Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Moje první stěhování se do zahraničí mě v osmnácti letech přivedlo do americké Nebrasky, kde jsem strávila deset měsíců v americké rodině. Největší šok pro mě bylo přestěhování se z kulturní Prahy s pestrým vyžitím do malinkého městečka uprostřed kukuřičných polí. Nebylo tam ani kino, natož divadlo, nebylo kde si dát ani skleničku vína. Nikde se nechodí pěšky, všude se jezdí pouze autem. Když jsem si chtěla jít do pět set metrů vzdáleného supermarketu nakoupit, lidi mi zastavovali u krajnice a nabízeli mi odvoz. Sice málokdo z místních věděl, kde je Česko, ale zato byli moc milí.
Lenka HermanováČeská podnikatelka v oblasti gastronomie, bývalá generální ředitelka pětihvězdičkového hotelu Library na Manhattanu a životní partnerka uznávaného šéfkuchaře Mattea De Carli, se kterým již přes šest let provozuje v Praze italskou restauraci Casa De Carli. V newyorském Library byla zodpovědná za kompletní provoz šedesáti pokojového hotelu s více než čtyřmi desítkami zaměstnanců, který Trip Advisor zařadil mezi prvních pět nejlepších hotelů v celém New Yorku. Před kariérou v USA působila ve vedení pětihvězdičkových hotelů Jumeirah Beach v Dubaji nebo Four Seasons v irském Dublinu. Lenka vystudovala The Eli Broad College of Business na Michigan State University a School of Hotel Administration na Cornell University. Je matkou dvou synů a čerstvě narozené dcery. |
Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazila? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Když jsem jim vyprávěla o Velikonocích a pomlázce, mysleli si, že si vymýšlím. Usmívali se také nad myšlenkou, že by se měli doma zouvat z bot, ve kterých chodí venku. Bačkory pro návštěvy tam nevedou.
Lidovky.cz: Chtěla jste se vždy vrátit do Česka?
Netušila jsem, jestli se někdy vrátím. Do Čech jsem se vždycky ráda vracela na dovolenou a za rodinou, ale v cizině mi bylo také dobře. Nakonec, shodou náhod, jsem se do Česka po třinácti letech přeci jen vrátila a jsem ráda.
Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které Vám v cizině chybělo? Uvařila jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Vždycky mi chyběly takové maličkosti jako český chleba, nebo sušenky. Přátelům jsem uvařila jahodové knedlíky a chutnaly jim moc. I když by si to spíš dali jako desert, jako hlavní jídlo to moc nechápali. A na Vánoce jsem vždycky pekla cukroví, a to mělo úspěch.
Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?
Děti mám tři s italským partnerem, já na ně mluvím česky, tatínek italsky, a ještě mají odposlouchanou angličtinu, kterou se bavíme s partnerem mezi sebou.
Lidovky.cz: Jaké byli první asociace, které jste slýchala, když jste řekla, že jste z Česka?
Mnohokrát jsem v Americe slyšela: „Je aha, vy jste z Čečenska, a to tam máte válku.“
Lidovky.cz: Sledovala jste tamní politiku? Lišila se politická kultura od té naší?
Politiku jsem se snažila nikdy moc neřešit, ale kultura se určitě liší. Američané jsou velcí vlastenci a třeba volby berou jako velkou zodpovědnost a jsou hrdí, že byli volit a podpořit svoje favority.
Češi v ciziněSledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám. Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě". |
