Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Německo? Koleje s jednolůžkovými pokoji a menzy, co jsou spíš restaurace, říká Češka

Česká kuchyně

  6:13
Máša Dudziaková odjela do Berlína studovat. A vrátila se nadšená. „Strašně se mi líbilo chodit do univerzitní menzy, kde jsem si pokaždé přišla spíš jako v restauraci. Taky jsem se v jednom kuse cpala kebabem, takže jsem po české kuchyni nijak zvlášť netesknila. Ale na svůj rozlučkový večírek jsem udělala bramboráky. Kamarádi se strašně podivovali, že je v tom česnek, majoránka a vůbec, že je to slané,“ říká.

Marie Dudziaková foto: Petr Jedinák

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Nastěhovala jsem se na studentskou kolej. Byla jsem úplně nadšená z toho, že je v Německu normální, že pokoje jsou po jednom a ještě o fous větší než dvojlůžáky ve kterých jsem předtím bydlela na Hvězdě. Takový luxus! Přišla jsem si spíš jak v hotelu, než na koleji. A taky si pamatuju spoustu front na nejrůznější potvrzení, registrací, průkazů, podpisů, razítek a ověření. Bez toho to na začátku nešlo. Prostě Německo jak vyšité.

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazila? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Hodně se mi líbilo, že němečtí studenti vůbec neměli tendence něco ve škole občůrávat. Naopak, všechno dělali hodně pečlivě a z gruntu. Místo stěžování na to, že dostali moc naloženo, se radovali jaký kus práce díky tomu mají za sebou a co se naučili. A úplně mě okouzlily semináře založené na debatách. U nás mají studenti strach cokoliv říct, aby se neztrapnili, neřekli něco blbě, aby nevypadali jako šprti nebo aby neměli jiný názor než vyučující nebo spolužáci. Nebo bez přemýšlení plácnou první jalovou myšlenku, co se v hlavě vylíhne. V diskuzích, které jsem zažila na berlínské Freie Universität, se debatovalo zapáleně. Studenty zajímalo, jak to vidí jejich kolegové, opravdu se navzájem poslouchali, ptali se, nebáli se spolu nesouhlasit, ale nebyla v tom žádná zlá krev. A často tak společně přišli na skvělé věci a na problematiku, kterou jsme probírali, jsme se díky různým názorům mohli podívat ze všech možných úhlů. Měla jsem pocit, že jde vlastně o tvůrčí proces a o společné objevování světa. Ne o jalové tlachání, kterým je potřeba vyplnit seminář. Tohle je jeden z principů, které jsem si ze svojí cesty odnesla. A svoje studenty proto učím debatovat tímhle způsobem. Chci jim ukázat, že v diskuzi nejde o to oponenta přetáhnout na svoji stranu. Mnohem lepší bývá třeba jen ostatní vyslechnout a snažit se pochopit, co a proč vidí jinak. A zamyslet se i nad tím, proč se já kloním zrovna k tomu svému názoru. To je velké učení. Nejen do školy.

Lidovky.cz: Chcete se do Německa ještě někdy vrátit?
Do Berlína se vracívám několikrát za rok užít si kamarády a město. A přestože cítím, že doma mám v Česku, slíbila jsem si, že v Berlíně rozhodně budu ještě nějakou dobu žít. Líbí se mi, že už trochu vím, jak na to.

Kdo je Máša Dudziaková

29 let, copywriterka na volné noze a vyučující na FF UK

Do Berlína jsem odjela na půlroční studijní pobyt Erasmus. Vůbec se mi tam nelíbilo. Většinu času byla strašná zima a hnusně. Navíc jsem bydlela sice hodně blízko univerzity na kolejích, ale bylo to asi hodinu do centra, kam se mi v tom marastu nechtělo jezdit. Hodně času mi zabíralo samotné studium, takže na nějaké velké radovánky neměla skoro čas. Tak jsem se místo odjezdu domů rozhodla si pobyt o další půlrok prodloužit a vyrazit z toho co nejvíc. Přestěhovala jsem se do města do čtvrti Prenzlauer Berg do bytu, kde žily holky, co měly dívčí punkrockovouovou kapelou. A jakmile roztály ledy na chodníku, jsem si na blešáku koupila kolo. Pak teprve začal ten pravý Berlín, na který jsem celou tu dobu čekala.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybělo? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Strašně se mi líbilo chodit do univerzitní menzy, kde jsem si pokaždé přišla spíš jako v restauraci. Taky jsem se v jednom kuse cpala kebabem, takže jsem po české kuchyni nijak zvlášť netesknila. Ale na svůj rozlučkový večírek jsem udělala bramboráky. Kamarádi se strašně podivovali, že je v tom česnek, majoránka a vůbec, že je to slané. V Německu se totiž jedí bramboráky zásadně nasladko a s jablečným pyré, takže si všichni mysleli, že na ně zkouším nějaký divný český humor. Ale dopadlo to dobře a „naše“ bramboráky v nich zmizely raz dva.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Ti, kteří byli v Praze nebo jinde v Česku, hned začnou vzpomínat, jak se tam měli krásně. Někteří dokonce řeknou „pifo“ nebo „Faclaf Hafel“. Ale být z Česka není v Berlíně nic exotického. Jednak je to za rohem a jednak je v Berlíně každý odněkud. Rozených Berlíňanů a Berlíňanek je totiž málo, většina jsou náplavy.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Překvapilo mě, že jsou studenti daleko víc politicky angažovaní než u nás. Dělali jsme si legraci, že jsou tam všichni „links, alternativ, radikal“, tedy „levicoví, alternativní, radikální“. Politika se bere vážně. V jednom kuse se demonstruje, pořádají se různé studentské politické debaty a protestní koncerty, všechno funguje hodně komunitně. Nejvíc mě ale překvapila záplava plakátků všude po kampusu, které zvaly na pravidelná společná čtení Marxova Kapitálu. Podle vyprávění generace mých rodičů bylo studium marxismu-leninismu jednoznačně to nejpříšernější a nejotravnější, co je za celou jejich školní etapu potkalo. Tohle mi přišlo jako hodně links, alternativ und radikal způsob trávení odpoledne.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...