K peruánskému Machu Picchu pěšky a za pouhých deset dolarů

K Machu Picchu se dá dostat také po silnici a pochodem. Nádherná cesta vede přes sedlo ve výšce 4300 metrů nad mořem a klesá o 3000 metrů níže do tropického údolí s kávou, kokou a banány. Na závěr následuje 13 kilometrů dlouhý nenáročný pochod pralesem podél řeky Urubamba. Celá cesta se dá zvládnout za jeden den a kdo ji absolvuje veřejnou dopravou zvládne to jen za 10 dolarů!

Levná cesta k Machu Picchu

Ollantaytambo - tak se jmenuje vůbec jediná zachovalá vesnička z doby Inků. Právě tady většina turistů nasedá na vlak k Machu Picchu. Kdo se chce dále vydat po silnici, může právě odsud pokračovat linkovým autobusem, turistickým minibusem nebo soukromou dopravou.

Hned za Ollantaytambo se silnice stáčí v nespočetných serpentinách vysoko do hor. Pokud jedete s vlastním řidičem, nechte si zastavit u některých z mnoha inckých památek po cestě. Na krásné výhledy a rozjímání nad účelem inckých staveb v této těžko přístupné krajině tu budete úplně sami.

S přibývající nadmořskou výškou ubývá vegetace. Blížíme se k nejvyššímu bodu celé cesty. Je čas na poslední výhledy do hlubokého údolí a na letecký pohled zpět na klikatící se silnici. Nezapomeňte si naposledy obléct mikinu.

I ve výšce nad 4000 m n. m. ovšem žijí lidé. Starousedlíci bydlí v jednoduchých domečkách z kamenů se slaměnými střechami. Elektřinu nemají a pijí vodu z potůčků. Po celý rok pilně pracují na malých políčkách a chovají alpaky. Zůstává zde už jen nejstarší generace. Mladí se odstěhovali do měst za pohodlnějším životem.

Život za sedlem Abra Málaga

V nejvyšším bodě cesty, sedle Abra Málaga (4330 m n. m.), často bývá mlha. Pokud ovšem máte štěstí, uvidíte po levé ruce krásnou šestitisícovku - Nevado Veronica. Teď už se připoutejme. Čeká nás totiž neuvěřitelných 3200 metrů klesání!

I cesta dolů je lemována překrásnými výhledy. Údolí je mnohem zelenější než to předchozí. Přes silnici teče řada malých říček. V období děšťů ji mohou zužovat nebo zcela uzavřít sesuvy.

Vegetace se mění před očima. Po dvou hodinách už budete sundavat všechny svršky. Venku je až nepříjemně vysoká teplota. V okolí rostou kávovníky, banánovníky, pomerančovníky a také keříky posvátné koky. Pokud se váš řidič vyzná a máte možnost zastavit, můžete i v této oblasti navštívit další incké památky nebo alespoň koupit u silnice nějaké ovoce.

Ve městečku Santa María v nadmořské výšce 1100 m n. m. pokračuje hlavní silnice dále do džungle, do města Quillabamba. My ovšem odbočíme doleva. Tady už končí asfalt a za chvíli se konečně připojujeme zpátky k řece Urubamba, kterou jsme opustili na začátku cesty v Ollantaytambo.

Závěrečný výšlap

Pokračujeme podél řeky po úzké cestě hodně vysoko nad hlubokým kaňonem. Trpíte-li závratěmi, seďte na pravé straně! Máte-li možnost, udělejte na nějakém širším místě fotopřestávku. Pokud jste do této chvíle ještě neviděli keřík koky, je nejvyšší čas zeptat se místních nebo řidiče.

Po necelé hodině cesty přijíždíme do městečka Santa Teresa. V něm je řada jednoduchých hotýlků a pár kilometrů odsud také nádherné přírodní termální lázně. Rychle si musíme zvyknout na kulturní šok. Na rozdíl od snaživých horalů v okolí Cusco, se v této idylické oblasti do práce nikomu moc nechce...

Ze Santa Teresa vede cesta ještě několik kilometrů proti proudu řeky Urubamba až k hidroelektrárně (Hidroelectrica), kde už definitivně končí. Také tady ale končí železniční trať z Cusca, podél níž nás čeká 13 kilometrů dlouhý pochod až do městečka Machu Picchu (dříve Aguas Calientes). Kdo by se na turistiku necítil, může se svézt vlakem. Ten jede obvykle třikrát za den a jízdenka stojí 25 dolarů.

Pochod vede kolem řeky Urubamba a podél železniční trati a trvá 3-4 hodiny. Všude okolo je nádherný tropický prales. Po dvou kilometrech dojdete na železniční most a právě zde po pravé straně vysoko nad sebou poprvé uvidíte tajemné Machu Picchu!