Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří nominovalo na seznam světového dědictví Česko a Německo. Výbor UNESCO na sobotním jednání vyzdvihl, že šlo o komplikovaný, ale velmi dobře koordinovaný návrh. Oblast tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy - Boží Dar - Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník.
„Je to mimořádná událost nejen pro Karlovarský kraj a saské partnery, ale i pro obě naše země. Potvrdila se tak výjimečná hodnota hornického regionu Krušnohoří na české i saské straně,“ řekla v reakci na zápis na Seznam světového dědictví hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.
Uvolněný zastupitel Karlovarského kraje a předseda komise pro UNESCO Vojtěch Franta připomněl, že po kynžvartské daguerrotypii, která je zapsána na seznamu UNESCO Paměť světa, je krušnohorský region další památkou UNESCO na území Karlovarského kraje.
„Zápis Krušných hor mezi památky UNESCO je uznáním práce a úspěchů lidí, kteří tento přeshraniční region po staletí utvářeli,“ uvedl po rozhodnutí Výboru světového dědictví premiér Saska Michael Kretschmer.
V Hornickém regionu Erzgebirge/ Krušnohoří vznikla řada významných vynálezů a inovací v hornictví a hutnictví, které se zejména v 16. století, ale i později šířily z Krušných hor do celé Evropy i dalších částí světa. Krušnohoří hrálo důležitou roli i při rozvoji báňské administrativy, legislativy, školství i měnových systémů. Z jáchymovského tolaru se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a dal název i americkému dolaru.
Podmínky pro Kladruby
Kladrubský Hřebčín musí ještě do prosince 2020 splnit několik podmínek a výbor přidal i několik doporučení. „Podmínky pro nás nejsou nic překvapujícího. Počítáme s tím, že většinu z nich splníme do konce letošního roku,“ uvedl ředitel Jiří Machek a dodal, že o zapsání se mělo původně hlasovat až příští rok.
Mezinárodní rada památek a sídel ICOMOS, která pro UNESCO hodnotí nominační dokumentaci, doporučila kladrubskému hřebčínu, aby zvážil rozsah ochranného pásma na jižní hranici nominované krajiny a chránil Kladrubský náhon. Dále mu doporučila, aby dokončil revizi managementu plánu, posílil řízení rizik, dopracoval strategii cestovního ruchu a zlepšil interpretaci navrhovaného statku jako kulturní krajiny, uvedl v květnu náměstek hejtmana Roman Línek.
Ze sobotního online přenosu jednání výbor pro světové dědictví UNESCO v Baku vyplývá, že vyjma prvních dvou jmenovaných položek se zbytek bodů přesunul mezi doporučení.
„Předpokládali jsme, že letos se o nás hlasovat nebude. Ve čtvrtek jsem dostal informaci z Baku, že se jim naše nominace tolik líbí, že o nás budou hlasovat už tento rok,“ řekl ředitel hřebčína. „I hodnocení ICOMOS bylo velmi příznivé,“ dodal.
„Kdyby krajina hřebčína neměla svou výjimečnost, na seznam by se nedostala,“ řekl v sobotu v reakci náměstek hejtmana Línek. „A byli jsem dobře připraveni, všechny materiály, které jsme dokládali, měly snad několik metrů na výšku. Mám obrovskou radost, v mém profesním životě je to jeden z největších úspěchů,“ dodal Línek.
Hřebčín předal nominační dokumentaci s názvem Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem organizaci UNESCO na konci ledna 2018. Zveřejnil přitom spot Výjimečný okamžik v dějinách národního hřebčína.
Nejstarší hrebčín na světě- Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec, Rudolf II. potom 24. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát. V císařských dobách byli bělouši využívání panovníky pro ceremoniální účely a i nyní jsou ozdobou královských dvorů ve Švédsku či Dánsku.
- Původně v Kladrubech chovali španělsko-italské koně, ze kterých vyšlechtili starokladrubského koně. V 19. století zde byl zaveden i chov speciálních kočárových koní, populárních clevelandských hnědáků. Po vzniku Československa v roce 1918 se stádo starokladrubských koní ocitlo ve vážném ohrožení - už podruhé v historii. Poprvé, během sedmileté války (1756 až 1763), koně museli dokonce Kladruby opustit a na více než deset let se chov přestěhoval do Uher.
- Druhá rána přišla v roce 1918, kdy se revoluční nechuť ke všemu habsburskému obrátila i proti koním z bývalého dvorního hřebčína. Pro chov se podařilo udržet pouze stádo běloušů, méně ušlechtilí vraníci byli odsouzeni k postupné likvidaci. Novým účelem hřebčína se nakonec stala produkce plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Z bývalých rakouských hřebčínů se sem pro tento účel dostali zástupci anglických a anglo-arabských plnokrevníků i tři ročníky lipicánských hříbat.
- Kmen vraníků naštěstí nezanikl úplně, velkou zásluhu o jeho obnovu měl František Bílek, který se jejich záchraně začal věnovat už během druhé světové války. V roce 1945 pak byli starokladrubští vraníci opět přestěhováni zpět, a to do stájí ve Slatiňanech, ze kterého o tři roky později vznikla Výzkumná stanice pro chov koní. Starokladrubský kůň se v hřebčíně chová do současnosti, vidět ho je možné vidět na soutěžích v klasické drezúře, v soutěžích parkurových i barokního ježdění.
- Starokladrubský kůň, vzniklý na základě španělské a staroitalské krve, je jediné původní české plemeno, patří navíc mezi nejstarší dochovaná kulturní plemena na světě. V České republice jsou koně z Kladrub často k vidění při různých slavnostech, využívá je jízdní policie, vynikají i v závodech spřežení a klasické drezuře a hodí se i k rekreačním účelům. Současní koně - je jich zhruba pět stovek - v hřebčíně mají evidované předky až do poloviny 18. století.
- Areál hřebčína se rozkládá na ploše 1200 hektarů v Polabské nížině nedaleko Pardubic. Jeho srdce tvoří hlavní stáje, zámek a kostel. Komplex hřebčína byl v roce 1995 spolu se základním kmenovým stádem prohlášen kulturní památkou, o sedm let později se stal národní kulturní památkou. Aby byla šance na zápis na seznam UNESCO co nejvyšší, byla v roce 2015 vyhlášena krajinná památková zóna Kladrubské Polabí a od května 2016 je oblast na seznamu evropsky významné lokality Natura 2000, která zahrnuje lužní les, areál hřebčína, louky, výběhy a pastviny.
- V posledních letech prochází kladrubský hřebčín, který je příspěvkovou organizací ministerstva zemědělství, rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila v roce 2015. Zakázku na opravu hřebčína ale provází podezření z korupce, v současní době se kauzou údajně zmanipulovaných zakázek zabývá pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové. Obžalobě čelí 17 lidí a pět firem , mimo jiné Geosan Stavební, Chládek a Tintěra, Strabag, Cettus nebo Metrostav.
- O zápis krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na seznam UNESCO usilovala ČR již řadu let. Na indikativní seznam kandidátů na zápis byla krajina zařazena už v roce 2007. Ještě letos v květnu ministerstvo kultury uvedlo, že na základě aktuálního doporučení od Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS), aby dopracovalo návrh kladrubského hřebčína a jeho krajiny, český stát nominaci odloží a předloží ji do konce února 2020.
|
