Sobota 28. března 2020svátek má Soňa 15 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Na Kubu pět minut po dvanácté. Oblečení jako nedostatkové zboží a zákaz cestovat sám v autě

I love Cuba | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy I love Cuba | foto: Darina Ivanovová

Po týdnu v plážovém resortu Varadera jsme zamířili do skutečného života Kuby. Přesun po Kubě není ani jednoduchý, ani levný. Národní autobusový dopravce inkasuje za cestu z Varadera do Havany o vzdálenosti 150 kilometrů po silnici nazvané poeticky Via Blanca (přízvisko Via Samá díra by konvenovalo lépe) 20 konvertibilních pesos (CUC).

To je cena vražedná pro Kubánce při průměrném platu 30-40 CUC, neuctivá k většině turistů a normální pro Kanaďany, kteří převažují mezi návštěvníky ostrova.

Muzeum revoluce
Pohled z balkonu

Naštěstí po uvolnění socialistických ekonomických opratí už existuje i konkurenční dopravce Vizual, který nabízí stejnou cestu za polovinu. I tak je to stále cena nepřátelská vůči Kubáncům, a tak postaršími, avšak jakžtakž komfortními autobusy čínské výroby s těmito dopravci cestujou až na výjimky jen cizinci. Kubánci se dopravují jednak přeplněnými busy-veterány a pak zvláštním systémem, který je jasný na první pohled - u výpadovek z měst stojí davy těch, kteří čekají na projíždějící auta (v řadě případů šokujících faktem, že vůbec jedou). 

Podle prezidentského nařízení nikdo nesmí cestovat autem sám a musí přibrat další cestující. Občas se prý u krajnice vyskytne i „orgán“, který dohlíží na dodržování tohoto pravidla. Zdá se však, že vše funguje na bázi solidarity, která je ostatně jedním z nejfrekventovanějších slov v kubánské veřejné komunikaci. Na Kubě je nejen nedostatek aut, ale i pohonných hmot kvůli americkým sankcím proti lodím dopravujícím ropu z Venezuely.

Do Havany jsme vjeli po necelých třech hodinách podmořským tunelem u pevnosti La Cabaňa a vystoupili na náměstí, kterému vévodí impozantní budova bývalého prezidentského paláce, dnes Muzeum revoluce. Její nejcennější exponát se skrývá za budovou, ve skleněném „domečku“ je tam zaparkovaná jachta Granma, na které připluli v roce 1956 z Mexika v čele 81 spolubojovníků Fidel Castro se svým bratrem a Che Guevarou, aby vedli partyzánský boj proti Batistově diktatuře. 

Při pohledu na ni vás okamžitě napadne, jak se tam mohlo tolik lidí vměstnat, a to vezli ještě slušný zbrojní arzenál. Jachta pojmenovaná v překladu Babička prý byla skutečně postavena na kapacitu 12 pasažérů! U jachty stojí čestná stráž 24 hodin denně a zlí jazykové tvrdí, že to není z žádné úcty, nýbrž proto, aby ji někdo neukradl a neodplul s ní na Floridu. Stejné jméno jako jachta dodnes nese tiskovina, která je obdobou někdejšího Rudého práva.

Jeden dům žije, z vedlejšího už zbylo jen průčelí

U ikonického hotelu Sevilla, kde to dýchá atmosférou koloniálních dob, jsme měli sraz s naší ubytovatelkou. Airbnb je na Kubě poměrně nové, naše zkušenost byla vynikající. Samozřejmě jsme od svých hostitelů dostali řadu návštěvnických tipů, ale nejúžasnější byly naše politicko-historické diskuse. Poskytovali nám svůj pohled na život na Kubě, Jorge se zvědavě dotazoval na různé sociální aspekty života v zemi, která už ušla 30 let od změny režimu. Taky nás upozornili, že budeme na ulici oslovováni s prosbami o finanční pomoc či s prosbou o darování oblečení, které je na Kubě nedostatkové. Opravdu se nám to vícekrát přihodilo. Pokud odmítnete, dostane se vám i tak většinou zdvořilého poděkování.

Capitolio za dne

Do svého ubytování na rozhraní čtvrtí Centrální a Stará Havana jsme dorazili za tmy. Po cestě jsme míjeli domy v kondici na naše poměrně těsně před demolicí, tady se však všude za dřevěnými žaluziemi okenic či napůl zazděnými a zatlučenými okny svítilo a žilo. Náš dům působil „zdravým“ dojmem a jeho výhodou byl balkon s výhledem na Capitolio (budovu postavenou pro kubánský kongres a na první pohled snadno zaměnitelnou s Kapitolem ve Washingtonu) a na druhé straně na oceán. 

Seděli jsme na potemnělém balkoně a pod námi se rozprostírala skoro přízračná scenérie s polorozpadlými, avšak obydlenými domy, opuštěnými obrovskými budovami, ruinami a ostře osvětlenými terasami nedávno otevřených luxusních hotelů. Velmi surrealistický zážitek, jak od pana Švankmajera. Myslím, že jsme, ač už týden na Kubě, na chvíli zažili nefalšovaný kulturní šok.

Premium

KOMENTÁŘ: Koronavirus je hrou o čas. Do roka onemocníme všichni

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nejdéle do roka koronavirem onemocníme všichni. Jde jen o to, aby se lidé s těžším průběhem choroby mohli během...

Premium

Úspěšný recept na koronavirus pochází z Číny a zní jasně: Chce to být tvrdý!

Lidé v ochranných rouškách během ranní dopravní špičky v Pekingu (9. března... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Inspirace pro svět: Jak se vlastně Číně podařilo silně zkrotit zákeřnou chorobu? Zatímco pro většinu Západu se...

Premium

Koronavirus nám vletěl do imunitně naivní populace, tvrdí parazitolog Ježek

Petr Ježek, primář laboratoře klinické mikrobiologie a parazitologie nemocnice... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Tým primáře Oddělení klinické mikrobiologie a parazitologie Petra Ježka z příbramské oblastní nemocnice je jedním z...

Advantage Consulting, s.r.o.
RUČNÍ BRUSIČ/CNC BRUSIČ/ NA KULATO

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 30 000 - 37 000 Kč

Najdete na Lidovky.cz