Líbí se mi, že se tu lidé zdraví, i když se znají jen z výtahu, říká Angličan

Lidovky.cz: Co vás na Česku nejvíc překvapilo při vaší první návštěvě?
Byl jsem ohromen překrásnou krajinou a majestátností Prahy s jejími úžasnými kostely a další báječnou historickou architekturou. A navíc jsou zde skvělé restaurace.

Lidovky.cz: Kdy jste se rozhodl, že tu chcete zůstat nastálo? Co vás k tomu vedlo?
Když jsem dostal příležitost stát se generálním ředitelem P3, tehdy vlastně ještě Pinnacle, bylo to s příslibem, že budu moci přesunout centrálu kamkoliv v Evropě. Dal jsem Praze tři měsíce, než jsem se definitivně rozhodnul – uběhlo osm let a jsme stále tady. Jsme s naší českou základnou moc spokojeni.

Lidovky.cz: Co Vám na Češích nejvíc vadí?
Praha je kosmopolitní a zároveň hlavní město, proto mě neustále zaráží, kolik tu potkávám mužů, kteří stále ještě nosí sportovní účes z 80. let – u vás se tomu říká - „na Jágra“.

Lidovky.cz: Chodil jste někdy s Češkou? Jaké podle vás jsou?
Ne, ale české ženy jsou velmi krásné a přátelské. Když jsem poprvé přijel do Prahy, odolal jsem jim jen díky své asistence Petře, která nade mnou držela ochrannou ruku.

Lidovky.cz: Je nějaký rozdíl v tom, jak se Češi chovají k sobě navzájem, ke starým lidem, dětem, než jak je zvykem ve vaší zemi? Jsou Češi slušní?
Z toho, co jsem viděl, se mi zdá, že lidé ve Velké Británii jsou ke svým dětem a rodinám láskyplnější než v České republice. Vím, že Britové jsou proslulí tím, že na sobě nedají znát emoce, ale zdá se mi, že zdejší rodiče neříkají svým dětem, že je mají rádi, tolik, jako to děláme ve Velké Británii. Říkám si, jestli je to nějaký zvláštní pozůstatek z dob komunismu. A jestli jsou Češi slušní? Určitě. Mají skvělé způsoby. Obzvlášť se mi líbí, že se ráno pozdraví a večer rozloučí, i když se znají jen z výtahu.

Lidovky.cz: Co si myslíte o českém humoru? Libí se vám? Je hodně odlišný od toho, na který jste zvyklý?
Češi se určitě rádi smějí a mají velký smysl pro humor, který obvykle bývá založen na situačním humoru a grimasách. Zdá se mi, že se liší od britského humoru, který vychází spíš ze slovních hříček – možná to tak ale vnímám proto, že neumím česky zas tak dobře.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou historii? Je v ní něco, co vás zaujalo?
Jistě, mám zejména rád historické hrady a mým nejoblíbenějším obdobím české historie je doba Karla IV.

Lidovky.cz: Pijete pivo? Jak vám chutná česká kuchyně?
Někdy si dám pivo, ale také jsem tu získal náklonnost k moravským vínům – zejména těm, které nabízejí v jedné z mých oblíbených restaurací V Zátiší. Českou kuchyni mám rád také, ačkoliv přemíra pečených vepřových kolen příliš neprospívá mé linii.

Lidovky.cz: Myslíte si, že už v Česku zůstanete?
Bydlím tu osm let a stále mám v této zemi co objevovat. V blízké budoucnosti se tedy stěhovat rozhodně nechystám.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou politiku? Jaký na ni máte názor?
Jelikož tu máme centrálu, je pro nás důležité, abychom drželi krok s ekonomickým a politickým děním. A samozřejmě by bylo těžké to nevnímat, když se lidé v mém týmu o politice baví v kanceláři. Snažím se být nestranný, ale musím říci, že navzdory dosaženému pokroku je smutné, že zde existuje korupce na vyšších místech.

Lidovky.cz: Učíte se češtinu? Je pro vás v Česku její znalost nezbytná?
S lekcemi češtiny jsem začal už asi třikrát, ale kvůli pracovnímu vytížení jsem nemohl této výzvě věnovat dost času. Jelikož jsme celoevropská společnost a působíme v 11 zemích, je pro nás pracovním jazykem angličtina, tudíž důraz na to, abych mluvil v kanceláři česky, není tak velký. S mojí češtinou si však v základních životních situacích vystačím – umím si říct o pivo, o víno, o jídlo, a dokonce i o polibek!

Lidovky.cz: Po čem se vám v Česku nejvíce stýská? Co má vaše země výjimečného?
Vždy mi bude chybět můj oblíbený fotbalový tým a možnost vidět se kdykoliv s rodinou.