27. prosince 2017 12:44 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Na kole přes Afriku. Cestovat s cizím člověkem není žádný med

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Christopher, se kterým jsme plánovali společnou cestu přes Saharu a Mauritánii... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Christopher, se kterým jsme plánovali společnou cestu přes Saharu a Mauritánii... | foto: Tadeáš Šíma

Zjistil jsem, že cestování na kole s cizím člověkem opravdu není jednoduché. Christopher, se kterým jsme plánovali společnou cestu přes Saharu a Mauritánii až do Senegalu, se představoval jako kluk z Rumunska. Nakonec jsem podle jeho pasu zjistil, že je z Ameriky, ale nikterak se o tom v Maroku nechlubí. Každopádně já jsem za tři dny cestování s ním utratil asi stejně jako za celou dobu, co jsem do Afriky přijel.

Navíc jsem s ním ujel asi o polovinu menší vzdálenost, než bych ujel sám. K tomu mi vadilo jeho chování vůči zdejším lidem. Když hodil kamenem po malém klukovi, který pouze běžel vedle nás a nejevil známky agrese (ano, i to se zde někdy stane), řekl jsem si, že tohle musím vyřešit.

Bohužel, Američan ztratil pumpičku od svého benzinového vařiče, a tak se zdálo, že na mně bude závislý po zbytek celé dlouhé saharské pouště. Naštěstí jsme potkali dalšího cykloturistu!

Bohužel, Američan ztratil pumpičku od svého benzinového vařiče, a tak se zdálo, že na mně bude závislý po zbytek celé dlouhé saharské pouště. Naštěstí jsme potkali dalšího cykloturistu! 47letý Baltazar z Polska, s vybavením, že by přežil i ve vesmíru, mě zachránil. U kafe mi řekl, ať jedu sám, že s ním pojede do Dakhly pomaleji, kam přijde poštou pumpička nová. A tak jsem oběma v turistickém městečku Sidi Ifni řekl „Goodbye“ a vyrazil jsem napřed do posledních kopců před pouští.

Ten den mě v kopcích zastihl déšť. Dobrota Marokánců však opět nezklamala. Přijal jsem pozvání na nocleh a večeři od Azzida a byl jsem rád, že tuto deštivou noc mohu být pod střechou. Ráno jsem sjel z kopců do města Guelmim, jemuž se přezdívá „brána Sahary“. Dal jsem si čaj s Mohammedem a vydal se na jih. Zmizely stromy. Vítr tady fouká do zad a za hodinu lze ujet přes třicet kilometrů. Horší je, když se obrátí. To jste rádi za deset kilometrů. Množí se také policejní hlídky s pravidelnými kontrolami. Vzali si na mě i telefonní číslo, aby si ověřily, zda jsem do toho hotelu v nadcházejícím městě stihl dojet před setměním. Ve stanu u pobřeží bzučící telefon ignoruji.

Jednoho dne na mě volají tři kluci z pouště, krčící se u malého ohýnku pod jediným keřem široko daleko. Hoši, zřejmě z města Tan-Tan, si přijeli svým starým mercedesem udělat piknik. Byl jsem pozván na berberskou hostinu v podobě kuřecího tajine s čajem. Dále pokračuji bez helmy, protože Ali mi věnoval turban. Proti větru, písku a potu se stal nepostradatelnou pomůckou. Občas mě vyděsí psi, kteří se stali mými nepřáteli. Již mě párkrát prohnali. Myslel jsem si, že už se jejich zuby zahryznou do mých lýtek, ale naštěstí můj Apache má velká kola a zatím jsem jim pokaždé dokázal ujet.

Dorazil jsem na Západní Saharu. Ve městě Layounne jsem si vzal den volna a ubytoval se v hotelu Marhaba za 100 korun na noc.
Čím více na jih, tím přibývá písku a velbloudů, avšak saharské teplo, které jsem očekával, ještě nepřichází. Přes den je většinou 20 stupňů a slunce pod mrakem.

Čím více na jih, tím přibývá písku a velbloudů, avšak saharské teplo, které jsem očekával, ještě nepřichází. Přes den je většinou 20 stupňů a slunce pod mrakem. Dokonce jsem zažil i déšť, ale to jsem byl znovu ubytovaný v domě na pobřeží, kam jsem přitlačil kolo s prvním defektem na africkém kontinentu.

Dorazil jsem na Západní Saharu. Ve městě Layounne jsem si vzal den volna a ubytoval se v hotelu Marhaba za 100 korun na noc. Je to jeden z těch hotelů, kde starý vrátný vypadá jako sériový vrah a váš pokoj je kobka s rozvrzanou postelí. Když koutkem oka zaznamenáte pohyb v rohu místnosti, je většinou lepší dělat, že jste si ničeho nevšimli. Přesně takhle si představuji místo, kde Bukowski psal svůj Šunkový nářez.

Mou cestu můžete sledovat na facebooku Na kole přes Afriku, na Instagramu: tadytada a na webových stránkách

Tadeáš Šíma
  • 0Diskuse




SOUTĚŽ: Vyhrajte naší redakcí otestovaný výkonný a tichý vysavač PURE D9
SOUTĚŽ: Vyhrajte naší redakcí otestovaný výkonný a tichý vysavač PURE D9

Prach, drobky, chuchvalce vlasů všude po bytě – zažíváme to všechny. Dennodenně svádíme boj se šňůrou, špatným ovládáním a především hlukem. Nepořádek vítězí. Tomu je díky vysavači Pure D9 od Electroluxu konec!

Najdete na Lidovky.cz