9. března 2019 17:38 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Rodiče dostávají 3000 rupií ročně, abych mohla chodit do školy, říká Indka

Indická farmářka Omana při sběru pepře. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Indická farmářka Omana při sběru pepře. | foto: Jaroslav Jindra

Nové Dillí / Praha „Vstávám ve čtyři ráno a peču dorty, poté pracuji na farmě, organizace mi pomohla rozjet vlastní podnikání,“ říká indická farmářka. Mezinárodní asociace Fairtrade pomáhá lidem z rozvojových zemí uživit se vlastní prací za důstojných podmínek. Jak spotřebitel podpoří konkrétního zemědělce, když zakoupí faitradový produkt? Server Lidovky.cz přináší skutečné příběhy pěstitelů z Indie.

Studentka Divia

Co je Fairtrade?

Fairtrade je certifikace zboží, které splňuje určité sociální, ekonomické a ekologické standardy. Smyslem této certifikace je poskytnout pěstitelům ze zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky možnost uživit se vlastní prací za důstojných podmínek. 

„Jsem studentka, do školy chodím každý den a díky fairtrade moji rodiče dostávají tři tisíce rupií ročně (přibližně tisíc korun - pozn.red.), aby mě mohli doprovázet do školy,“ říká sedmnáctiletá Divia. „Pro dívku je nebezpečné, aby chodila sama do školy, rodiče chlapců příspěvek nedostávají,“ vysvětluje. „Občas chodím s kamarádkami ve skupině, a tak mě rodiče doprovázet nemusí,“ přiznává indická dívka. 

Divia žije se svou rodinou v malé vesnici v chudém státě Gudžarát na severu Indie. Dívka společně s rodiči a jejími třemi sourozenci patří do družstva Suminter, které je pod záštitou mezinárodní asociace Fairtrade. Družstvo pěstuje bavlnu a má 5400 členů, kteří jsou rozptýleni v různých komunitách po státě.

Sedmnáctiletá studentka Divia.

Sedmnáctiletá Divia se chce v budoucnu stát učitelkou.

Indie je společně s Čínou jedním ze dvou největších producentů bavlny na světě. „Bavlna se pěstuje i v rozvinutých zemích jako jsou především Spojené státy, kde zemědělci dostávají dotace na její pěstování, proto je velký tlak na Indii, aby bavlna byla co nejlevnější,“ říká Tomáš Bílý z organizace Fairtrade Česko a Slovensko. „Bavlna z Indie musí být konkurence schopná k bavlně, která je pěstovaná z dotací v USA,“ vysvětluje Bílý.

„V tomto ohledu je naše asociace velmi důležitá, neboť nastavuje pravidla pro pěstování bavlny a pěstiteli zaručuje minimální fairtradovou cenu,“ říká Bílý. Minimální fairtradová cena odpovídá nákladům na udržitelnou výrobu produktů a pomáhá pěstiteli pokrýt náklady důstojného živobytí. Pokud je místní tržní cena vyšší než minimální fairtradová cena, je pěstiteli vyplacena cena vyšší, ovšem pokud místní tržní cena klesne pod minimální fairtradovou cenu, pěstiteli je vyplacena alespoň ta minimální.

Indický farmář vypadá úplně jinak než ten český. Farmu jako v Čechách zde...
Družstvo Suminter ve městě Rádžkot má přes 5000 členů a pěstupje bavlnu po...

„Mým snem je být učitelkou,“ usmívá se studentka Divia, která v rukou nervózně mačká smartphone. „Mobil jsem dostala před necelým rokem od táty za zkoušky, měla jsem dobré známky,“ chlubí se dívka. Zanedlouho se otec připojuje do rozhovoru a jen pyšně pokyvuje hlavou, objímá dceru a směje se. „Mobil používám samozřejmě na učení,“ říká dívka s otcem v zádech. Divia ve volném čase ráda čte a dívá se na televizi, kterou sdílí ve společném pokoji s jejími sourozenci.

Z farmáře policistou

„V budoucnu chci být policistou, proto studuji v Rádžokotu,“ říká dvacetiletý Vijay, který žije v komunitě patřící rovněž pod družstvo Suminter. Usměvavý Vijay objímá svého kamaráda a souseda Maheshe. „Já jsem taky student, do školy jezdím společně s Vijayem, ale chci být programátor,“ svěřuje se stejně starý Mahesh. „Udržujeme se ve formě, po škole pracujeme v družstvu, jsme fitness hoši,“ smějí se kluci.

Mahesh Sariya a Vijay Makawana jsou dvacetiletí chlapci, kteří se narodili v...

Mahesh Sariya a Vijay Makawana jsou dvacetiletí chlapci, kteří se narodili v družstvu. Oba studují v Rádžkotu, do nějž dojíždí dvě hodiny autobusem.

Studenti se společně s ostatními farmáři zaměřují zejména na pěstování bavlny. Až tři čtvrtiny fairtradových pěstitelů bavlny žije v Indii. „Pokud jde o fairtradovovu bavlnu, je tedy Indie jednoznačně nejvýznamnější zemí na světě,“ říká Lukáš Novák z organizace Fairtrade Česko a Slovensko. „Celý svět módy a oblečení funguje na principu ‚fast fashion‘. Zboží je v obchodech jednu sezónu a v zásadě se předpokládá, že člověk oblečení déle, než jednu sezónu nebude nosit,“ vysvětluje problematiku levného oblečení Tomáš Bílý. „Bavlna je jednou z nejvíce chemicky ošetřovaných plodin na světě, protože bavlny je potřeba obrovské množství a zároveň plodinu často napadají červi, kteří ji znehodnocují, a tak se konvenční bavlna postřikuje velkým množstvím chemikálií,“ dodává zástupce českého fairtradového hnutí.

Sběračka pepře Omana

„V družstvu pracuji už osmnáct let, předtím jsem dělala tu samou práci, ale používali jsme hodně pesticidy,“ říká farmářka Omana, která bydlí se svým manželem v baráčku obklopeným pepřovníky. „Asociace Fairtrade nezakazuje úplné používání chemie a pesticidů, ale družstvo je musí používat v rozumné a kontrolované míře,“ vysvětluje český fairtradový zástupce Novák. Omana patří do družstva Manarcadu Social Service Society (MASS), které získalo certifikaci od mezinárodní asociace Fairtrade. „Každý den sbírám pepř a manžel ho rozváží,“ konstatuje indická pěstitelka, která to do práce nemá daleko, žije přímo uprostřed farmy na jihu Indie ve státě Kerála.

Indická farmářka Omana pracuje ve fairtradovém družstvu už osmnáct let.

Indická farmářka Omana sbírá pepř nedaleko svého domu.

Základní principy Fairtrade

  • výkupní cena odpovídající nákladům udržitelné produkce a důstojného živobytí
  • dlouhodobé obchodní vztahy
  • dodržování úmluv Mezinárodní organizace práce (ILO)
  • zákaz nucené a dětské práce
  • dlouhodobě udržitelný rozvoj místních komunit
  • kontrolované využívání pesticidů a další zemědělské chemie
  • zákaz využívání geneticky modifikovaných plodin
  • šetrnější přístup k využívání přírodních zdrojů

„Fairtrade certifikuje družstva, ve kterých fungují principy organizace. To znamená, že v družstvu nepracují děti, neprobíhá tam nucená práce, a že místní pěstitelé nevyužívají geneticky modifikované plodiny,“ říká Lukáš Novák z Fairtrade Česko a Slovensko. „Podmínek je víc, ale tyto lze řadit mezi základní z nich,“ dodává. „Udržitelnost, o kterou se hnutí snaží, není jen sociální, ale i enviromentální,“ konstatuje Novák.

„Díky organizaci mám lepší peníze a s manželem se lépe uživíme,“ usmívá se Omana a pokyvuje hlavou ze strany na stranu, což je pro Indy typické. „Mám dvě děti, syn studuje a dcera se provdala,“ říká poněkud nervózní farmářka. V Indii je běžné, že potomkovi sňatek domluví rodiče, až osmdesát procent svateb je v Indii předem domluvených. „Předem domluvený sňatek jde občas obejít, ale rodiče nevěsty a ženicha většinou udobří až vnoučata,“ vysvětluje manžel Omany. „Je ale velmi nevhodné, když je žena z vyšší kasty než muž,“ dodává indický farmář.

Bez podpory manžela nelze podnikat

Do družstva MASS, které čítá přibližně pět tisíc farmářů a je zaměřené především na pěstování koření a kávy, patří i čtyřicetiletá Sindhu. „Prošla jsem programem zaměřeným na vzdělání žen a mladých lidí a stala se cukrářkou,“ říká Sindhu. „Program mě naučil prosadit se,“ dodává. Indická pekařka společně se svým manželem vychovává čtyři děti. „Vstávám ve čtyři hodiny ráno, protože už v deset musím mít upečené všechny dezerty, poté pracuji na farmě,“ vypráví Sindhu. Indická pekařka je jedna z mála žen, které se v Indii dokázaly prosadit vlastním podnikáním. „Hodně žen začne podnikat, ale skončí, je to velmi náročné. Neznám žádnou ženu v okolí,“ konstatuje cukrářka a farmářka v jedné osobě.

Indická podnikatelka Sindhu prodává své vlastní dorty.

Indická podnikatelka Sindhu prodává vlastně upečené dorty.

„Já mám velkou podporu v manželovi, díky němu mohu péct,“ usmívá se Sindhu a objímá svého chotě. Sindhu je zpočátku velmi nervózní, ale ve finále se jeví jako velmi upovídaná a sebevědomá žena. „Mým snem je vybudovat prostor, kde budu hostit turisty,“ svěřuje se indická pekařka, která si už nyní jeden sen splnila - dříve vařila v malé místnosti, teď už má velkou kuchyň, na kterou si vydělala prodejem dezertů. „Fairtrade mi poskytl program, na zbytek jsem si vydělala vlastním podnikáním,“ pyšní se Sindhu.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!