Znám jen několik málo dalších zemí, které mají tak výjimečné geografické, ekonomické či politické postavení. A myslím, že jenom Andorra splňuje kritéria výjimečnosti ve všech myslitelných kategoriích. Ve zkratce: je velmi silnou ekonomickou zemí s rozlohou pouhých 468 km2, což ji řadí na příčku okolo dvoustého místa v rámci všech zemí světa v poměru velikosti.
Aby to nebylo málo, její politcké uspořádání spadá do kategorie knížectví, pevně semknuté do několika údolí majestátních Pyrenejí mezi obrovské země (v porovnání s ní) Španělska a Francie, jen historickými zázraky se nestala součástí jedné z nich. Je to ráj horských sportů, luxusního ubytování, skvělého jídla a levného alkoholu.
Horo, ó vysoká jsi!
Nejvyšší vrcholek zdejší krajiny byste hledali na horizontu marně, neboť se ztrácí mezi desítkami dalších vrcholů podobné výšky, navíc se ocitáte většinou dole v hlubokých údolích, odkud není vidět nic jiného než strmé svahy nad vámi.
Jak už to ale tak bývá, „nej“ je jenom jedno - nejvyšší horou celého knížectví je Pic de Coma Pedrosa nebo též Pic Alt de Coma Pedrosa (2946 m n. m.) nacházející se na západě při hranici se Španělskem v rámci tisícikilometrového hřebenu Pyrenejí. Cesta nahoru není nijak složitá, ale odpovídá poloze v horském království - je to řádný kus nahoru.Celodenní trek (s převýšením cca 1500m a dobou chůze cca 7 hodin) započněte v městečku Arsinal (1466 m n.m.), které leží severozápadně nad hlavním městem.
VÍCE FOTOGRAFIÍ ZDE:
  |
Andorra La Vella, na mapě knížectví snadno dohledáte. Zaparkovat auto v tomto malém městě není v létě žádný problém, protože Andorra žije mnohonásobně více v zimě. Tím ale netvrdím, že je zde pusto. To nikoliv. Z Arsinalu (1466 m n.m.) se vydáte po asfaltové silnici a projdete protilavinovým závalem, respektive jeho tunelem. Asfaltovou úzkou silnici neopouštíte a stoupáte serpentinami nahoru, zanedlouho se ze silnice odpojí severozápadním směrem štěrková cesta. Ztratit se nemáte jak - jednak s vámi či proti vám půjdou turisté, za další následujete pořád stejný bílo-červený pruh stezky GR11, takže máte o starost méně. Cestou máte možnost potkat „divoké“ koně, voňavé květiny a mnohé další krásy přírody.
Krajina posetá horami
Po pár set metrech stanete na rozcestí, vaše stezka uhýbá vlevo více na západ a podél potoka strmě nahoru vede až k nádherně položenému Refugi de Coma Pedrosa (2260 m), velké chatě, která se poslední roky opravuje a zvětšuje. Terén se nádherně otevřel a údolím stopáte stále výš a výš, až se směr začne rovnat téměř na sever a kamenná stezka vstoupí do krátkého úzkého vhloubení k dvěma krásným jezerům, z nichž výše položené (Estany Negre) nádherně kontrastuje temnou hladinou s červenými kameny.
Od Estany Negre je stezka prudká jako prudkost sama, závěrečný výšvih suťoviskem je skoro nutné absolvovat po čtyřech. Odměnu budiž nejkrásnější výhledy, které Pyreneje můžou nabídnout, do Španělska, Francie i nitra samotné Andorry. Stanutí na Pic de Coma Pedrosa nebo též Pic Alt de Coma Pedrosa (2946 m n. m.)je krásný turistický výkon, oběd na vrchu zůstane v paměti ještě dlouho po návratu.
Dolů se bohužel musí stejnou cestou (s možností odbočení na španělsko-andorrskou hranici do sedla Baiau (2757 m n.m.)), nicméně se nejedná o žádnou tragickou událost - horská chata Coma Pedrosa (2260 m n.m.), která po cestě čeká na turisty, nabízí skvělé jídlo i pití a pokud zde nebudete chtít rovnou přespat po oslavě zdárného výstupu, můžete ho alespoň jedním vychlazeným pivkem zapít, než se vrátíte dolů k autu.
