Odvětví turistiky rostlo v posledních letech rychleji, než globální ekonomika, což nakladatelství Lonely Planet svědčilo. Na trhu s tištěnými průvodci má totiž více než třicetiprocentní podíl. Nyní ale čelí nevídanému tlaku, což dokládá i uzavření pobočky v Melbourne, kde zakladatelé firmy Tony a Maureen Wheelerovi značku v roce 1973 založili poté, co dokončili svou impozantní cestu z Londýna přes východní Asii až do Austrálie.
Mladý pár se tehdy rozhodl napsat o své cestě knihu, v níž se objevily i ručně kreslené mapy a nyní slavné podomácku navržené logo. Prodalo se jí 1500 výtisků, což cestovatele povzbudilo a později napsali ještě průvodce po Nepálu, Africe, Novém Zélandu a Nové Guineji. Definitivním stvrzením úspěšného byznysu se pak stal velmi populární průvodce po Indii vydaný v roce 1981.
Jeden z kmenových zaměstnanců a autor více než 130 průvodců Ryan Ver Berkmoes popsal firmu za vedení Wheelerových následovně: „Jejich průvodce byl jako přítel, vedle kterého byste se chtěli posadit v baru v zemi, kde jste se právě ocitli. Měl plno chytrých a praktických rad, jak si cestu užít.“
Hardyová začala pro Lonely Planet pracovat v roce 1999 a jejím prvním úkolem bylo dát dohromady průvodce po Etiopii. V Guardianu napsala, že tento i další úkoly byly pro její život určující. Během práce na průvodci Namibií si léčila zlomené srdce, v Itálii se naučila užívat si každodenních radostí a pobyt na Sicílii pomohl jí i jejímu otci vzpamatovat se poté, co jí zemřela matka.
Pro Lonely Planet bylo vždy důležité představit čtenářům i velmi vzdálené a třeba na první pohled ne tak lákavé destinace, zároveň ale nakladatelství pomáhalo popularizovat cestování. „Nešlo jen o místa jako je Libye, Barma nebo Východní Timor, měli jsme i spoustu mainstreamových, široce přístupných průvodců pro většinu míst na planetě,“ řekl Ver Berkmoes.
Kromě toho firma vždycky patřila mezi technologické pionýry. Blog měla v podstatě už v roce 1994, tedy pět let předtím, než se toto slovo začalo používat. Online fórum pro cestovatele s názvem Thorn Tree začalo fungovat už v roce 1996. O dvacet let později měla značka internetovou komunitu čítající deset milionů fanoušků.
Hodnotné informace jsou potřeba vždy
Svět cestování v poslední době zažil dvě velké krize - po 11. září 2001 a po cunami z roku 2004. „Útoky z 11. září měly na společnost ničivý dopad. Lidé přestali cestovat a knihkupectví vracely průvodce zpátky. Firma ztratila desítky talentovaných lidí, pro všechny to bylo zdrcující. Ale cestování se vrátilo a Lonely Planet spolu s ním,“ shrnuje veterán Ver Berkmoes.
A podobné to možná bude i tentokrát. „Nemyslím si, že by současná krize znamenala konec tradičních průvodců - ať už tištěných nebo digitálních,“ domnívá se Tony Wheeler. „Až začneme znovu cestovat... tak už tu spousta známých tváří a značek nebude. Lidé budou potřebovat onoho přítele v baru, který pro ně bude mít zásobu praktických rad,“ doplňuje Ver Berkmoes. A Hardyová uzavírá: „Pokud budoucnost cestování bude vypadat tak trochu jako jeho minulost, tedy tak, že cest bude méně a jejich logistika se bude kvůli mnoha komplikacím a rizikům více zvažovat - pak budou mít důvěryhodné informace obrovskou hodnotu.“
