MEXICKÉ PODIVNOSTI: Co mají společného mexické pesos a aztécký Sluneční kámen?

Ať tak či tak, je Sluneční kámen jedním ze zásadních artefaktů pro pochopení aztécké mytologie a kosmologie. Ale dneska si tu nebudeme vyprávět o předkolumbovských symbolech, ale spíš o tom, co přinesly do každodenní mexické rutiny. Povíme si totiž o mexických mincích.

Eva Kubátová Ráda o sobě říkám, že jsem „sběratelka mexických podivností“, ale formálně jsem soudní překladatelkou a tlumočnicí španělského jazyka a vystudovanou historičkou se specializací na Latinskou Ameriku. Mou skutečnou vášní je ale pronikat čím dál hlouběji do mexické kultury (a hlavně gastronomie, protože láska k Mexiku rozhodně prochází žaludkem). A jsou to právě takové ty každodenní podivnosti, co mi dodnes, po letech žití v Mexico City, zvedají překvapeně obočí anebo koutky úst v úsměv. A alespoň špetku z nich bych Vám ráda promítla do svého blogu na lidovkách, přičemž další špetku pak najdete v knize Mexikopedie, která spatří světlo světa v listopadu 2020, či na webu Mexikopedie.  Eva Kubátová

Zatímco české mince jsou považovány za nesmírně důmyslné především pro slepce (všimli jste si někdy, jak skvěle jsou vymyšlené jejich okraje pro snadné rozpoznání hmatem?), mexické připomínají spíše malé umělecké numismatické dílo. A však taky jak by ne, vždyť je do nich kromě výsostných mexických státních symbolů promítnutý právě celý Sluneční kámen.

Záře jednoho pesa

Mince jednoho pesa zobrazuje prstenec jasu či záře. Je vyobrazením vztahu Slunce a Venuše a čítá osm slunečních paprsků.

Dny dvou pesos

Ačkoliv není formálně Sluneční kámen kalendářem jako takovým, obsahuje časovou informaci. Ne však takovou, podle které by se dny měřily, ale spíš jen shrnuje symboly slunečního roku o 365 dnech (jojo, měli to stejně jak my, a dokonce počítali i s přestupnými roky). Aztécký rok byl ale dělen do 18 měsíců po 20 dnech, které souvisí s lunárními fázemi.

Mléčná dráha pěti pesos

Pětipesová mince je zdobená prstencem, nebo spíše dvěma půlkruhy, chcete-li. Ty vyobrazují spojení dvou Xiucoatlů, tedy ohňových hadů, kteří byli jako zbraň po ruce bohu války Huitzilopochtlimu (schválně, řekněte to třikrát rychle za sebou). A tihle dva hadi podle aztécké kosmologie prý zobrazují Mléčnou dráhu.

Bůh Slunce deseti pesos

To nejlepší na konec, samozřejmě. V samotném středu Slunečního kamene totiž najdete boha „pátého slunce“ Tonatiuha. Pátým sluncem je myšlen pátý věk, který právě teď prožíváme. Tonatiuhův jazyk je tvořen pazourkem používaným k obětinám, díky kterým si staří Aztékové zajišťovali, že Slunce každého rána znovu vystoupá vysoko na nebeskou klenbu.

Člověk by řekl, že je to jen pár drobných… Ale docela fascinujících drobných, co říkáte? Protože když bychom si všechny prvky z mincí spojili dohromady, dostali bychom Sluneční kámen jako vyšitý.