Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Šejnoha 2.9.2019 16:55

Smutné.

Na druhou stranu, kdyby je Němci nesestřelili, tak mohly opět přijít o život stovky našich občanů - nevinných civilistů. Jako v mnoha jiných případech spojeneckého bombardování.

Američané pro to maj eufemistický výraz - kolaterální ztráty.

J. Vintr 4.9.2019 2:42

Aby se bombardéry nestaly snadnými terči pro flak, který obvykle chránil cíl bombardování, musely házet bomby z velké výšky. Z takové výšky byl cíl sotva patrný a bomby při dlouhém pádu k zemi mohl všelijak vychylovat vítr. Proto nemohlo být ani řeči o přesném bodovém bombardování. Aby byla alespoň větší pravděpodobnost zasažení cíle, používali Američané při denním bombardování tuto taktiku - bombardéry se před cílem seřadily do sestavy o určité šířce a délce, přičemž "bombomečík" ve vedoucím letounu se pomocí optického zaměřovače snažil co nejpřesněji zaměřit cíl. Pak vedoucí letou odhodil bomby a ostatní letouny odhazovaly své bomby podle toho, že posádky viděly padat bomby z letadla před sebou. Bomby tak na zemi pokryly určitou plochu a když měli letci štěstí, tak se cíl nacházel uvnitř této plochy a schytal část bomb. Zbytek nutně napadal okolo a zasáhl i to, co nebylo cílem bombardování.

V. Rybicka 30.8.2019 21:17

Nejvíce šokující jsou příspěvký armchair generálů, kteří hodnotí, co bylo zbytečné a co né ve WWII. Nikdo tehdá nevěděl, co je zbytečné a co není. Prostě všichni chtěli ukončit boj za každou cenu. Zbytek už jsou jen kecy lidí, co v tom nebyli a nic neriskovali.

J. Šejnoha 2.9.2019 17:01

"Prostě všichni chtěli ukončit boj za každou cenu." Komiku.

Kdyby Západní spojencI chtěli uknčit válku za každou cenu, tak by do války s Německem vstoupili reálně (nikoliv papírově) hned po obsazení Československa. Nebo nejpozději v září 1939 po napadení Polska.

Ale Západ nechal Němce zesílit, takže ta válka pak opravdu stála zato !

V. Rybicka 2.9.2019 18:42

Je vidět, že jste náruživý čtenář Rudého práva, a ti mají ve všem a vždy jasno. Takže zatím....

J. Vintr 4.9.2019 1:40

Jo a mohli Němce utlouct holýma rukama. Moc víc toho totiž k dispozici neměli. O zesílení Německa se postaral především soudruh Stalin.

V. Sellner 7.9.2019 18:58

Že vám není hanba.

J. Němec 29.8.2019 16:10

Celý plán denního bombardování bylo strategicky možná přínosné, ale z pohledu ztrát na životech draze výcvičených osádek letadel to bylo totální fiasko. Na generálního štábu plánovačů se tragicky "seknuli" v tom, když si mysleli, že velké množství výzbroje B-17 bude na ochranu letadla stačit. Nestačilo ani náhodou. Snad jen, až když se zavedla speciální formaci "box" v která zvýšila obrannou palebnou sílu, ale stačilo, aby některé z letadel formace bylo sestřeleno, nebo se zpozdilo a bylo zle. A němečtí stíhači dobře znali tyto slabiny a "sundavali" jeden stroj za druhým.

J. Němec 29.8.2019 16:18

Ztráty na životech a strojích B-17 byly v porovnání s ostatními perutěmi neskutečných 50-60%, což je příšerná statistika - zejména mezi roky 1943-1944 kdy tento masakr kulminoval, kdy ani množství nově příchozích nováčků nedokázalo vykrýt množství ztrát.. Každá osádka B-17 měla odlétat 25 misí, než dostala status veteránů!! Šance, že to někdo dotáhl do konce byla mizivá.. Snad 1:12. Morálka letců byla na bodu mrazu...

J. Němec 29.8.2019 16:29

Výsledek byl jasný - slavná US Airforce prohrávala svůj boj s Luftwaffe velkým stylem.. Až tehdy US army konečně zareagovalo (asi I na tlak prezidenta) a vyvinulo přídavné nádrže, které po montáži na stíhačky P-51 Mustang zvýšily jejich dolet natolik, že mohlynl postupně doprovázet bombardéry po většinu doby mise. Ale i přesto byly ztráty USAF obrovské.. Ale tentokrát byly alespoň vyváženy ztrátou na straně nepřítele.. Obrat nastal až tehdy, když USAF začalo s tzv. "staffing" (čili aktivním napadáním ničením všech německých pozemních cílů, které se objevily) za pomocí stíhaček P-38, P-47 a P-51. Až tehdy se podařilo srazit Luftwaffe na kolena. Do té doby bylo denní bombardování americká strategická tragédie..

B. Hudeček 29.8.2019 17:32

Tak z toho počtu 590 letadel jestli jim sestřelili "jen" těch deset, tak mi to nepřijde moc vzhledem k tomu, kolik jich na tento nálet bylo nasazeno. Nebo jim během náletu sestřelili další? A jak ten nálet vůbec dopadl?

P. Slovak 14.9.2019 7:40

Amici nezvysili dolet lietadiel Mustang vyvynutim pridavnych nadrzi , tie mali aj pred tym , dolet zvysili vymenou motora Allison za anglicky motor Rolls Royce Merlin ...

S. Tomáš 29.8.2019 13:50

Zlo po dobrém nikdy neustoupí, musí se likvidovat zase zlem

J. Černý 29.8.2019 13:06

Logikou Koláře by se měly památníky US pilotů odstranit. Američané koncem dubna 1945 naprosto zbytečně a brutálně bombardovali plzeňskou Škodovku. Více lidských obětí než v srpnu 1968.

J. Jurax 29.8.2019 15:30

Jenže Škodovka furt vyráběla munici a mj. i Hetzery. V době náletu podnik se 45 tisíci zaměstnanci představoval 30 procent zbrojní výrobní kapacity skomírající třetí říše - viz https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/plzen-skoda-bombardovani.A150424_122045_vojenstvi_kuz

M. Klas 29.8.2019 15:36

Škodovka v té době byla největší zbrojovkou Říše, při náletu zemřelo cca 7-80 lidí. Rudá armáda bombardovala 9.5. Mladou Boleslav, zemřelo cca 500 lidí. Podobné bombardování zasáho i další města den po ukončení války v Evropě. Proč toto nekritizujete také?

M. Klas 29.8.2019 15:37

Oprava, vypadla mi nula, má být "70 - 80"

P. Neužil 30.8.2019 4:17

Vyroba Skodovky 24.4.1945 nemela pro chod valky uz zadny vyznam. Nebo jste take podlehl novodobe propagande, ze jeji zniceni a zabiti Plzenaku dramaticky urychlilo ukonceni 2. sv. valky? Mimochodem, odkud mate to cislo 70 - 80 mrtvych? Mam kamarada z Plzne, jeho prarodice tam v dobe bombardovani byli a ti tvrdi neco dost jineho.

J. Vintr 30.8.2019 9:09

24.4.1945 ještě nikdo nevěděl, že válka za čtrnáct dní skončí. V okamžiku kapitulace mělo Německo ještě dost bojeschopných vojáků a kdyby nedostali rozkaz složit zbraně, mohli válku ještě o nějaký ten měsíc protáhnout. Plánování leteckých operací se také nedělalo ze dne na den, takže tady určitě zafungovala i setrvačnost a byrokracie.

J. Vintr 29.8.2019 11:20

I přes impozantní výzbroj měly asi americké bombardéry proti zkušeným německým stíhačům malou šanci. Jednak měli Němci kanony, které mohly zasahovat s větší účinností a na větší vzdálenost, jednak představoval bombardér mnohem větší cíl než čelní silueta stíhačky a hlavně kulomety bombardérů nepokryvaly stejně účinně celý prostor kolem, takže zkušený stíhač mohl útočit ze směru, kde jej mohli nejmíň ohrozit. Například boční kulomety byly v podstatě k ničemu, protože střelba kolmo na směr letu s jednoduchým zaměřovačem měla jen minimální šanci na zásah. Zrovna tak spodní střeliště, kde měl střelec velmi omezený výhled a zaměřování otáčením celého střeliště bylo asi příliš pomalé. Navíc se bombardér za letu pořád ve vzduchu nějak "mlel", což velice znesnadňovalo střelbu, zatímco stíhač, který mířil celým letadlem, měl mnohem lepší pozici. Ti mladí kluci, kteří v těch bombardérech létali, měli dost malou šanci na přežití a taky jich velká spousta padla.

I. Vermis 29.8.2019 9:13

Je vidět, že němečtí piloti dostali ve dvacátých letech v SSSR perfektní výcvik! Holt, "Těžko na cvičišti, lehko na bojišti"!

P. Dvořák 29.8.2019 10:00

No v roce 1944 už byla většina pilotů, kteří prodělali výcvik před rokem 1939 mrtvá nebo mimo aktivní službu, jen pro upřesnění.

I. Vermis 29.8.2019 12:58

Aha, tak oni se s mladšími kolegy o zkušenosti jistě nerozdělili, že? Na výuku nové genrece si jistě Hitler vzal nějaké nixmochry, že?

J. Černý 29.8.2019 13:08

Popleto ve dvacátých letech nebyl Hitler u moci. Ale snaha dobrá :-D:-D

A co bránilo Británii,Francii uzavřít se SSSR dohodu proti Hitlerovi ?? Nebyl by Mnichov 1938.

V. Sellner 7.9.2019 19:02

Co bránilo? Stalinovy požadavky na Pobaltí, Besarábii...

Hitler skrupule neměl...

B. Hudeček 29.8.2019 7:30

No a kolik teda celkem bombardérů tam bylo sestřeleno?

J. Jonák 29.8.2019 11:13

http://www.leteckabitvakarpaty.cz/bitva/

B. Hudeček 29.8.2019 11:44

Díky.