Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Britská vláda lidem hradí až 80 procent jejich mzdy, pokud nemohou vykonávat svou práci, říká Češka

Češi v cizině

  5:00
Jitka Doležalová žije s manželem ve Spojeném království dvacet let nedaleko Birminghamu. „Ekonomický dopad koronaviru se očekává obrovský a kolují různé katastrofické scénáře. Nezaměstnanost vzrůstá, nejvíce jsou a budou postiženi ti nejchudší. V prvních dvou týdnech požádalo nově o sociální příspěvek přes milion lidí,“ říká.

Jitka Doležalová foto: Archiv Jitky Doležalové

Lidovky.cz: Jak to nyní ve Spojeném království vypadá? Jaká opatření platí?
V Británii je pandemie koronaviru stále ještě v plném proudu. Jsme na vrcholku křivky, ale zdá se, že už výrazně neporoste. Říká se, že v nástupu pandemie jsme tak dva až tři týdny pozadu za Itálií, Španělskem či Francií. Podobně jako v těchto zemích je tu situace vážná a počet nakažených a mrtvých vysoký. Britská vláda s opatřeními dlouho váhala a vyhlásila je až 23. března, přestože počet případů v té době se už počítal na tisícovky a mrtvých bylo přes 300.

Další příběhy Čechů v cizině čtěte zde

Nyní je jí tato liknavost často vyčítána, ačkoliv existuje i názor, že to nebylo z nedbalosti. Obavám se ale, že důsledky zastavení ekonomiky by mohly být ještě katastrofálnější než pandemie. Britské zdravotnictví situaci zatím díky obrovskému nasazení a nově zřízeným polním nemocnicím jakž takž zvládá. Povolali ku pomoci jak studenty medicíny, tak lékaře a zdravotní sestry v důchodu. Ale panují zde obavy, jak to bude v případě pokračujícího růstu nakažených a případné druhé vlny.

Vracela jsem se z Maroka přes Vídeň. Hranice zpět domů jsem musela překročit pěšky, říká česká průvodkyně

Opatření jsou tu podobná jako v jiných evropských zemích, především z hlediska udržování „sociálního odstupu“. Lidé mají být převážně doma, vycházet jen jednou týdně na nákup potravin či léků a denně na jednu zdravotní procházku, ovšem jen do blízkého okolí. Není specifikováno na jak dlouho či do jaké vzdálenosti, ale lidé nemají jezdit na třeba na výlety a stýkat se s nikým kromě osob, s nimiž žijí ve společné domácnosti.

Mimo domov se musí od ostatních udržovat odstup dva metry, ale roušky tu nařízeny nejsou a lidé je nosí zřídka. Do práce chodí jen ti, kdo vykonávají tzv. klíčová povolání, například jde o zdravotní personál, policisty, požárníky, pošťáky či prodavače v potravinách. Kdo může, má pracovat z domova. Lidem nad 70 let a těm, kdo mají nebezpečné zdravotní problémy, vláda nařídila úplnou domácí karanténu.

Lidovky.cz: Dodržují lidé opatření nařízená vládou? A hrozí jim za nedodržování postih? Jaký?
Myslím, že Britové jsou v zásadě ukáznění a nařízení dost dodržují. Samozřejmě ne všichni a hlavně první týden bylo ve zprávách, jak policie rozehnala několik hromadných oslav narozenin a pouličních party, několik lidí i zatkla. Za porušení zákazu můžete dostat pokutu od 30 liber při prvním porušení až do 960 liber při opakovaném porušování. V televizi spíš ukazovali, jak policisté chodí po londýnských parcích a vyhánějí lidi, kteří se sluní na trávníku či jen sedí na lavičce, protože mají být venku kvůli zdravotnímu pohybu a ne si z pandemie „dělat dovolenou“.

Do Británie totiž dorazilo vzácně krásné slunečné počasí a lidé samozřejmě vyrážejí ven. Problém byl hlavně v Londýně, kde je největší koncentrace obyvatel, a i když nějak udržovali odstup od ostatních, bylo jich v parcích příliš mnoho. Navíc Londýn měl hned od začátku i největší počet nakažených.

Postupně se ale situace trochu zklidnila. Myslím, že teď už lidi z laviček nevyhánějí, pokud odstup dodržují. Aktivně se ale snaží odrazovat lidi od návštěv známých turistických přírodních míst včetně pláží. Vysvětlují to tím, že když lidé cestují dál mimo domov, zatíží tím místní zásobování a zdravotnictví, kdyby se jim na výletě něco přihodilo.

Lidovky.cz: Přicházejí lidé o práci?
Mnozí ano, ale není to tak časté, jako se to děje třeba v USA. Vláda tu totiž promptně přijala opatření, kdy lidem, kteří nemohou svou práci kvůli nouzovému stavu dočasně vykonávat, uhradí 80 % měsíčního výdělku do maximální částky 2500 liber (přes 78 tisíc korun), a to včetně OSVČ. Díky tomu podniky takovým zaměstnancům daly dočasnou dovolenou a mnohé jim prý uhradí i zbývajících 20 %.

Jsou samozřejmě výjimky, na které to neplatí, jako například na zaměstnance firem, které kvůli pandemii zbankrotovaly. Ti musí požádat o podporu v zaměstnání. Vláda také firmám nabízí okamžitou bezúročnou půjčku 10 tisíc liber, což má pomoci hlavně malým a středním podnikům. Byla také snížena úroková míra, takže hypotéky by měly být levnější.

Nicméně ekonomický dopad asi bude obrovský a kolují různé katastrofické scénáře. Řada velkých firem se už ocitla v administraci a další budou nejspíš následovat, takže nezaměstnanost vzrůstá. Nejvíce jsou a budou postiženi samozřejmě ti nejchudší. V prvních dvou týdnech požádalo nově o sociální příspěvek přes milion lidí.

Lidovky.cz: Jakou náladu pociťujete kolem sebe?
Připadá mi, že po počátečním šoku si většina občanů na nový režim docela zvykla. S rapidní eskalací pandemie, hlavně počtu mrtvých, což denně hlásí ve zprávách, lidé rychle začali brát opatření vážně a přizpůsobovat se situaci.

Zavřené pláže a nefungující doprava. Karibský ostrov je prázdný a lidé nemají za co koupit jídlo, říká Češka

Samozřejmě mnozí žijí v obavách z nakažení koronavirem, hlavně jeho možných vážných komplikací a také z ekonomického dopadu. Nemluvě o desetitisících rodin, které už přišly o své bližní, s nimiž se v nemocnici ani nemohly osobně rozloučit. Mluví se také hodně o tom, že nutnost zůstat většinu času doma má negativní dopad na duševní zdraví mnoha lidí, prudce tak vzrůstá počet případů domácího násilí.

Krizová situace však také vyvolala velkou solidaritu a touhu pomoci. Britové mají velkou tradici v charitativní činnosti a dobrovolnictví, mnozí se hned zapojili. Když Národní zdravotní péče (NHS - Britské státní zdravotnictví) vyhlásila na začátku nouzového stavu nábor dobrovolníků, přihlásilo se jich do týdne přes 750 tisíc. Prostřednictvím mobilní aplikace pomáhají například rozvážet léky či nákupy potravin lidem, kteří jsou v domácí karanténě. Mnozí podporují potravinové banky, ty jsou teď ještě potřebnější než kdy předtím. Jiní podnikají pro charitativní účely různé sponzorské akce, což je tu také velmi rozšířené.

Nejvíc se tím proslavil devětadevadesátiletý veterán 2.světové války kapitán Tom Moore, který se zavázal udělat na svém dvoře s chodícím rámem 100 koleček, aby vybral 1000 liber jako příspěvek státnímu zdravotnictví. Kolečka už před pár dny dokončil a do dnešního dne získal přes 27 milionů liber! Takže můj pocit je, že pozitivní nálada a odhodlání pandemii čelit zatím převládají.

Lidovky.cz: Je v Británii dostatek ochranných pomůcek (roušek, respirátorů, dezinfekce)?
Nedostatek ochranných pomůcek pro zdravotní personál je jedno z nejžhavějších denních témat ve zprávách, a to spolu s nedostatečným testováním. Především lékařům a zdravotním sestrám momentálně chybí dost ochranných roušek, respirátorů je snad zatím dost. Vládě se vytýká, že pomůcky začala zajišťovat pozdě a že z politických důvodů (brexit - pozn. redakce) zpočátku odmítla nabízenou pomoc Evropské unie. Nejhorší situace je prý v pečovatelských zařízeních a domovech seniorů, kde je ochranných pomůcek chronický nedostatek. Pro běžné obyvatele roušky nejsou k dostání vůbec a z obchodů už před šesti týdny zmizely dezinfekční gely a podobné produkty. Obecně se dá říci, že regály s čistícími prostředky pro domácnost jsou i nadále prázdné.

Lidovky.cz: A používají lidé rukavice či roušky?
Jak jsem již zmínila, roušky tu povinné nejsou a používá je jen velmi málo lidí, i když jich teď vídám na ulici o něco víc než před pár týdny. Názory na jejich účinnost se v médiích liší, řada expertů tvrdí, že jsou k ničemu, ale opět se mi zdá, že v posledních dnech přibývá víc hlasů pro jejich nošení. Rukavice tu povinné nejsou a lidé je nosí výjimečně, ale většina prodavačů v obchodech je na sobě má.

Covid-19 je pohroma, ale může nás připravit na to, co přijde v budoucnu, říká český lékař žijící ve Švýcarsku

Lidovky.cz: Dokázala byste porovnat situaci ve Spojeném království a v Česku?
Česko nasadilo razantní opatření velmi brzy, když byl počet nakažených ještě nízký, a zdá se, že se to vyplatilo. Británie je nasadila se zpožděním a situace je tu vážnější. Ale netroufla bych si tvrdit, že je to jen důsledek toho zpoždění, protože je těžké srovnávat malou zemi s velkou. Myslím si, že do Británie také cestovalo daleko víc lidí z celého světa, kteří koronavir rozšířili. Lety z Číny a jiných nakažených zemí Londýn přijímal ještě v průběhu března. Kromě nošení roušek mi opatření připadají v obou zemích podobná.

Z toho, co jsem slyšela od příbuzných a známých v Česku, mi připadá, že lidé je dodržují o něco striktněji tady v Británii. Často jsem slýchala, jak Češi jezdí na chaty či jinam do přírody, přejíždějí z jednoho místa na druhé, zatímco tady o takových případech moc nevím. Když skotskou ministryni zdravotnictví načapali novináři u jejího druhého sídla, musela odstoupit. Na druhou stranu - většina Čechů bydlí v bytech, takže je pochopitelné, že je to láká do přírody tím spíš, že pandemie se zatím tolik nerozšířila. Velká část Britů bydlí v domech alespoň s malou zahrádkou, takže mají možnost se nadýchat čerstvého vzduchu.

Další rozdíl je, že v Británii způsobila nakupovací panika to, že mnohé regály s potravinami a čistícími prostředky i po mnoha týdnech zejí prázdnotou a různé základní věci jsou mnohem hůř k dostání. Situace se už trochu zlepšila, ale třeba pro vajíčka musí člověk jít hned do několika obchodů. Zásob je prý v zemi víc než dost, vázne ale dodávka a lidé hned vše vykupují. Proto mnohé supermarkety omezily prodej zboží na dva nebo tři od každého druhu. Pokud vím, tak v Česku po prvních dvou týdnech bylo snad kromě droždí vše k dostání.

Tady lidi nepečou tak vášnivě jako Češi, vykoupili nejdříve toaletní papír a těstoviny. Je zajímavé, že prý je nedostatek patrný víc v bohatších částech země, protože tam mají lidé dost peněz a místa na to, aby si vytvořili super zásoby. Nechápu ovšem, že hromadění pokračuje - kolik špaget tak může člověk zkonzumovat?

Lidovky.cz: Jak prožíváte situaci vy?
Já mám štěstí, že jsme zatím oba s manželem zdraví a že bydlíme v domě se zahradou v malém městě, kde není tolik lidí. I když jsme jen 20 km od Birminghamu, kde je po Londýně nejvíc nakažených, v naší blízkosti jich myslím tolik není. Přesný počet v našem městě ovšem zjistit nelze. Navíc kvůli nedostatku testů testují jen ty, kteří se dostanou do nemocnice. Takže reálný počet lidí, kteří mají nebo měli covid-19, není známý a bude asi o hodně vyšší, než uváději oficiální statistiky. Třeba oproti Francii navíc statistiky ani nezahrnují čísla o úmrtích, spojených s covid-19 v pečovatelských zařízeních.

Většina lidí v mém okolí pracuje z domova nebo mají již zmíněnou státem placenou dovolenou, v získaném volném čase se hodně věnují vylepšování svých domů a zahrad. Máme se sousedy v ulici whatsuppovou skupinu, takže jsme v kontaktu a pomáháme kupříkladu s nákupy starším občanům, kteří jsou v karanténě. Zdá se, že mnozí se také vrhli na vylepšování své fyzičky. Vidím kolem probíhat mnohem víc běžců i lidí na kole, sousedé doma cvičí jako nikdy předtím. Takže se nám zatím daří relativně dobře, ale situace se může velmi rychle změnit. Každodenní zprávy jsou velmi deprimující a budoucnost nejistá, ale snažíme se zůstat pozitivní a aktivní.