Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Norský Røvær – hrstka kaménků v moři se stovkou obyvatel a jediným autem

Cestování

  6:00
Hrstka kaménků v Norském moři. I tak lze popsat Røvær, idylické souostroví o rozloze 1,47 km2, který se nachází západně od norského přístavního města Haugesund. V této maličké ostrovní komunitě žije pouhá stovka stálých obyvatel - a na všechny připadá jedno jediné auto.

Stovka obyvatel a jedno auto. To je norský Røvær, hrstka kaménků v moři. foto: Dino Stoilov

Loď na ostrov vyplouvá z Haugesundu a po zhruba pětadvacetiminutové zběsilé plavbě na otevřeném moři se proplete mezi malými ostrůvky, až zakotví v úzkém kanálu. Vysadí vás mezi dvěma ostrovy: větším Røværem a menším Urdem, které přes průliv propojuje vysoký most.

Oslnivá mešita šejka Zajeda - megalomanská perla z ropných vln Perského zálivu

Hned u přístaviště můžete nakoupit v pitoreskním obchůdku s potravinami. Nedaleko pod mostem z mola vyrůstá impozantní, červeně natřená a přes sto let stará budova Røvær Sjøhusu, který druhdy sloužil jako obytná budova, centrum obchodu i místo k solení sleďů. Dnes tu norské děti tráví školu v přírodě.

Kdysi tu solili sledě. Dnes tu školáci kuchají ryby a vnitřnostmi krmí racky.

Nejvyšší bod ostrova, Bråvarden, se vypíná do výšky celých 46 metrů nad mořem (němečtí okupanti na vrcholku během války dokonce zbudovali malý bunkr), přesto nabízí výhled do širokého okolí: za jasných dnů vám zrak zabloudí od ledovce Folgefonna až po ostrovy Feøy, Karmøy a Utsira.

Na jihu Røværu archeologové odhalili pozůstatky osídlení z mladší doby železné až po slavnou vikinskou éru. Severozápadně od Røværu leží vlnami bičovaný ostrůvek Røværholmen s majákem z roku 1892.


Pohlednice z cest na větší mapě

Jméno znalo celé Norsko

Navzdory jeho nepatrné rozloze znalo Røvær kdysi celé Norsko. 13. října 1899 se třicítka ostrovanů vracela z pohřbu na Udlandském hřbitově (nyní obec Haugesund) - na maličkém Røværu totiž tehdy žádný hřbitov nebyl, a proto museli jeho obyvatelé své blízké pohřbívat na pevnině.

Ačkoli během dne velmi zesílil vítr a od západu se blížila velká bouře, všichni až na jednoho nastoupili na palubu plachetnice a vydali se zpět k domovu. To se jim stalo osudným: další den se u pobřeží ostrova Karmøy objevily plovoucí trosky lodě.

Bråvarden, nejvyšší vrchol ostrova, má výšku 46 m. n. m.
Výhled z vrchu Bråvarden.

Tragédie připravila o život 23 mužů, 4 ženy a 3 děti. Prakticky každá rodina na Røværu tak ztratila jednoho nebo více příbuzných - a celkově pozbyl ostrov téměř třetinu obyvatel. Pozůstalí byli po úmrtí svých blízkých v mimořádně složité situaci. Naštěstí se celé Norsko zmobilizovalo, aby jim pomohlo, a přispělo do vzniklého fondu na podporu vdov a dětí.

Těla všech obětí spočinula ve společném hrobě na Udlandském hřbitově. Nicméně právě kvůli nehodě dostal Røvær o dva roky později vlastní hřbitov (na přilehlém ostrůvku Hillerøy).

POHLEDNICE Z CEST

Pohlednice z cest je rubrika serveru Lidovky.cz. Přinášíme v ní zajímavé postřehy a střípky z našich cest. Ukážeme vám netradiční česká i světová místa. Hlavně ta, která stojí za návštěvu!

A pochlubit se svými zážitky z cest můžete i vy. Vyberte jednu nejlepší fotografii místa, o kterém byste chtěli říci ostatním, napište k ní krátký text (maximálně 1200 znaků) a pošlete nám ji na adresu internet@lidovky.cz

Autor: