náhledy
Po pěti tvrdých dnech v poušti jsem konečně spatřil hlavní město Mauritánie. Z Nouakchottu na hranice Senegalu mi zbývá 10 Třešňáků jízdy na kole Apache. To znamená, že brzy přejedu Saharu a vydám se do říše Baobabů.
Autor: Tadeáš Šíma
Na cestě mě prověřují policejní hlídky. Řidiči kamionů je uplácejí mauritánskou ukíjou, ale pro mě jsou to ideální pauzy, alespoň nemusím šlapat.
Autor: Tadeáš Šíma
Jak jsem se ale do Nouakchottu dostal?
Autor: Tadeáš Šíma
Bojoval jsem s větrem a stále stejnou, neměnící se krajinou. Problém je s hledáním místa na přespání. Moc chráněných míst před větrem podél cesty nenalézám. Stavění stanu v takovém vichru není vůbec jednoduché
Autor: Tadeáš Šíma
Od hranic až do hlavního města Nouakchottu překonávám poušť pět dní. Západní Sahara byla spíše kamenitá, v Mauritánii už ani ty kameny nejsou. Všude tuny písku přesouvající se z jedné duny na druhou.
Autor: Tadeáš Šíma
Druhý svátek vánoční jsem z městečka Bir Gandouz vyrazil na hranice Maroka (Západní Sahary – chcete-li) a Mauritánie. Kluk z Gambie, který šel směrem na sever od hranic, vyzvídal, zda jsem neviděl nějakou policejní hlídku.
Autor: Tadeáš Šíma