19. listopadu 2018 6:17 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

NOMÁDI: 10 věcí, které se naučíte během 50 dní života v dodávce

Výhled z dodávky | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Výhled z dodávky | foto: Klára Hantychová – Malá cestovatelka

Nikdy nic neplánujte, naučte se obstarat si základní hygienu s minimem vody a naučte se převlékat rychlostí blesku. Klára Hantychová, která si na Instagramu říká Mala_cestovatelka, vyjela na do světa v září. Jak cesta probíhala a co se na ní naučila?

Ztratit klíče od auta na 8 metrech čtverečních

Zdá se to nemožné, ale první den na cestách jsem je ztratila dvakrát. Taková drobná věc, na které závisí veškeré cestování.

Zhýčkaná horkou vodou z domova, ale připravena na všechno. Do auta jsem si...
Jediná věc, která se mi nepovedla, je vrátit se normální. Asi budu muset...

Převléknout se za 8 vteřin

Odjela jsem na cesty bez nezávislého topení a doufala jsem, že mi nikde nebude taková zima, aby mi chybělo. V Lucembursku jsem se přesvědčila o opaku. Ráno jsem se probudila a v autě jsem měla 3 stupně. Ze strachu, že by se taková promrzlá noc v kulichu opakovala, jsem zajela do elektra a koupila alespoň přímotop. Co čert nechce, po zbytek cest jsem ho už nepotřebovala. Jediná věc, kterou jsem si mohla regulovat teplo a vzduch v autě byl větrák, který mám napojený na gelovou baterii. Samozřejmě se mi rozbil ve Francii, těsně před tím, než jsem dorazila do Španělska, kde bylo 30 stupňů. Paradox. Tak hlavně, že jsem měla přímotop.

Hygienu s minimem vody

Zhýčkaná horkou vodou z domova, ale připravena na všechno. Do auta jsem si pořídila sprchový stan a přenosnou sprchu. Bohužel jsem ani jedno za celou dobu nevyužila. Sprchy v kempu byly povětšinou dostačující a když jsem spala na pankáče v přírodě, stačilo mi ohřát trochu vody do plastového boxu a při troše fantazie z toho byla vana. Podobně jsem myla i nádobí. Teplou vodu do boxu a při troše fantazie z toho byla myčka. Pitnou vodu do kanystrů jsem neměla problém sehnat nikde. Doplňovala jsem ji buďto v kempech nebo na neplacených parkovištích pro kempery. Jedna dobrá rada, kterou mi dal hodný pán ve Španělsku. Pokud jdete doplnit pitnou vodu, nikdy to nedělejte na místě, kde se zároveň dá vyprázdnit chemická toaleta. Obzvláště, pokud je k dispozici pouze jeden kohoutek.

Mít u sebe dost drobných různých měn

Drobáky se vždycky hodí. A proč různé měny? Zkušenost ze Švýcarska, kde jsem si vyzvedla franky. Měla jsem totiž namířeno do kempu, kde se dalo platit pouze hotově. Byl to začátek cest a do té doby jsem nikde hotovost moc nepotřebovala. Se zaplacením kempu nebyl žádný problém. Jaké pro mě bylo překvapení, když jsem stála v koupelnách, po třech dnech na pankáče natěšená na horkou vodu, že voda se platí pouze eurem. No nic. V umyvadle teplá voda tekla. Drobné se samozřejmě hodí i na mýtné brány, do praček, sušiček, parkomatů apod. Takže euráče všude!

Uprostřed hor

CESTU MŮŽETE SLEDOVAT NA INSTAGRAMU KLÁRY HANTYCHOVÉ

Vše nehybně zabezpečit

Stačí jedno velké šlápnutí na brzdu a poznáte co máte v autě špatně. Postel v kabině jsem měla několikrát. Matrace jsem musela provizorně přichytit za zadní nohu rámu postele. Světelné řetězy také nedopadly slavně a o kuchyňce nemluvě. Šuplíky jsem sbírala na druhém konci auta. Ještě, že jsem si nakoupila gumicuky do zásoby. Nejdůležitější je však zabezpečit nehybně auto. To znamená, že do kopce nestačí dát ručku a neutrál a odkráčet do nákladového prostoru. Pak se člověk diví, kam ty okolní domy jedou. 

Závěrečnou rozlučku s autem

Otočit se naposledy za zaparkovaným autem se vyplácí. Vychytáte rozsvícená světla a stažená okýnka.

Spát na pankáče

Do této sekce bych mohla zahrnout milion věcí. Místa na spaní jsem si hledala pomocí aplikace v telefonu. Jak placená místa, kempy, tak neplacená parkovistě. Vyplatí se chvilku hledat. Například ve Francii jsem si našla parkování pod borovicema, ale po příjezdu jsem zjistila, že chtějí za noc 27 eur. Bez elektřiny, vody, čehokoliv. Otočila jsem se a jela cca 700 metrů dál a našla podobné místo zadarmo. Nádhernou lokaci na spaní jsem našla i ve Švýcarsku na jedné hoře. Bohužel to byla velká nadmořská výška a po půl hodině jsem měla takové závratě, že jsem byla ráda, že se mi podařilo sjet zpátky do údolí.

Zachovat klid i v těch nejkritičtějších situacích

Nemám data! Drobných katastrof, omylů a selhání mě potkalo opravdu požehnaně. Ze začátku jsem z toho byla ve stresu a panikařila jsem, ale postupně jsem se naučila všechno brát s nadhledem a v klidu. Rozjímání se okolní krajinou a sledování navigace mě jednou dokázalo rozptýlit tak, že jsem si nevšimla drobné poznámky na dopravní značce. Šlo o výškové omezení 2.5. Vyjela jsem z kruhového objezdu a rovnou do třásní. Holt jsem nechala Sprinťoucha trochu učesat. Haha. No jo, ale otočit to nejde, co teď. Jediná možnost je vycouvat zpět na kruhový objezd. Pomalu a za doprovodu spousty klaksonů. Pardon. Poučena. A další drobnosti jako selhání motoru na dálnici, prasklá nádoba na chladící kapalinu, sjeté brzdové pakny, prasklá žárovka, nezvladatelný nárazový vítr ve Španělsku, zapomenutý kód na výjezd z parkoviště apod.

Snídat

Snídaně je základ dne. Běžně nesnídám, ale po prvních dnech, kdy jsem nesnídala a posléze nestíhala ani oběd, mi nezbývalo nic jiného, než si každé ráno trochu času udělat. Jinak by to bylo 50 dní na cestách aneb čínské nudle 100x jinak. Ranní kávu jsem nevynechala nikdy, protože při té jsem si mohla naplánovat den. 

Výhled z dodávky

Neplánovat

Pokaždé, když jsem si na cestě vytvořila jakýkoliv plán, změnila jsem ho během dne tolikrát, že po dvou týdnech mě jakékoliv plánování přešlo. Když neznáte oblast, do které jedete, je těžké předvídat, co vás po cestě potká a nemine. Ve Španělsku jsem si naplánovala celodenní výlet po Antverpách. Z předchozích měst jsem byla poučená a hledala parkování rovnou mimo centrum. Po hodině marného hledání jsem však zjistila, že už jsem spoustu kilometrů od centra a stále nemám žádné parkovací místo pro Sprinťoucha. Sorry jako. Příště. A tohle slovní spojení jsem použila ještě mnohokrát. Nejjednodušší s takhle velkou dodávkou je jet na pankáče někam a zastavit tam, kde se vám to zrovna zalíbí.

Jediná věc, která se mi nepovedla, je vrátit se normální. Asi budu muset vyrazit na další cestu a zkusit to znovu.

Více se můžete dozvědět ZDE

Klára Hantychová – Malá cestovatelka

Najdete na Lidovky.cz