Rybníku Svět se původně říkalo Nevděk, to prý kvůli potížím, které vznikly při stavbě hráze – ale uznejte sami, cesta kolem Nevděku by zdaleka tak nevyzněla. Jméno Svět je pro rybník i pro nás, výletníky, zkrátka lepší.
Rybník na jižním okraji města byl budován v letech 1571–1573 a stal se součástí hradeb a opevnění; nepřátelé by se odtud k Třeboni dostali jen díky dobře promyšlené námořní bitvě. Jenže málokteré válečné plavidlo má ponor pouhé tři metry – taková je totižmaximální hloubka Světa. Zato další parametrymá velkolepé. Web Třeboňsko. cz uvádí, že rozloha činí 215 hektarů a zadržuje přibližně 3,5 milionu metrů krychlových vody. Za klidového režimu, slušelo by se dodat, protože při povodni v roce 2002 bylo vody ve Světě zhruba 10 až 11 milionů metrů krychlových. A byl by ještě větší, nebýt povodně v roce 1611, po níž byl oddělen Opatovický rybník.
Rady před cestou
|
Když Třeboň kvete
Svět a jeho hráz, jež je dlouhá přibližně jeden a půl kilometru, dvakrát lomená, zpevněná staletými duby, a navíc s příjemnou vycházkovou cestou, je pro výlet do Třeboně důležitým orientačním bodem. Zatímco na jižním konci vykukuje mezi stromy lesoparku novogotická Schwarzenberská hrobka, na severním konci hráze stačí přejít ulici, projít Novohradskou bránou a jste v centru Třeboně. A pak jsou tu ještě rybářské sádky pod hrází, které připomínají místní tradice a pověstné kapry.
Proč se sem vypravit právě teď v dubnu? Třeba proto, že právě dnes začíná na renesančním třeboňskémzámku tradiční jarní květinová výstava, kdy jednu z prohlídkových tras ozdobí amarylky neboli hvězdníky. K vidění budou až do příští neděle. Amožná příští víkend bude pro jarní výlet do Třeboně ještě lepší, protože kvetoucí záplavu na zámku doplní květiny i ve městě: v sobotu 14. dubna se totiž na Masarykově náměstí konají řemeslné a květinové trhy, na nichž své umění předvedou nejlepší čeští floristé, odborníci poradí co a jak na jaře podniknout na zahrádce. Program zahrnuje i módní přehlídku a přednášku o ikonických zahradách Anglie.
Třeboň není nijak velká a to podstatné, comůžete navštívit, najdete pěkně kolem náměstí a v zámeckém areálu, vždy jen pár kroků od sebe. Jedním z lákadel je Dům přírody Třeboňska; sídlí v zámeckém areálu a dozvíte se tu například to, která ryba má psí zuby a co znamená, když baštýř strojí rybník. Stálá expozice mapuje všechny přírodní krásy Třeboňska, od rybníkářství přes lázeňství až po turistické zajímavosti, k raritám patří obří starý vykotlaný dub nebo spousta dioramat se zvířaty, která na Třeboňsku žijí. Jestli existuje místo, kde vám pomohou s plánováním výletů pěšky nebo na kolech, je to právě tady.
Zastavte se také u jedné z místních, hojně fotografovaných kuriozit: nádvoří zdobí kamenná kašna z roku 1712 s hlavami Turků, do kterých klove krkavec. Vznikla v době, kdy třeboňské panství patřilo Schwarzenbergům, a jde o oblíbený motiv jejich rodového znaku. Najdete ho i jinde, třeba v sedlecké kostnici v Kutné Hoře, kde mají krkavce, Turka i celý schwarzenberský erb pečlivě vyskládaný z kostí.
Rybníky pro děti
Pokud chcete do světa rybníkářů nahlédnout hlouběji, kupte si společnou vstupenku pro Dům přírody a dům Štěpánka Netolického. V renesančním domě na hlavním náměstí slavný rybníkář skutečně žil a dnes je tu interaktivní expozice třeboňského rybníkářství. Ta napravuje jednu historickou křivdu: třeboňskou rybniční krajinu totiž začal přetvářet právě Štěpánek Netolický, zatímco mnohem známější Jakub Krčín „jen“ navázal na to, co už naplánoval někdo jiný. Zajděte se podívat také na dvorek k modelu Zlaté stoky. Zejména děti se tu s velkou chutí mění ve zkušené rybníkáře a pomocí malých stavidel napouštějí vodu do jednotlivých rybníků a rybníčků.
