Tři hodiny jsem čekal na auto, které by mě přes park převezlo. Tohle byl přesně ten důvod, proč jsem přestal stopovat. Když jedu na kole, pořád se něco děje, nemusím na nic čekat a stále jsem v pohybu vpřed. Už se stmívalo a já byl přesvědčen, že budu muset trávit noc u vojáků na kasárnách.
Tadeáš Šíma
V Senegalu jsem potkal Nicolase z Mallorcy. Jeho cílem je také Kapské Město. Jen má k dispozici o trochu více koní, protože jede na Hondě. Já usedám na svou Zebru a vydávám se na východ. Další záchytný bod, hlavní město Mali, Bamako.
Tadeáš Šíma
Východní Senegal mi přijde divočejší, co se přírody týče. Více mi připomíná Gambii. Udělal jsem dobře, že jsem nejel do Mali severní cestou, kterou využívá většina kamionů pro transport zboží do Bamaka.
Tadeáš Šíma
Potkáváme pár zapadlých kamionů a u nich rozdělaný ohýnek, kolem něhož sedí tři černoši se smířenými výrazy ve tváři. Apache na korbě tancuje pogo a já jen doufám, že z auta nevypadne. Stále se rozhlížím kolem sebe, zda uvidím nějakou kočku, ale přes cestu se mihlo jen pár opic.
Tadeáš Šíma
Potom ale zastavil Kunty a Džob s pick-upem a já po dlouhé době usedl do auta. Vjíždíme do pravé nefalšované džungle, kde místním šéfem je samotný král zvířat. Skončil skvělý asfalt a začala nezpevněná cesta plná výmolů a děr. Několik odvážných řidičů kamionů přesto touto cestou jezdí.
Tadeáš Šíma
Jižní cestou projíždí jen hrstka kamionů a pochopil jsem proč, až když jsem dorazil k hranicím národního parku Niokolo-Koba.