Jsme Eliška a Mehdi, česko-francouzský pár na začátku třicítky s jedním velkým společným cestovatelským snem – procestovat svět před tím, než se usadíme (jak se v tomu v Čechách správně říká).
Jak to vše začalo? Od dlouhého snění až k drsné realitě
Před cestou jsme žili v Dublinu, hlavním městě Irska, kde pivo teče proudem a život se žije na 100 %. Byli jsme šťastni, ale něco tam pořád chybělo – dobrodružství. Náš plán byl daný. Na cestu kolem světa vyrážíme před třicítkou!
Po více než dvou letech tvrdého šetření a méně než šest měsíců do odjezdu, naše účty rozhodně nedosahovaly pomyslné ideální částky. Jednosměrné letenky do Kanady jsme už měli koupené. Rodina a kamarádi, všichni už byli řádně uvědomělí o našem cestovatelském plánu a my měli hlavu v pejru.
Meet the worldCestu dvojice v dodávce Mitsubishi Delica 4x4 můžete sledovat na webových stránkách: Meet The World, na Facebooku a na Instagram. |
V podstatě tu byly dvě možnosti. Odložit cestu na neurčito, až jednou našetříme nebo se držet původního plánu a vymyslet co s tím. No a protože, když něco hodně chcete, většinou na otázku „jak“ vždy existuje odpověď. A tak jsme i my zvolili druhou možnost.
Jednoho prosincového večera po pár pintách dobrého irského piva jsme na to přišli – budeme pracovat „online“! Teda ne, že bychom úplně věděli, co to obnáší, ale prý na tuhle strategii jede spousta cestovatelů, tak proč by to nemohlo fungovat i nám? Pozn.: Ani jeden z nás v tu dobu v tomto odvětví nepracoval. Nouze naučila Dalibora housti. Nad pivem jsme ještě ten večer vymysleli firemní jméno a druhý den běželi firmu zaregistrovat.
  |
Času nebylo nazbyt a my máme méně než šest měsíců se jednoduše naučit něco, co jsme v životě nikdy nedělali a má nás živit během cesty. Večery po práci a celé víkendy jsme sosali, co se dalo. Brzy přišly malé projekty pro kamarády, poté i první úspěšné mini-zakázky a před odjezdem i par stabilních klientů, kteří s námi vyrazili „online“ na cestu kolem světa.
Jakým autem vyrazit na cestu kolem světa?
Tady je každá rada drahá. Od stylu, kterým chcete cestovat (hůře dostupná místa versus profláknuté turistické destinace). Od účelu, který od auta očekáváte (pouhé vozidlo, které vás dostane z místa A do místa B nebo i obytný prostor, když počasí zrovna nepřeje). Po dostupnost součástek a rychlost jejich doručení v různých zemích světa (koupě pravého amerického trucku je sice impresivní, ale dokážou vám ho zpravit někde v Africe?). A koneckonců velkou roli hraje i cena. Zvolit fungl nové 4x4 s plnou výbavou si ne každý na začátku třicítky může dovolit. Nemluvě o následném rozpočtu na samotné cestovaní!
V exotice se vyhněte ledu v pití, buďte zvídaví a ostražití, radí odborník na cestovní medicínu |
A jak jsme to měli my? Jedním z důvodu, proč chceme procestovat svět na čtyřech kolech je právě dostupnost těch méně turistických míst a odlehlých oblasti, kam se lidská noha jen těžko dostane. Jak jsme se zmínili už výše, na cestu kolem světa s námi vyráží i náš „online business“. Auto tedy nebude sloužit pouze jako dopravní prostředek, ale i jako mobilní kancelář. A co se týče dostupnosti náhradních dílů a mezinárodní znalosti vybraného typu vozidla?
Rozhodli jsme se vybrat jednu z těch profláknutějších značek (o historii pick-upů značky Mitsubishi čtěte zde. V neposlední řadě náš budget, který ani zdaleka nedosahoval výše našeho původně plánovaného rozpočtu. Po desítkách hodin brouzdání na internetu jsme se rozhodli vyrazit na cestu kolem světa importovanou japonskou 4x4 dodávkou Mitsubishi Delica. Spolehlivá čtyřkolka s dostatkem prostoru a relativně snadnou dostupnosti náhradních dílů po cestě. Mitsubishi Delica je v podstatě Mitsubishi Pajero v „dodávkovém obalu“.
Pět týdnů v Kanadě aneb po roce jsme (bohužel) ještě tu
Náš expediční start proběhl na jedničku. Hned první den se nám podařilo koupit Jumba – náš nový domov na čtyřech kolech. Během prvních 2 týdnů jsme ho u kamaráda Filipa ve Vancouveru dali do kupy, včetně interiérové instalace a pak už jen čekali na Eliščiny rodiče, ho trochu otestovat v kanadské divočině. Plně naloženi čtyřmi dospělými a zásobami pro pobyt v odlehlých kanadských oblastech, zhýčkaní evropskými asfaltkami, bez předchozí znalosti významu slova offroad, jsme po pár menších i větších poruchách během našeho 3 týdenního dobrodružství usoudili, že takhle daleko nedojedeme a nebudeme dělat nic jiného než Jumba neustále opravovat.
Nomádi s Mitsubishi |
Se začínajícím podzimem, s faktem několika týdenních dodacích lhůt na nové součástky a vědomím, že přes zimu se nám cestovat zrovna dvakrát nechce, jsme se rozhodli strávit zimu ve Vancouveru a dát Jumba pěkně do kupy!
Jak jsme přežili zimu ve Vancouveru bez jediného dolaru za nájem
Za nájem se nám v jednom z nejdražších měst na světě naše úspory utrácet zrovna dvakrát nechtělo, a tak jsme přes aplikaci Trustedhousesitters našli stabilní zázemí za hlídaní domácích mazlíčků lidem, co zrovna dovolenkují nebo takzvaných „snowbirds“, kteří během zimních měsíců opouštějí Kanadu a cestují do teplejších oblastí USA, Mexika nebo Evropy. Díky této appce se nám podařilo přežít zimu ve Vancouveru. Co jsme dělali? Bylo to různé. Od týdenního hlídání mazlíčku v mrakodrapech vancouverského downtownu, až po několikaměsíční péči o lamí farmu na jeho okraji. A mezitím jsme mohli dát Jumba pěkně do kupy!
Byl tu však ještě jeden zádrhel. Naše šestiměsíční turistická víza nám končila v polovině ledna 2020. To by však nebylo české vykutálenosti, aby se k nám nedoneslo, že lze naše turistická víza prodloužit o dalších 6 měsíců. Obnášelo to trochu papírovaní, ale nakonec se nám je prodloužit podařilo!
Poučení z vlastních chyb – příprava Jumba no. 2. Tentokrát už naostro!
Po již několikaměsíčním pobytu v Kanadě a novými známými mezi offroadovými a overlandovými nadšenci jsme už začínali mít alespoň trochu páru, co takové přípravy na cestu kolem světa obnáší. Mezi místňáky jsme našli i mechanika Loleho, specialistu na Mitsubishi Delica (v Česku se tato dodávka vyskytuje pod označením L300, pozn. red.), který nám pomohl s těmi náročnějšími modifikacemi. A do čeho jsme se vlastně pustili? Vzato z venku – Jumba jsme o drobet zvedli, přidali mu druhou 75l nádrž (nyní kapacita 160 l / cca 1100 km), osadili přední nárazník s navijákem, posléze i zadní nárazník s držákem na rezervu, vyměnili všechny čtyři kola včetně pneu s drsnějším vzorkem, osadili šnorchl pro brody a pořídili pořádnou zahrádku na střechu, která unese potřebné náhradní díly a vše, co se nevejde dovnitř. Jako třešnička na dortu byla pak instalace solární sprchy a markýzy.
A co jsme upravili uvnitř? Každý, kdo už má přípravu svého camperu za sebou ví, že největším oříškem je elektřina. A pokud člověk žije, ale hlavně pracuje off-grid, platí to dvojnásob! Základem je těžce vyrobenou energii někde uložit. K tomu nám slouží dvě 6 V deep cycle baterie zapojené do série s kapacitou 230 A. A kde tu energii bereme? Když řídíme, baterky se nám dobíjejí od motoru, na střeše pak máme100 W solární panel, a protože ani tahle konfigurace nám bohužel nestačila, zainvestovali jsme do malého 1000W generátoru Honda, který nám slouží především když jsme delší dobu na místě a je pod mrakem. DC 12V na AC 120V si převádíme 2000W měničem. Dalším přírůstkem je pak 40ti litrová lednička Dometic, nezávislé dieselové topení napojené na náši druhou naftovou nádrž, střešní větrák Maxx Fan, vodní filtrační systém a zesilovač signálu, protože veškeré internetové připojení máme přes místního mobilního operátora. Nudnou, ale nezbytnou přípravou v neposlední řadě bylo vyměnit všechny „obnošené“ díly Jumba.
Jsme připraveni, ale Covid nás předehnal
Auto je připraveno, my téměř sbalení a poslední věci na seznamu je vyřízení papíru pro Jumba a nás pohovor na americké ambasádě. Papírovaní pro Jumba zabralo déle, než jsme si mysleli a naše americká víza byla nakonec zamítnuta. Jakou roli v tom hrál pravděpodobně Covid si už každý domyslí sám.
Pravděpodobně jsou na světě i horší místa, kde strávit karanténu kvůli Covidu (příběh Čechů, kteří uvázli v Maroku najdete zde), než Kanada. Nemocí vynucené čekání naše vybavení otestovalo na 100 %. V její divočině a bez doteku civilizace jsme občas strávili i pár týdnů. Momentálně čekáme na otevření kanadsko - amerických hranic. K tomu máme zažádáno o prodloužení kanadských víz a čekáme na nový termín na naše americká víza. Tak nám držte palce, ať už konečně brzy vyrazíme!
