Malý člun házely vlny do vzduchu a ten pak tvrdě dopadal na vodu. Pevně jsem se držel a věřil, že lovec tuleňů, který nás veze, ví, co dělá. Pro Martina, jenž má problémy se zády, byla plavba ryzí peklo.
  |
Když jsme konečně vystoupili, ukázal se před námi výjev jako z Montyho Pythona. Několik chodců využívalo celou šířku ulice a variací na „švihlou“ chůzi se potácelo všemi směry. Na tuto kuriozitu upozorňuje dokonce turistická brožura, již jsem dostal v informačním centru. Když se budu na opilce usmívat a zdravit je, jsou prý neškodní, uvádí se v ní. Město se dříve snažilo bojovat proti alkoholismu prohibicí, ale lidskoprávní organizace prosadily právo na alkohol pro každého.
Utábořili jsme se kousek za městem a já se vydal na jedno z mála míst, kde se můžu připojit k wi-fi – do největšího hotelu ve městě. Za v přepočtu 500 korun jsem si koupil tříhodinový přístup na internet. Velmi pomalu jsem posílal snímek za snímkem a poslouchal hrdinské historky z cest amerických důchodců, kterými se při večeři předháněli. Cestou ke stanu jsem potkal dívku zabalenou do vlajky fotbalové Barcelony. Jako socha stála bez hnutí, než jsem kolem ní prošel. Tři sta metrů dál se koupala parta kamarádů v ledovcové říčce. Na břehu měli rozprostřené ručníky s občerstvením. Podobná scéna, na kterou se dá teď snadno narazit v Česku, akorát tady má voda sotva dva stupně. Ale zase je možné se během plavání napít.
Exkluzivní reportáž z Grónska
