Nespornou výhodou je, že si autobus můžete „stopnout“ kdekoliv na dálnici. Stačí mávnout rukou. Řadíte-li se mezi trpělivé šoféry preferující pozemní dopravu, můžete do Vlory vyrazit autem. Připravte se však na pořádnou „štreku“. K výpravám do populárních chorvatských prázdninových destinací je potřeba přičíst ještě dalších zhruba 600 kilometrů. 

Podtrženo, sečteno: výlet z Prahy zabere úctyhodných 19 hodin. Ještě dobrodružněji se jeví alternativa autem do italského Brindisi (1700 km) a odtud přes moře necelých šest hodin trajektem do 130 kilometrů vzdáleného vlorského přístavu.

Přístavní města Drač (Durrës) a Saranda (Sarandë) lze již považovat za stálice nabídek cestovních kanceláří. Pokud však preferujete soukromí, lepší variantou je setrvat zhruba v polovině trasy mezi těmito dvěma letovisky – ve třetím největším albánském městě Vloře (též označováno jako Vlára nebo Valona).

Ještě počátkem 90. let minulého století existovala v Albánii velmi chabá silniční síť. Paradoxně navzdory tomu, že skýtá jezera s jedním ze světově nejkvalitnějších druhů asfaltu, který se běžně užívá při budování komunikací například ve Francii. V posledních letech se situace zlepšuje, i když jen pozvolna. Zemi sice křižují tři čtyřproudé dálnice spojující velká města, stále však nebyla dokončena téměř polovina z jejich celkové délky 336 kilometrů. V méně osídlených regionech se nadále hojně vyskytují prašné a kamenité cesty.

Zajímavostí je, že snad každý druhý Albánec řídí mercedes. Kdo nevlastní automobil německé značky, jako by nebyl „správný rodák“. Důvod je všeříkající: jsou to silné, odolné vozy, schopné denně zvládat nástrahy tamních silnic, přestože jde vesměs o starší modely.

Pod dohledem

V někdejší řecké kolonii založené v šestém století před naším letopočtem momentálně žije něco málo přes sto tisíc obyvatel. Více jich dlouhodobě pobývá pouze ve zmíněném Drači (120 tisíc) a hlavním městě Tiraně (850 tisíc), od něhož je Vlora vzdálená přibližně sto kilometrů.

Příjezd do města dost možná zarazí. Chátrající budovy a prašné neudržované ulice však záhy ustoupí vzhlednějším čtvrtím, jimž dominuje několik stovek metrů dlouhá promenáda lemovaná palmami a velkým množstvím obchodů, barů a restaurací, kde se podávají výtečné ryby a mořské plody.

A navštěvovat tamní gastronomické podniky se vyplatí. Na naše poměry je v nich (a to i v těch luxusnějších) levno. Oproti tomu ceny v supermarketech jsou srovnatelné s těmi v Česku, mnohdy dokonce vyšší. Nutno však podotknout, že místní olivy či ovoce jako hroznové víno, nektarinky nebo citrusy za to stojí. A alkohol? Přestože je Albánie převážně muslimskou zemí, nepanují v ní žádná omezení týkající se nákupu či konzumace – všudypřítomnou balkánskou pálenku rakiji koupíte běžně v obchodech, v zemi se vyrábí i pivo a víno.

K hlavním atrakcím ve Vloře patří Pomník nezávislosti na náměstí Vlajky. V...

Svou skutečnou tvář ukazují restaurace a bary ve večerních a nočních hodinách. Albánci se umějí bavit a úplně nejraději zaplňují venkovní posezení ve skupinkách. Zároveň jsou přátelští a ochotní. Navzdory nespravedlivým předsudkům. Potvrzuje to i osobní zkušenost autora tohoto textu. Když jej na ulici poněkud neurvale oslovila dvojice mladíků, nejdříve se zdráhal s nimi hovořit. Později se přeci jen odhodlal, ač reagoval nevlídně. Nepochopitelně. Chlapce pouze zajímalo, kolik je hodin. K následnému poděkování navíc přidali přání pěkného dne.

Pověst země, v níž je třeba dávat si pozor na každém kroku, se s Albánií zkrátka vleče. I představitelé ve Vloře jsou si toho vědomi, a tak usilují o zlepšení reputace. Městem pravidelně projíždějí policejní hlídky. Dohlížejí nejen na dodržování silničního provozu, ale také na pořádek v ulicích, přičemž k turistům jsou mimořádně vstřícní. Nechtějí jim nijak znepříjemňovat pobyt, naopak stejně jako většina místních udělají pro jejich spokojenost cokoliv. Vědí, že se jim to může vrátit v podobě kladných referencí a příjezdu dalších návštěvníků.

Ubytování lze ve Vloře sehnat za velmi přijatelné ceny. Dvoulůžkový pokoj ve čtyřhvězdičkovém hotelu v docházkové vzdálenosti od moře vyjde přibližně na 1500 korun za noc. Moderní a čistý apartmán nabízený na pobytových portálech Airbnb či Booking dokonce ještě levněji.

Kam za koupáním

Moře poblíž přístavu, druhého největšího v zemi, takže má značný význam pro albánskou ekonomiku, příliš neoslní. Pár kilometrů od centra směrem na jih však již přijímá barvu azuru a místo do betonových panelů naráží do oblázkových a písčitých pláží vyhřátých od slunce. „Obecně se traduje, že v oblasti Středomoří svítí slunce nejvíc hodin ročně ve Španělsku. Není tomu tak, ve skutečnosti je to v Albánii. A Vlora se na tomto rekordu velkou mírou podílí. V průměru jde o více než dva tisíce hodin,“ pyšní se zástupci města na webových stránkách Vlory.

Průzračně čisté moře, nepřeplněné pláže a téměř panenská příroda. Hlavní...

Většina pláží v okolí Vlory je soukromá. Za poplatek v přepočtu sto korun však jejich návštěvník dostane slunečník, dvě lehátka a jistotu dne stráveného u slané vody takřka o samotě a v uklizeném prostředí. Za zmínku stojí pláž u hotelu Kalaja na okraji města, vzdálená od přístavu něco málo přes pět kilometrů. Moře tam umí být neuvěřitelně klidné, ale kvůli skalám, které jej obstupují, je schopno vyprodukovat i vysoké vlny. Zároveň je čisté, téměř bez odpadků a čiré. Na dno je v něm možné shlédnout i desítky metrů od břehu. Poblíž se nalézají bary a malý obchůdek s občerstvení umožňující zahnat hlad a žízeň, jídlo ani pití si tak není nutné brát s sebou.

Ideální je si pro cesty na vzdálenější pláže vypůjčit skútr nebo čtyřkolku (zhruba 750 korun na den). Jinak se dá na území města přesouvat i veřejnou dopravou. Autobusy ale mají své specifikum – neznají jízdní řády. Kdy přijedou, patrně neví ani jejich řidiči. „Tady musíte nasednout a doufat, že vás to vezme, kam potřebujete,“ líčí s úsměvem jedna z tamních obyvatelek. Zastávky jsou značené přímo na silnicích a lístky se kupují ve voze.

Pokud budete mít dost polehávání na pláži, můžete vyrazit za památkami města. Ve Vloře se nachází připomínka jednoho z největších milníků národní historie – monumentální pomník nezávislosti Albánie na náměstí Vlajky, kde byla v roce 1912 vyhlášena. Nedaleko něj lze navštívit také mešitu Muradie nebo Etnografické muzeum.

Na své si přijdou i sportovní příznivci, zejména ti fotbaloví. V centru města sídlí prvoligový klub Flamurtari Vlora, jenž patří do širší albánské špičky. Zajímavostí je, že v létě 2011 se ukázal i v Česku, když mu los předkola Evropské ligy přisoudil za soupeře Jablonec. Do dalších kol tehdy postoupil tým ze severu Čech, který lépe zvládl utkání v domácím prostředí i duel v balkánské výhni.

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha