14. července 2019 5:13 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Je tu nádherná atmosféra, říká ředitel nejvýše položené zříceniny hradu v Česku. Už dvakrát při něm stáli strážní andělé

Miroslav Kovačičín s podobiznou Václava IV. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Miroslav Kovačičín s podobiznou Václava IV. | foto: Pavel Pechoušek

LIPENSKO Vítkův kámen nebo také Vítkův hrádek, je nejvýše položenou zříceninou hradu v tuzemsku. Původně gotický hrad se nachází ve výšce 1035 metrů nad mořem. Nebýt Miroslava Kovačičína, tak by dnes už možná nestál. Kovačičín se opravám a údržbě hradu věnuje jednadvacátým rokem. Před rokem dostal mozkovou mrtvici, strávil několik měsíců v nemocnici a na dlouhou dobu oslepl. V současnosti už je ale v plné síle a znovu se svědomitě stará o chod Vítkova hrádku.

Dvacet let řídil šedesátiletý podnikatel Miroslav Kovačičín opravy hradu, na kterém byl chvíli vězněný i Václav IV. Plánoval další změny, ale pak náhle minulý rok dostal mozkovou mrtvici. „Probudil jsem se a okolo mě byla tma. Chtěl jsem rozsvítit, ale manželka mi říkala, že je den. Pak přijela sanitka,“ vzpomíná Kovačičín. Ředitel hradu musel zůstat několik měsíců v nemocnici, bojoval o život, dokonce přišel o zrak. Postupem času se ale jeho zdravotní stav zlepšoval, začal znovu vidět a v současné době už je zase plný energie. S nadsázkou se dá říct, že Kovačičín už byl na dlouhý pobyt v nemocnici zvyklý. V roce 2003 totiž musel strávit měsíc v nepálské nemocnici s oboustranným zápalem plic, který dostal při výstupu na sedmitisícovku. I tehdy byl na pokraji života a smrti.

‚Vy se flákáte po světě a nám tady padá Vítkův kámen‘

Byly to právě hory, které dovedly Kovačičína i na Vítkův hrádek. „Vrátil jsem se z Himalájí a dělal jsem o tom besedu ve Vyšším Brodě,“ začíná Kovačičín své vypravování. Na besedě byl i místní hajný Zigrosser „Vy osobo, vy se flákáte po světě a nám tady padá Vítkův kámen. Když se můžete flákat po Himalájích, tak můžete něco udělat i tady,“ pronesl tehdy směrem ke Kovačičínovi. „Já jsem  zíral jako blázen. Nechápal jsem, co po mně chce,“ s úsměvem vzpomíná současný ředitel hradu. V té době totiž bydlel v Karviné a stěhování na Šumavu teprve plánoval. Nedalo mu to a společně s Zigrosserem vyrazil na prohlídku zříceniny hradu. „Celý hrad byl zarostlý, všude kamení, stromy, a ještě k tomu zamknuté dveře, zdálo se mi to beznadějné,“ říká s dávkou sentimentu Kovačičín. U hradu navíc byla narušená statika a hrozilo jeho zřícení.

Nicméně i tak došlo k založení Občanského sdružení Vítkův hrádek, které se stará o hrad. Miroslav Kovačičín byl spoluzakladatelem. „Zhruba rok se debatovalo o tom, co bude dál. Myslím, že jsem docela akční člověk, zůstat jen u řečí, by bylo špatně. Nechali jsme hrad zaměřit, zpracovat studii na využití hradu, provést stavebně technický průzkum, historický průzkum hradu a všechny takové náležitosti, aby bylo jasné, co dál. Obrátili jsme se také na památkáře,“ konstatuje Kovačičín s tím, že ze všeho se poté odvíjela projektová dokumentace. Dodává, že trvalo pět let, než bylo možné hrad vůbec zpřístupnit veřejnosti a celkem to vyšlo na 23 milionů korun.

Výhled na Šumavu, Lipno i rakouské Alpy

Za této doby na hradě mnoho různých řemeslníků, ale dobrovolníků odpracovalo nespočet hodin. „Nechali jsme třeba zrenovovat věž, oprava byla dokončena v roce 2005 při příležitosti dvoustého výročí narození spisovatele Adalberta Stiftera. Uvnitř věže bylo postaveno dřevěné schodiště, které vede na plošinu, ta slouží jako rozhledna,“ říká Kovačičín a s nadšením dodává, že dříve byl Vítkův kámen pouze zřícenina, ale dnes je považován za úžasný vyhlídkový bod. Znalci Lipenska dokonce tvrdí, že jsou z místa nejkrásnější výhledy na Lipno, Šumavu, Novohradské hory a za dobré viditelnosti i na rakouské Alpy s Dachsteinem. Z toho důvodu je za dobrého počasí hrad otevřen i v zimě a celé léto, včetně svátků.

Západ slunce nad Lipnem.
Pohled na západ slunce z Vítkova kamene.

Když se člověk z vyhlídky vrátí zpátky na zem, vidí před Vítkovým kamenem velký kříž. „Kříž je připomínka vyhnání německy mluvících obyvatel z téhle zóny po roce 1945. Ve vesnici Svatý Tomáš žilo 90 procent Němců, chtěli bychom, aby se tu setkávali nejen Češi, ale i Němci a Rakušani, kteří sem mají blízko,“ vysvětluje Kovačičín. V tom najednou přerušuje Kovačičínovo vypravování rakouský turista a volá „Ahoj,“ „To je náš rakouský kamarád, chodí sem často, už jsme ho naučili i pár českých slov,“ směje se Kovačičín. Na hrad podle ředitele jezdí velké množství Němců i Rakušanů, i když většina návštěvníků je českých. V minulém roce hrad navštívilo více než 20 000 lidí. Pro srovnání, první sezónu jich přišlo 500. 

‚Vstupné držíme při zemi‘

K velkému počtu návštěvníků podle Kovačičína pomáhá snaha držet vstupné při zemi. Děti platí 35 korun a dospělý 70. „Důležité je dodat, že je to cena pouze za výstup na vyhlídku, jinak se lidé dovnitř dostanou zadarmo a můžou tu jíst a pít vlastní zásoby,“shrnuje a podotýká, že je důležité mít „lidové“ ceny, aby mohly přijít i rodiny s dětmi. „Hrad se nemůže stát dojnou krávou, sice musíme dávat peníze na údržbu, letos jsme například dělali elektriku. Mít se na pozoru, abychom to všechno poplatili, ale nemůžeme rýžovat,“ říká otevřeně.

Kovačičín podotýká, že hrad by nešel řídit bez jeho spolupracovníků, kteří dohromady tvoří skvělou partu lidí. „Někdy pořádáme akce v noci, třeba na úplňky, to máme pak otevřeno až do rána. Člověk si vezme karimatku a může tu klidně spát. Často přijde hodně lidí, dají si pivo nebo limonádu, bývá tu nádherná atmosféra. Vidím pak na lidech spontánní radost, a to je přesně to, co chceme udržet,“ uzavírá zasněně ředitel hradu Miroslav Kovačičín.

Dnes je to už 21 let, kdy Miroslav Kovačičín a Vítkův kámen žijí ve vzájemné symbióze. Za tu dobu se mnoho událo nejen v životě Miroslava, ale také na hradě, který je dnes jedním z nejnavštěvovanějších a nejatraktivnějších turistických cílů celého Lipenska.

NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?
NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?

Jaké léky s sebou berete na dovolenou pro děti?