Pondělí 27. ledna 2020svátek má Ingrid 3 °C zataženo Předplatné LN
Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Na Aljašce mi chybí rohlíky. Místním chutná bramborák a vepřové koleno, to neznali, říká Čech

Vojta Novák | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vojta Novák | foto: Archiv V. Nováka

Jak vypadá typické aljašské jídlo, nad kterým českým zvykem Američani nevěřícně kroutí hlavou a kdo je pro ně nejznámější česká osobnost? Dokáže se žena posadit v drsném prostředí aljašských rybářů? Nejen o tom vypráví Vojta Novák, rybář, který už střídavě 20 let žije na Aljašce ve vesnici Naknek v zátoce Bristol Bay v Beringově moři a v Uherském Hradišti.

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po nastěhování na Aljašku? Co vám nejvíc ulpělo v paměti?
Nejprve jsem jezdil na Aljašku při vysoké škole jako brigádník. Když jsem přijel poprvé, rybárna stála na kůlech, celá rezavá a voňavá po rybičkách až tak, že mě to praštilo do hlavy. I druhý rok se to opakovalo, na to si prostě člověk musí chvíli zvykat. Teprve později jsem začal jezdit i s rodinou, a když tam jsme, bydlíme ve firemním domě.

Samozřejmě mě při první návštěvě zaplavil obrovský adrenalin z dobrodružství, protože Aljaška byl můj obrovský sen o dobrodružství. Jako kluk jsem žil příběhy Jacka Londona. Nejeli jsme tam s kamarádem primárně za penězi, ale za dobrodružstvím. A myslím si, že díky tomu jsme si i ty peníze nakonec vydělali, oproti těm, kteří tam vyloženě přijeli jen za výdělkem. Prostě jsem to tam měl rád a Aljaška mě přijala se vším všudy. Místní poznají, jestli to tam máte rádi, nebo jste přijeli jen za rychlými penězi. Já už mám dnes Aljašku v krvi a vždycky bude mou součástí.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazili? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí neobvyklý?
Šmingrust. Chlapi hleděli v úžasu, když jsme na Velikonoce šli vyšlehat holky, Američani vůbec nechápali, co to je. Někteří Češi, kteří mají holky Američanky, to zavedli, ale celkově to Američani přijímali hodně kontroverzně. My jsme jim navíc ještě vždycky z legrace říkali, že celý rok zlobily, tak je musíme potrestat. A zajímavá je ještě jedna věc. U nás je zvykem, že když přijdete na návštěvu, máte na stole uprostřed společnosti jednohubky, kus tlačenky, dobroty, hoduje se a povídá. Na Aljašce se buď udělá raut někde bokem, ale víc se chodí spíš do restaurace. Hodování a pití doma moc neznají. To se jim líbilo a rádi k nám chodili na návštěvy.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Vracím se pravidelně, ale nedokázal bych si už úplně představit žít jenom tady. Česká republika je super, když vyděláváte v cizině. Ale Česko má z mého pohledu dvě tváře – zdá se mi, že je hrozně drahá v poměru ceny - výdělek, vezměte si například ceny v restauracích. Jen pokud chcete žít pouze ze základních věcí, dá se to nějak udělat.

Lidovky.cz: Existuje české jídlo, které vám na Aljašce chybí?
Rohlíky. Chleba si dokážeme upéct, ale rohlíky jsme nevychytali. Taky řízek, vepřo knedlo zelo, i když suroviny člověk nahradí něčím místním, není to úplně ono.

Lidovky.cz: Uvařil jste přátelům na Aljašce nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Bramboráky, a moc jim chutnaly. Nadšení byli z grilovaného vepřového kolene, hovězího guláše… Typické jídlo na Aljašce je hamburger a steak, prostě jako ve zbytku Ameriky.

Lidovky.cz: Máte děti, učíte je jazyk?
Děti chodí střídavě do české i americké školy a školky, podle toho, kde zrovna jsme. Je to obrovská výhoda. Nejen kvůli výborné angličtině, ale dcery získaly rozhled, pochopení, že mohou žít kdekoli. Umí cestovat, jsou mnohem samostatnější.

Lidovky.cz: Jaká je první asociace, když lidi zjistí, že jste Čech?
První je Praha, hned pak Havel. Je neskutečné, kolik lidí Václava Havla celosvětově zná. Dokonce vloni mi irácký taxikář říkal, že Havel byl nejlepší a měl být prezidentem Evropské unie.  A pak pivo a české holky. Když se začneme bavit o sportu, znají Jardu Jágra, Pavla Nedvěda a někteří Český Krumlov. A hodně lidí z Aljašky bylo na návštěvě v Praze. Praha má obrovský kredit i tam. Ale často nás pořád mají za Československo.

Lidovky.cz: Jaká je tamní politická kultura, sledujete místní politiku?
Abych řekl pravdu, politiku moc nesleduju ani tam, ani tady, i když mám samozřejmě nějakou základní představu. Politika se začala dělit na hodně ostré tábory, buď jsi pro, nebo proti. Jste pro Trumpa, nebo proti němu. Lidi z těch táborů se vzájemně nesnáší. A to mi moc nevyhovuje. Politici oslovují masy, u nás i v USA, udělají si průzkum, co lidi chtějí slyšet, a to jim řeknou. To se moc neliší v Evropě ani v USA. Obecně mi to ale přijde podobné. Podnikatelé podporují politiky a bez politiky se nedá podnikat.

Premium

Český student ve Wu-chanu: Všichni to podcenili. Kvůli rodině bych chtěl zpět domů

Daniel Pekárek (vlevo) ve Wu-chanu s kamarády. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Když loni v srpnu odletěl do čínského Wu-chanu za vzděláním, nepočítal s tím, že o pět měsíců později bude v tomto...

Premium

Léčil jsem lidi homeopatií. Pak jsem zjistil, že funguje jinak, než mi říkali

Profesor Edzard Ernst, odborník na testování účinnosti alternativní medicíny,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Homeopatie je přes dvě stě let stará medicína. Znamená to, že patří do starého železa, nebo má stále co nabídnout?...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vratislav Kulhánek v lednu 2020 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Nejlepší příběhy píše sám život. Tyto deníčky u vás v loňském roce zabodovaly
Nejlepší příběhy píše sám život. Tyto deníčky u vás v loňském roce zabodovaly

Deníčky jsou již neodmyslitelnou součástí eMimina. Z každého měsíce roku 2019 jsme vybrali jeden z mnoha příběhů, který vás chytl za srdce.