10. prosince 2018 5:56 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

NOMÁDI: Naivně jsem se domníval, že pionýra znám do posledního šroubku, říká cestovatel

Rumunsko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rumunsko | foto: Rudolf Tisovský

Jeho plně naložený expediční stroj ze sebe vymáčkne maximální rychlost 63 kilometrů v hodině. A to musí foukat vítr správným směrem. Přesto si Rudolf Tisovský vybral Jawu 50 alias Pionýr na expediční cestování.


Lidovky.cz: Vybíráte si s oblibou vysokohorské silnice. Čím Vás přitahují? Možností, že si zlepšíte fyzickou kondici, když musíte svému pionýru pomáhat odrážením od silnice?
Ano, při plánování cest mě vždy zajímají ty „nejvíce hnědá“ místa na mapě. Mám rád hory a výzvy, které nás jezdce na pionýrech přinášejí! Tím, že se serpentinami pomaličku šplhám do výšek někdy i nad 3000 m.n.m., dávám motorce i sobě pořádně zabrat. Ale ten pocit z dosažení cíle se dá přirovnat k pocitu, který zažijete jako horolezec na vrcholu. Hory mám prostě rád, nabízejí krásné scenérie, kupodivu vytvořené bez pomoci člověka.

Lidovky.cz: Proč byste nikomu nedoporučil vjíždět na pionýru na písčitou pláž?

Ježdění na písku je vhodné pro motorky s daleko větším výkonem, než jakým disponuje pionýr. Jinými slovy: na pionýru se v písku v podstatě jezdit nedá. Navíc se písek okamžitě nalepí na naolejovaný řetěz, se kterým se následně můžete rozloučit. Samozřejmě, že toto doporučení jsem dostal i já před tím, než jsem se poprvé chystal k moři, ale neodolal jsem. Výsledek? Po pár metrech se motorka doslova „zapíchla“ do písku a bylo po ježdění. Zpět na pevný terén jsem ji musel dostat s použitím své vlastní síly. Dost jsem se přitom zadýchal.

Rudolf Tisovský

Rudolf Tisovský studuje stavební fakulty. Sám sebe označuje za nadšence do veteránů a do cestování. Je mu 24 let. Pochází z kraje, kde se Jawy 50 vyráběly.

Jeho cesty můžete sledovat na Facebooku

a na Instagramu

Lidovky.cz: Kolik váží Váš plně naložený expediční speciál? A jaké součástky si vozíte?
Sériový pionýr váží 65 kilogramů a maximální provozní hmotnost udávaná výrobcem je 225 kilogramů. Moje poslední plně naložená verze expedičního pionýra směřujícího do Asie vážila 190 kilo. Když k této cifře připočteme můj metrák živé váhy, dostaneme se na 290 kilogramů. Byl jsem přetížen „jen“ o 65 kilo, což je vlastně hmotnost jednoho sériového pionýru. Nicméně je třeba říci, že rám motorky mám na více místech zpevněný, stejně i plechová karosérie z rubu ukrývá zpevňující pásovinu. Motorka je na cestě moje „všechno“ - můj dopravní prostředek, moje ložnice, kuchyň, koupelna, kancelář, ale i slušně vybavená dílna. Většinu hmotnosti nákladu tvoří náhradní díly. Vždy se sebou vezu náhradní motor, jednu až dvě řetězové sady, několik pístů (např. na cestu do Asie jsem jich vzal hned 12), náhradní lanka, náhradní pneumatiku (případně celé kolo), několik náhradních duší, náhradní zapalování, několik sad spojkových lamel, pár desítek špic, ložiska do kol. Ale na seznamu nákladu jsou i drobnosti jako například náhradní žárovky, autopojistky či zapalovací svíčky. Kromě náhradních dílů, oblečení do každého počasí, hromady elektroniky, výbavy na kempování či vaření vezu i věci jako hasicí přístroj, fototiskárna, ale i slušné množství nářadí s nejdůležitější věcí - pořádným kladivem.

Ushguli, Gruzie
Výsledná trasa

Lidovky.cz: Je těžké sehnat v dnešní době motocykl Jawa 50 a je těžké získávat náhradní díly? Netrhá vám srdce, když provozujete kanibalismus při rozebírání motocyklu na součástky?
Neřekl bych, že sehnat tento legendární motocykl, je obtížné. Stále jsou jejich plné inzertní servery a stále platí starý známý výrok „Kdo nezačínal na pionýru, není motorkář!“ Co se týká náhradních dílů, je situace horší. Nás “fichtlaře” neberou výrobci náhradních dílů vážně. Jako by si mysleli, že po renovaci se na motorku budeme jen dívat (smích). Kvalita nových dílů většinou není ani zdaleka tak dobrá jako u původní socialistické produkce. Kanibalizace starých strojů je tedy často nezbytná, ale jak říkám: pionýrů je ještě dost. Pionýr je a ještě velmi dlouho bude populární stroj pro mladé i starší „závodníky“, cestovatele, ale i sběratele veteránů.

Lidovky.cz: Proč jste se rozhodl cestovat právě na tomto letitém motocyklu „Made in Czechoslovakia“?
Hlavně proto, že jsem měl tuto motorku doma a naivně jsem se domníval, že ji znám do posledního šroubku. Pionýr je motorka, která mě stále umí překvapit novým typem poruchy. Na cestách jsem zjistil, že při dnešním velkém zastoupení doslova plastových skútrů, je toto směšně vypadající plechové přibližovadlo pořádná rarita. Kdekoliv se objevím, jsem středem pozornosti. Dokonce to funguje tak, že mi policisté odpustí pokutu a ještě si mě vyfotí. Mimochodem, pokutu za rychlost jsem ještě nedostal. A asi nikdy nedostanu.

Lidovky.cz: Uvažoval jste někdy pro svůj stroj o chiptunningu?
Hahaha! Dobrá otázka! Pokud vím, na chiptunning musíte mít motor vybavený řídící jednotku. Nic takového jsem nikdy na pionýru nenašel. Výkon motoru lze však zvýšit i u Jawy 50. Je možné upravit motor (přidat kanály, zvětšit vrtání, vyměnit karburátor, vyrobit laděný výfuk, ...), avšak tyto úpravy nejsou vhodné pro dlouhodobé ježdění. Využívají zejména pro závodění (Pionýr cross nebo Pionýr GP) a funguje to tak , že se odjede jeden až dva závody a následně se motor rozebere a opotřebované součástky se vymění. Pro mé potřeby se nejlépe osvědčil sériový motor bez úprav.

Cestou z Ushguli, Gruzie

Lidovky.cz: Jste známý neortodoxními materiály použitými při opravách na cestách? Kdy se Vám osvědčil drát z plotu?Míra improvizace občas zaskočí i mě samotného. Drát “vypůjčený” z nedalekého plotu se mi osvědčil, když se mi ve Francii roztrhla pneumatika. „Zašil“ jsem ji právě tím drátem z plotu. Samozřejmě je vynikající i při běžných “drátovačkách” v případě upadlého výfuku či stojanu. 

Lidovky.cz: Celkem pečlivě si vedete údaje o finančních nákladech na vaše cesty. Kolik stál výlet k viaduktu u Millau (Francie) se zastávkou u Baltu?
Snažím se držet vzorce 20 € / den. Cesta zmíněná v otázce trvala 21 dní a stála přesně 443 €. Samozřejmě přípravy jsou mnohem nákladnější.

Jaké úpravy jste na svém expedičním speciálu dosud udělal?

Jaké úpravy jste na svém expedičním speciálu dosud udělal?

· zpevnil jsem na kritickým místech rám

· zpevnil jsem “plechařinu”

· zpevnil jsem stojan a stoupačkový kříž

· původní kladívkové 6V / 30W zapalování jsem vyměnil za bezkontaktní 12V / 60W - díky čemuž jsem získal dostatek “šťávy” pro dobíjení 12V 7,2 Ah akumulátoru z něhož následně přes klasickou autozásuvku napojuji nabíječku na telefon či foťák, ale také autokompresor nebo měnič napětí na 230V

· doplnil jsem směrovky

· dozadu za sedadlo ale i do předu na vidlici jsem připevnil nosiče zavazadel

· motorku jsem vybavil vyráběnými hliníkovými vodotěsnými kufry „samodomo“ výroby o objemu 2x 25 litrů

· dodělal jsem nosiče na láhve s olejem, benzinem nebo vodou

· 55 zubový věnec rozety jsem nahradil 60 zubovým (motorka tak lépe zvládá kopce)

· původní brzdy jsem nahradil „na oko“ identickými brzdami z Jawy 90 (výsledek lepší brzdný účinek)

· pružiny v předních teleskopech jsem prodloužil o 3 centimetry

· původní zadní tlumiče jsem nahradil novými o 2 cm delšími s možností nastavení tvrdosti

· nahodil jsem pneumatiky s enduro vzorem

Lidovky.cz: Jaká je spotřeba expedičního speciálu Jawa 50?
Plně naložený expediční stroj „žere jako kyselina“: tedy 3,5 až 4 litry paliva na 100 kilometrů. To je pořádný průšvih, když uvážíte, že dieselová fábia si na tu samou vzdálenost vezme čtyři litry paliva a přitom uveze čtyři lidi..

Lidovky.cz: Jaké plány máte na letošní cestovatelskou sezonu?
Můj expediční pionýr se právě teď nachází v Kyrgyzstánu, odtud bych chtěl v srpnu 2019 pokračovat sólo dále do Indie. Na jiném stroji bych chtěl spolu s PIO Gang Slovakia vyrazit do Chorvatska a do Černé Hory.

Lidovky.cz: Jak je v bývalém Československu silná komunita cestovatelů na strojích Jawa 50?
Pěkně velká, a stále přibývají další a další jezdci. Myslím, že počet se pohybuje někde mezi 100 až 150. V tomto počtu je minimálně 20 jezdců, kteří již absolvovali cestu dlouhou více než 5 000 kilometrů.

Lidovky.cz: Jakou nejvyšší rychlost ze svého stroje vymáčknete? A nebojíte se v sedle?
Těžko říct, protože mi nefunguje tachometr. Na většině pionýrů tachometr nefunguje - to soudruzi nezvládli úplně perfektně. Při správné konstelaci vnějších vlivů (správný směr větru, oblečení, nahuštění pneumatik, ...) dokážu z motorky dostat i rychlost 60km/h někdy i 63. Ale obvyklá maximální rychlost na rovině se pohybuje kolem 50km/h.

Lidovky.cz: Jaká je pro „pilota pionýru“ nejhorší země? Polsko s jeho rovinami, italské dálnice, francouzský venkov?
Italské dálnice jsou super! Rovinaté země typu Polsko nebo Maďarsko jsou dost nuda, ve Francii se také nejezdí nejlépe, ale suverénně nejhorší země je Kazachstán. Přejezd přes Kazachstán znamenal 2800 kilometrů přes monotónní, vyprahlou step. Diplomaticky řečeno: tamní cesty jsou dost rozbité. Ale lidé to kompenzují: jsou super! Každá země má něco do sebe, takže cestujete a objevujte!

Tomáš Málek

Autor

Tomáš Málektomas.malek@lidovky.czČlánky

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz