Pondělí 24. února 2020svátek má Matěj 2 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Na Kubu pět minut po dvanácté. Nádherná architektura a dostatek drobných v kapse

Ať žije svobodná Kuba! | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ať žije svobodná Kuba! | foto: Darina Ivanovová

Podle počtu čekajících na zakoupení turistické karty (jakési varianty turistického víza) na kubánské ambasádě počátkem prosincem se dalo soudit, že o setkání s krajany v lednu na Kubě nebude nouze, že nebudeme jediní, kdo chtějí zastihnout zemi bez globálních trendů ve stravování i zábavě. V čekárně se mi dostalo rady od cestovatelky, několikanásobné návštěvnice „ostrova svobody“, že se máme zásobit dostatečným množstvím drobných mincí na „bakšišovné“, že si tím velmi ulehčíme život.

Brala jsem radu s jemným nadhledem, vždyť už jsem kousek světa viděla, nu a samozřejmě jsem se se svým odhadem situace mýlila. Bakšiš je nedílnou součástí platu každého Kubánce pracujícího v turistických službách. Možná bych to měla naformulovat spíš opačně – plat je malým přilepšením k bakšiši, protože ten hubenou mzdu (v průměru 30 amerických dolarů!) často troj až čtyřnásobně překračuje.

Varaderská pláž
Varaderské zátiší

Cestu jsme si časově rozdělili na dvě části, relaxační a poznávací, tedy plážovou a městskou. Ač jsem při té první hotelové a „válecí“ na pláži Varadera bručela, že to je tedy pěkně „mastňácké“ a že to dlouho nevydržím, pochopila jsem později, jak dobrá lekce to byla, abych rozuměla ekonomické schizofrenii ostrovního života.

Varadero je „ostrovem“ na ostrově, nepěkně řečeno turistickým ghettem, s bělostnými písčitými plážemi zdobených palmami a mořem, tedy oceánem, jehož fotky můžete směle přiřadit jako fotodokumentaci k heslu „pravý Karibik“. Geograficky se jedná o uzoučký poloostrov (v některých místech bez zástavby dohlédnete z jednoho pobřeží na to protější) o rozloze necelých 50 kilometrů čtverečních a délkou 20 kilometrů. Jako zahnutý ukazováček se zatíná do vyhřátého zálivu Bahía de Cardénas. K nejjižnějšímu městu Floridy Key Westu je to odtud po vodě jako autem z Prahy do Českého Krumlova, asi 170 kilometrů. Je jen málo míst na zeměkouli, kde podobně malá vzdálenost dělí tak diametrálně rozdílné světy a režimy.

Stejně tak, když navštívíte jen Varadero, nemáte ponětí o reálném kubánském světě mimo něj. Letovisko vděčí za svůj vznik americkému magnátovi Du Pontovi, který tu nakoupil pozemky ve dvacátých letech minulého století a z Vardera učinil zdatného konkurenta Miami. Svůj dům zde měl i Al Capone či herci Cary Grant a Ava Gardner. Tomu všemu nastal rázný konec v roce 1959. Kdo měl rozum, prchl ze země dřív, než Fidel Castro poprvé vyslovil slovo socialismus a vše bylo zestátněno.

Připomínka starých časů- regály s jedním druhem zboží

Připomínkou „předrevolučních“ časů zůstala kupa nádherné architektury v současném zbědovaném stavu (má -li to štěstí a daří se jí stále držet vertikální polohu) a samozřejmě notoricky známé americké veterány, naleštěné bouráky pastelových barev. Dnes slouží jako taxíky a atrakce pro turisty schopné zaplatit v konvertibilních pesos. Hodnota konvertibilního pesa se rovná hodnotě amerického dolaru, bylo zavedeno v roce 2005. Varaderský turista s „pravým“ kubánským pesem nepřijde do kontaktu, nemá za něj totiž co koupit. Ceny v obchodech jsou však uváděny obvykle v obou měnách. Při výměně je dobré mít eura, na výměnu dolarů je uvalena „politická“ přirážka 10 procent. Ta se vztahuje i na platby kartou Visa.

Ve Varaderu je spousta obchodů se suvenýry a jen pramálo těch se sortimentem určených pro místní obyvatele. Do pár takových jsme vešli a flashbackem byli hozeni do doby před 40 lety. I když i to je chabé přirovnání. Úzký sortiment plní regály – jeden druh jogurtu, sušenek, oleje, těstovin, rajčatové omáčky v plechu. K tomu nějaké limonády, ubrousky, dětské pleny a plastové škopky. Jediné, v čem je výběr, jsou kubánské rumy a doutníky. Základní potraviny jako rýže (tou vypomáhá spřátelený Vietnam) a mléko jsou na příděl. Nedostatková je balená voda i toaletní papír. V jednom obchůdku jsme natrefili na Pedra, padesátníka mluvícího plynulou slovenštinou, který získal svůj titul inženýra v Československu. Neskrýval, že bez podpory syna žijícího v Kanadě by si nemohl dovolit luxus internetového připojení. Hodina připojení stojí jedno konvertibilní peso (dolar). 

Když je fiesta, peče se prasátko

Jako turisté jsme si zakoupili kartičku se stíracími políčky číselného kódu uživatele a přístupového hesla na wi-fi (dorazila na Kubu v roce 2013). Kartička vystačí právě na jednu hodinu. Nepřipojíte se bezplatně ani ve svém hotelu, což asi není na škodu. Začnete se víc bavit reálně. Tak ostatně působí i přes zjevné ekonomické potíže většina Kubánců – život je přece hudba a tanec! Mimochodem -tolik skvělých muzikantů hrajících venku i po restauracích jsem nikde jinde na světě neslyšela.

Po plážovém životě jsme vyrazili za hranice Varadera. O surrealistické zážitky a zajímavá setkání nebyla nouze, a o tom tedy příště.

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Folksam je na trhu od roku 1908 a patří k největším švédským pojišťovnám. Od... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Filip Dolenský, profesionální hráč počítačových her | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...