Čtvrtek 1. října 2020svátek má Igor 15 °C oblačno Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

MEXICKÉ PODIVNOSTI: 11+1 faktů o (ne)cestování. Zóny vysoké možnosti nákazy a natřískaná letadla

Reklamní prostory jsou naplněny převážně tématem noste roušky a zůstaňte doma. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Reklamní prostory jsou naplněny převážně tématem noste roušky a zůstaňte doma. | foto: Mexikopedie

„Jak to v současné chvíli vypadá s turismem v Mexiku?“ „Můžu si koupit teď hned letenku a Mexiko si užít skutečně naplno, prostě jako kdykoliv jindy?“ Tak zní otázky, které se na mě v posledních dnech v rozličných obměnách a formulacích valí ze všech stran.

Česká duše je rozhodně duše dobrodružná a cestovatelská, dlouhé měsíce koronavirových restrikcí nadělaly s naší touhou po svobodě a nekonečných dálkách obrovskou paseku. A tak se Češi vydávají za hranice všedních dnů a přemýšlí právě i o dalekém a pro mnohé exotickém Mexiku. 

Mexická realita však může být z českého pohledu a zeměpisných šířek hodně vzdálená a srovnání s možnostmi vycestování po Evropě pak narušuje jeden poměrně zásadní bod – přes Atlantický oceán v případě nějaké zásadní změny v neustále se měnících restrikcích domů prostě nedostopujete. Těm, kteří dál číst nechtějí, tak rovnou do prvního odstavce hodím spoiler alert aneb odpověď na úvodní otázky: „S turismem to v Mexiku vypadá pořád trochu bledě.“ Určitě tu nechci být za kazisvěta a hlásit, že „koronaviru dávám rok, maximálně dva,“ jak by řekl pelíškovský klasik. Stejně tak není tento článek polemikou o existenci či neexistenci onemocnění covid-19.

Takhle vypadal zaoceánský let na počátku června. Bezpečné rozestupy byly...
Pozor, vstupujete do zóny vysoké pravděpodobnosti nákazy COVID-19. Realita...

Jen se jím snažím poukázat na svůj osobní názor podložený zkušeností konzulárního úseku Velvyslanectví České republiky v Mexiku, kterým je, že cestování do tak odlehlých končin je v tuto chvíli prostě a jednoduše s ohledem na neustále se měnící situaci riskantní. Pro úplnost dodávám, že jakákoliv z uvedených informací se může v blízké době změnit, jelikož opatření s ohledem na probíhající pandemii jsou živoucí organismus sám o sobě. Ale konec plytkého plkání, přejděme rovnou k faktům, ať máte případně pro to své rozhodnutí k vycestování do země Opeřeného hada patřičné argumenty pro a proti.

Vždyť má ale Mexiko hranice pořád otevřené…?

Nojo, to samozřejmě má. Ono mu totiž, mezi námi děvčaty, nic moc jiného nezbývá. Aby Mexiko ekonomicky přežilo, prostě se jeho ekonomika nějak točit musí. I přes všechna rizika. Z politických důvodů pak navíc Mexiko nemůže uzavřít hranice Spojeným státům americkým, kde situace s onemocněním covid-19 také není nikterak růžová. To by byl hned oheň na střeše. A když je nezavře pro USA, jaké argumenty by pak vlastně mělo pro jejich uzavření pro zbytek světa?

Eva Kubátová

Ráda o sobě říkám, že jsem „sběratelka mexických podivností“, ale formálně jsem soudní překladatelkou a tlumočnicí španělského jazyka a vystudovanou historičkou se specializací na Latinskou Ameriku. Mou skutečnou vášní je ale pronikat čím dál hlouběji do mexické kultury (a hlavně gastronomie, protože láska k Mexiku rozhodně prochází žaludkem). A jsou to právě takové ty každodenní podivnosti, co mi dodnes, po letech žití v Mexico City, zvedají překvapeně obočí anebo koutky úst v úsměv. A alespoň špetku z nich bych Vám ráda promítla do svého blogu na lidovkách, přičemž další špetku pak najdete v knize Mexikopedie, která spatří světlo světa v listopadu 2020, či na webu Mexikopedie. 

Eva Kubátová

Eva Kubátová

A jak vlastně dneska probíhají zaoceánské lety?

Představujete si prázdné sedadlo mezi vámi a dalším pasažérem na třináctihodinovém letu, protože aerolinky vám do mailu pinkly vymazlený newsletter, jak se za časů pandemie starají o bezpečí svých pasažérů? Houbelec. Prázdné sedadlo je prázdné jen do chvíle, kdy se let začne plnit. Pak už nastává obligátní odpověď leteckého personálu ve znění: „Madam, cestování je v dnešní době rizikem a každý, kdo nastoupí do letadla, toto riziko dobrovolně přijímá.“ A tak těch třináct hodin sedíte v natřískaném boeingu a pán vedle vás má půlku času roušku sundanou a druhou půlku času umístěnou přesně pod nosem, což vám neustále připomíná onen kreslený vtip o genitáliích.

A jak to teda v Mexiku vypadá po příletu?

Nalijme si čistého vína, ona několikahodinová fronta na migračním není ani v dobách nekoronavirových procházkou růžovou zahradou, ale teď je to takové celé nehostinné, vydezinfikované, ustrašené. Změří vám teplotu bezdotykovým teploměrem a běda vám, abyste byli zrovna batole, co celé upocené visí napůl spící v nosítku, zatímco splavená matka vleče dva příruční kufry a batoh na zádech. To vám totiž neoddiskutovatelně zvýší teplotu a prostě si vás hned vezmou stranou, upocenost neupocenost, jako rizikové případy. True story. Chvála za hučící klimatizaci, co udělá polárníka i z toho nejžhavějšího interkontinentálního cestovatele.

Co když mě nepustí na území?

I to se bohužel může v současné době stát. Konzulární oddělení českého velvyslanectví v Mexiku hlásí stále častější případy, kdy cestovatelé (či v tomto případně prostě konkrétně Češi) nebyli vpuštěni migračním oddělením na mexické území. Prostě neprokázali dostatečný důvod pro pobyt, a proto byla jejich cesta klasifikována jako turismus, a ten se v tuhle chvíli (neoficiálně) nemůže provozovat. 

Oficiální nařízení k tomu (alespoň pokud je mi známo) není, mexické orgány mají v tomto ohledu naprosto monopolní pravomoc člověka nevpustit. Stalo se to dokonce i několika ženám, jejichž partner je Mexičan a dalo by se tedy říct, že jejich cesta nebyla turistického rázu. Ale protože neměly zatím vyřízený pobyt v Mexiku a nebyli sezdaní, nebyl to důvod pro vstup. A tak frčely hned domů na vlastní náklady.

POZOR!!! Vstupujete do zóny vysoké možnosti nákazy

Tohle není žádný apokalyptický výkřik, ale holá realita hlavního města. Obří žluté cedule na autobusových zastávkách, v metru a na okrajích určitých čtvrtí tu totiž hlásají přesně toto. Tak vám nevím, na mě to nepůsobí zrovna idylicky. Ale možná jsem prostě a jednoduše poseroutka, nechť si každý vyhodnotí sám. Hlavním tahákem současných billboardů je tisíc a jedna variant na téma „noste roušky“ a „zůstaňte doma“. Strašně by mě zajímalo, jestli za takovou „osvětu“ dostávají firmy slevy na inzertní prostor. 

Světlo světa tak spatřují tváře umělců a předních státních představitelů, stejně jako osoby dávno zesnulé, Fridou Kahlo s vyňuňaně vyšívanou rouškou a heslem „Když může nosit roušku Frida, tak proč ne ty?“ konče. Pro úplnost na tomto místě dodávám, že hlavní město je samozřejmě aglomerací s obrovskou koncentrací obyvatel, a situace např. na yucatanském venkově může být diametrálně odlišná. Mexiko je vážně obří země, a tak nelze plně zobecňovat na státní úrovni. Pokud byste však plánovali do Mexika i přes všechna omezení a rizika cestovat, je více než na místě ověřit si předem aktuální situaci a nařízení přesně v místě pobytu.

Ale vždyť vládní informace říkají…

Achjo, další nalití čistého vína, omlouvám se za to. Znovu opakuji, že být vládním představitelem jakéhokoliv státu bych v současné chvíli nepřála ani svému nejhoršímu nepříteli. A znovu opakuji, že přední mexická zdravotnická mediální hvězda López-Gatell je za mě fakt corona-hero, co i přes stále se prohlubující kruhy pod očima dokáže informovat o aktuální situaci relativně rozumně. 

Ale Mexiko má prostě a jednoduše 125 milionů obyvatel na území velkém jako Evropa od Portugalska až po východní Slovensko (fakt, jsem to jednou počítala). A to je šílená a v současné chvíli neukontrolovatelná masa lidí na obřím a často přírodně nepropustném území (aka pouště na severu a prales na jihu). 

Nikdo Mexičanům nikdy nenařídil nosit roušky befelem, vydala se čistě jen doporučení. Ale víte proč? Protože kdyby nařídili roušky, tak by se řada lidí chovala ještě více rizikově, anžto „by přece měli na puse roušku“. U nás v domě se železnou pravidelností během celé „karantény“ probíhají (ne tak často jako běžně, nutno dodat) pártošky sousedů. Dvacet, třicet, čtyřicet lidí v šedesátimetrovém bytě. A pak tihle samí lidé nastoupí do přecpaného metra, dojedou do práce, potkají se s kolegy, dojdou si nakoupit… Mám pokračovat?

Ale vždyť je na mexických ulicích spousta lidí…

Achjo, další nalití čistého vína, omlouvám se za to. Znovu opakuji, že být vládním představitelem jakéhokoliv státu bych v současné chvíli nepřála ani svému nejhoršímu nepříteli. A znovu opakuji také to, že přední mexická zdravotnická mediální hvězda López-Gatell je za mě fakt corona-hero, co i přes stále se prohlubující kruhy pod očima dokáže informovat o aktuální situaci relativně rozumně. Ale Mexiko má prostě a jednoduše 125 milionů obyvatel... Mám pokračovat?

Zavřeno až do odvolání

Nehledě na to, že památky jsou (alespoň zatím) zavřené. A ne jen tak obyčejně zavřené, ale některé dokonce obehnané v perimetru desítek metrů tři metry vysokým neprodyšným montovatelným plotem. Parky a veřejná prostranství jsou obmotané policejní páskou. Vláda už celé týdny slibuje, že otevře alespoň archeologická naleziště. Jenže Národnímu antropologicko-historickému institutu za koronavirových okolností skrouhli rozpočet o celých 75 % (nehledě na miliardový schodek, který s sebou tahle instituce, co všechny pyramidy a koloniální památky spravuje, nese z minulosti), a tak si kladu řečnickou otázku, za jaké finance znovu otevřou. Jasné však je, že právě s turismem stojí a padá velká část mexické ekonomiky, ale i přes politický tlak na znovuotevření největších turistických taháků se tak (minimálně v dobách přípravy tohoto článku) zatím nestalo.

Semafor

Život v Mexiku se už měsíce řídí podle semaforu. Každá ze 32 federativních jednotek Spojených států mexických má svůj vlastní. Červená, oranžová, žlutá, zelená. Čtyři barvy, které se staly symbolem koronavirového všehomíra. Dlouho velela červená a oranžová, až v posledních dnech se začíná konečně objevovat žlutá. Vytoužená zelená, která by znamenala návrat do normality a třeba i to, že by děti mohly znovu do škol a školek, je zatím ale v nedohlednu, ačkoliv ji vláda slibuje na říjen (mno, ale ostatně, tenhle slib už tu v uplynulých měsících taky byl). Populace se dodnes dělí na dva póly – na jedné straně má ekonomicky solventnější obyvatelstvo, co si může dovolit pracovat z domova, na straně druhé má lidi žijící z, lidově řečeno, „ruky do huby“, co prostě nikdy nepřestali cirkulovat. 

„Quédate en casa“ aneb „Zůstaň doma“ se tu prostě líp říká, než dělá. Čerstvou novinkou je znovuotevření některých známých plážových oblastí (např. Cancún či Acapulco) a alespoň částečné obnovení nočního života, a to s platností od pondělí 7. září. Každá z pláží má však své vlastní restrikce, a to jak ohledně kapacity (předepsané mezi 30–60 %, liší se případ od případu), nutnost roušek, měření teplot u vstupu, omezení otevírací doby či třeba maximální velikost skupinek o pěti osobách. Pro pobřežní populaci, kterou živí právě turismus, je tato změna nesmírně vítaným krokem, nicméně konzulární úsek Velvyslanectví České republiky v Mexiku i v tomto ohledu nabádá k opatrnosti. 

Nikdo neříká, že například v listopadu už může být situace diametrálně odlišná a pozitivnější, ale ani podle mě osobně není tohle uvolnění, realizované především s ohledem na znovuobnovení pobřežní ekonomiky, správným časem na urychlené a okamžité nákupy letenek do Mexika. Vyčkejme a uvidíme, co uvolnění opatření s sebou přinese. Budu první, kdo bude skákat radostí, pokud se situace zlepší natolik, že vám tohle cestování s klidným svědomím doporučím.

Vtip španělského ministerstva zdravotnictví o rouškách a genitáliích.

Vtip španělského ministerstva zdravotnictví o rouškách a genitáliích.

Zdravotnická péče

Aby bylo jasno – mexická zdravotnická péče je z mé osobní zkušenosti úžasná. Hovořím především o péči soukromé, ačkoliv zkušenosti z veřejného zdravotnictví nemám také nijak hororové. Jakékoliv cestovní pojištění z České republiky by vás klasifikovalo právě do sféry soukromé a nutno dodat, že v té byste pravděpodobně seznali, že vážně stojí za to. Neumím však říct, do jaké míry by tomu bylo v případě onemocnění covid-19. Snad postačí, když vám doporučím, aby vaše pojištění krylo i náklady právě na tato rizika. 

Připomínám také, že platnost cestovních pojištění je (alespoň pokud je mi známo) odvislá od důvodu cesty a také barvy semaforu, kterou Ministerstvo zahraničních věcí České republiky přiděluje různým zemím. Mexiko je na tomto semaforu MZV doposud (k 4. 9. 2020) v barvě červené. Tak bacha na to. Pokud by vám případné onemocnění při cestě do Mexika nepokrylo pojištění, soukromé nemocnice v hlavním městě si v případě podezření na koronavirus nárokují tzv. otevřený voucher jištěný kreditní kartou na úhradu lékařské péče. Současná standardní výše této jistiny je 200 000 korun, v případě nutnosti umístění na jednotce intenzivní péče dokonce 400 000 korun.

Shrnuto a podtrženo

Mexiko je láska. Fakt. Je to země, která se vám skutečně zaryje pod kůži. Jen bych do ní v tuhle chvíli cestovat nedoporučila vůbec nikomu. Tenhle článek byl sepsaný mezi čtyřmi karanténními stěnami našeho bytu, které opouštíme jen naprosto minimálně. Ve skutečnosti nevím, jak to vypadá za hranicemi hlavního města. 

Na procházce jsem už půl roku nebyla. Všechny online objednané nákupy do posledního milimetru čtverečního dezinfikujeme. Ven vycházíme, pokud vůbec, s respirátorem, brýlemi a po návratu domů se komplet od hlavy až k patě stříkáme alkoholovým roztokem. A ne, nejsem apokalyptik, ani se nepovažuji za ustrašenou osobu. Spíš se jen řídím okolnostmi mého vlastního blízkého okolí a dennodenní reality. A v té to prostě není to samé Mexiko, které si už dlouhá léta užívám. A moc bych chtěla, abyste si z něj odnesli přesně ten nadšený pocit, pro který tu žiju, a nemuseli se při svém objevování téhle překrásné země handrkovat ohledně nepřehledných koronavirových opatření.

Bonus pro zájemce: Skvělé shrnutí aktuální situace zpracovalo i konzulární oddělení při Velvyslanectví České republiky v Mexiku, které najdete TADY. Všeobecnou nedůvěru v institucionální informace plně chápu, ale tady vážně není na místě. Pracovníky Velvyslanectví znám osobně a řadu z nich mohu považovat dokonce za blízké přátele. Dělají svou práci skvěle a s obrovským nasazením. Jen jim, moc prosím, nepřidělávejte zbytečnou práci (stejně tak zbytečným) riskováním cesty v dobách, které nejsou optimální. Dám vám zavčas vědět, až se situace změní a Mexiko si budete moci užít bez omezení a bezpečně. Pevně věřím, že brzy přijde chvíle, kdy to zase bude možné.

Nebezpečná místa Česka: pražské hlavní nádraží. Třicet let zde vládne podsvětí

Hlavní nádraží v Praze | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Felák, flexit nebo chillovat. Slovník dnešní mládeže uvádí rodiče do rozpaků

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ač to možná ani netušíte, nejspíš i kolem vás denně chodí shiperky, které flexí s teniskami nebo iPhonem, díky čemuž...

Už nebudu kandidovat, odejdu z politiky, říká exministr Adam Vojtěch

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jsem odolný, ale už toho bylo hodně, vysvětluje svůj odchod exministr. Babiš ho podle něj trochu čekal. V rozhovoru pro...

Maminky, nenechte si ujít testování dětské kosmetiky sebamed Baby!
Maminky, nenechte si ujít testování dětské kosmetiky sebamed Baby!

Pokožka vašeho miminka si zaslouží jen tu nejlepší péči. Vyzkoušejte s námi řadu sebamed Baby, která byla vyvinuta speciálně pro potřeby citlivé...