Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

OBRAZEM: 21 nových nejkrásnějších míst světa

Cestování

  8:00aktualizováno  28. června 8:00
PAŘÍŽ/PRAHA - Světové dědictví UNESCO, nejreprezentativnější soubor lidských i přírodních památek, se rozrostl o 21 nových "pokladů". Patří mezi ně japonské zahrady, jordánská pouštní oblast Wadi Rum či keňská jezera oplývající mimořádným množstvím zvířat.

UNESCO, starobylá čínská kulturní krajina Západního jezera západně od města Chang-čou (Čína). foto: UNESCO

O zápisu nových památek na prestižní seznam rozhodlo právě probíhající zasedání Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) v Paříži.

Česko – stejně jako loni – ani letos žádnou památku na zapsání nekandidovalo, a tak stále zůstává na svých 12 zápisech. Poslední přibyla už před dlouhými osmi lety v roce 2003: židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči.

LONI PŘIBYLO NA SEZNAM 20 PAMÁTEK


Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO má díky nově jmenovaným památkám celkem 932 položek. Z toho je 721 kulturních, 183 přírodních a 28 smíšených. Památky najdeme v celkem 153 zemích světa. Letos poprvé do vybrané společnosti vstoupil karibský ostrov Barbados a Spojené arabské emiráty.

V ROCE 2009 ZABODOVAL KORÁLOVÝ ÚTES

Kolumbijská kávová kulturní krajina, KOLUMBIE
UNESCO, kolumbijská kávová kulturní krajina (Kolumbie).

Výjimečný příklad trvale udržitelné a produktivní kulturní krajiny, která je jedinečná a reprezentuje silnou tradici produkce kávy. Oblast zahrnuje 18 urbanistických center na svazích západního a centrálního hřebene Cordillera de los Andes na západě země. Odráží staletou tradici pěstování kávy na malých parcelách ve vysoko položených lesích a způsob, jakým farmáři přizpůsobili kultivaci složitým horským podmínkám. Městečka, položená převážně na relativně plochých vršcích kopců nad svažitými kávovými poli, charakterizuje architektura starobylé kolonizace se španělským vlivem. Stavebním materiálem byly, a v některých oblastech dodnes jsou, nepálené cihly a spletené rákosí na zdi a keramické dlaždice na střechách.

Archeologická lokalita ostrova Meroe, SÚDÁN

UNESCO, archeologická lokalita ostrova Meroe (Súdán).
Polopouštní krajina mezi řekami Nil a Atbara byla srdcem království Kúš, jedné z hlavních velmocí od 8. století př. Kr. do 4. století n. l. Lokalita sestává z královského města kúšských králů v Meroe poblíž Nilu, blízkého náboženského centra Naqa a místa Musawwarat es Sufra. Sídlili zde vládci, kteří skoro po století okupovali Egypt. Najdeme zde pyramidy, chrámy a světské budovy, stejně jako zbytky vodovodů. Ohromná říše se rozkládala od Středozemí až do srdce Afriky. Tato místa vypovídají o umělecké, architektonické, náboženské i jazykové výměně mezi oběma regiony.

Wadi Rum, JORDÁNSKO

UNESCO, pouštní krajina Wadi Rum (Jordánsko).
Nádherná rozmanitá pouštní krajina zahrnuje množství osamělých hor, úzkých soutěsek, vysokých skalních útesů, kamenných oblouků, jeskyň. Rozkládá se na 74 000 ha v jižním Jordánsku poblíž rudomořského přístavu Akaba a nedaleko hranice se Saúdskou Arábií. Patří k hlavním lákadlům země. Petroglyfy, nápisy a archeologické nálezy svědčí o lidské přítomnosti staré 12 tisíc let a vztahu člověka s přírodou. Kombinace 25 tisíc skalních kreseb a 20 tisíc nápisů vypovídá o evoluci lidského ducha a raném vývoji abecedy. Právě tudy vedl na počátku 20. století britský důstojník Lawrence z Arábie spřízněné arabské kmeny při neočekávaném útoku z pouště na Turky ovládanou Akabu.

Langobardi v Itálii, Místa moci 568 – 774 n. l., ITÁLIE

UNESCO, Langobardi a jejich centra moci. Na snímku Brescia, klášterní komplex San Salvatore a Santa Giulia (Itálie).
Tato památka sestává ze sedmi skupin důležitých budov (včetně hradů, kostelů a klášterů) rozprostřených po italském poloostrově. Vypovídá o velkém úspěchu Langobardů (Lombardů), kteří přišli ze severní Evropy a vyvinuli si vlastní specifickou kulturu v Itálii, kde vládli nad rozsáhlými územími od 6. do 8. století. Langobardská syntéza architektonických stylů označovala přechod od antiky k evropskému středověku – těžila z dědictví starého Říma, křesťanské spirituality, vlivů Byzance a germánské severní Evropy. Langobardi sehráli důležitou roli v duchovním a kulturním vývoji starého kontinentu ve středověku, zvláště pak v zakládání klášterů.

Továrna Fagus v Alfeldu, NĚMECKO

UNESCO, továrna Fagus v Alfeldu (Německo).
Komplex 10 budov, nacházející se v městečku Alfeld an der Leine v Dolním Sasku, vznikl v letech 1911 až 1913, s doplňky a dokončenými interiéry v roce 1925. Navrhl jej architekt Eduard Werner, fasády jsou pak dílem Waltera Gropiuse a Adolfa Meyera. Představuje mezník ve vývoji moderní architektury a industriálního designu. Sloužil obuvnické továrně a je dodnes funkční. Průkopnickým použitím rozsáhlých ploch skleněných panelů a funkcionalistickou estetickou areál nastínil práci školy Bauhausu a považuje se za důležité dílo pro rozvoj architektury v Evropě a Severní Americe.

Starobylá čínská kulturní krajina Západního jezera v Chang-čou, ČÍNA

UNESCO, starobylá čínská kulturní krajina Západního jezera západně od města Chang-čou (Čína).
Unikátní lidmi doplněná krajina zahrnuje Západní jezero a okolní kopce. Krajina inspirovala slavné básníky, učence a umělce již od 9. století. Najdeme tu řadu chrámů, pagod, pavilonů, zahrad a okrasných stromů, stejně tak lávky a umělé ostrovy. Všechny tyto dodatky měly za cíl zkrášlit krajinu na západ od města Chang-čou, jižně od řeky Jang-c' tiang. Západní jezero ovlivnilo na další staletí zahradní architekturu a design ve zbytku Číny stejně jako v Japonsku a Koreji. Je jedinečným svědectvím kulturní tradice přetváření a vylepšování krajiny, vytvořila se tu řada vyhlídek reflektujících idealizovanou fúzi mezi lidmi a přírodou.

Ostrovy Ogasawara, JAPONSKO

UNESCO, ostrovy Ogasawara (Japonsko).
Japonské souostroví nacházející se zhruba tisíc kilometrů jižně od samotného Japonska obsahuje nesmírně bohatý ekosystém, odrážející širokou škálu evolučních procesů. Lokalita se rozkládá na více než 30 ostrůvcích soustředěných do tří skupin, na ploše 7 393 ha. Ostrovy s různorodou krajinou jsou domovem bohaté fauny včetně kaloně medvědího, kriticky ohroženého druhu netopýra, či 195 druhů ohrožených ptáků. Vědci tu napočítali celkem 441 endemických rostlin, ve vodách žije množství druhů ryb, korálů a kytovců.

Kulturní krajina Konso, ETIOPIE

UNESCO, kulturní krajina Konso (Etiopie)

Vyprahlá oblast kamenných zděných teras a opevněných osad v etiopské vysočině Konso se rozkládá na 55 km2. Jedná se o úžasný příklad živoucí kulturní tradice sahající 21 generací do historie (více než 400 let), která se adaptovala v suchém nehostinném prostředí. Krajina demonstruje sdílené hodnoty, společenskou soudržnost a stavitelské dovednosti komunit. Rovněž zde najdeme antropomorfní dřevěné sochy – seskupené k představení respektovaných členů jednotlivých komunit a zvláště pak heroických událostí; jde o výjimečné svědectví o pohřebních tradicích, které nemají daleko k zániku. Kamenné stély ve městech vyjadřují komplexní systém klasifikace generací zemřelých vůdců.


Pevnost Fort Jesus, Mombasa, KEŇA

UNESCO, pevnost Fort Jesus, Mombasa (Keňa)

Pevnost postavili Portugalci v letech 1593-1596 podle návrhu Giovanniho Battisty Cairatiho, aby chránili přístav Mombasa na břehu Indického oceánu. Jde o jeden z nejvýraznějších a zároveň nejlépe zachovalých příkladů portugalského vojenského opevnění 16. století, stejně jako o mezník v historii tohoto typu staveb. Půdorys a forma pevnosti odrážejí ideály renesance, že dokonalé proporce a geometrická harmonie lze nalézt v lidském těle. Lokalita se rozkládá na ploše 2,36 ha a zahrnuje pevnostní příkop a bezprostřední okolí.


Citadela dynastie Ho, VIETNAM

UNESCO,Citadela dynastie Ho (Vietnam)

Citadela dynastie Ho, postavená v souladu s principy Feng-šuej, vypovídá o rozvíjejícím se neo-konfucianismu ve Vietnamu pozdního 14. století a jeho šíření do dalších částí východní Asie. Podle těchto principů byla postavena v spektakulárně krásné krajině na ose spojující hory Tuong Son a Don Son na pláni mezi řekami Ma a Buoi. Budovy citadely reprezentují výjimečný příklad nového stylu imperiálního města jihovýchodní Asie.

Starobylé vesnice severní Sýrie, SÝRIE

UNESCO, starobylé vesnice severní Sýrie (Sýrie)

Zhruba 40 vesnic sdružených do osmi skupin na severozápadě Sýrie poskytují pozoruhodné svědectví o venkovském životě v pozdní antice a během byzantské éry. Vesnice, postavené mezi 1. až 7. stoletím, opustili lidé mezi 8. až 10. stoletím. Známá jsou též pod názvem Mrtvá města. Zachovalo se velmi dobře jejich umístění v původní krajině, stejně tak i množství architektonických pozůstatků těchto osídlení: pohanské chrámy, kostely, cisterny, lázně apod. Tato stará kulturní krajina je rovněž důležitou ilustrací přechodu od antického pohanského světa římské říše po křesťanství Byzance. Najdeme tu zbytky vodovodních instalací, ochranných zdí či půdorysy římských zemědělských parcel.


Kulturní místa města Al Ain (Hafit, Hili, Bidaa Bint Saud a oázy), SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY

UNESCO, kulturní města Al Ain (Spojené arabské emiráty)

Několik lokalit v okolí města Al Ain vypovídá o stálém lidském osídlení pouštního regionu od doby neolitu. Zachovalo se množství stop po prehistorických památkách. Patří k nim třeba kruhové kamenné náhrobky z doby zhruba 2500 př. Kr., studně a široká škála staveb z nepálených cihel: obytné i administrativní budovy, věže či paláce. Lokalita Hili pak obsahuje rovněž jeden z nejstarších příkladů sofistikovaného zavlažovacího systému afladž, který se datuje až do éry doby železné. Památka, která je první pro SAE na seznamu světového dědictví, dokládá přechod kultur v oblasti od lovectví a sběračství po usídlení.


Perská zahrada, ÍRÁN

UNESCO, Perská zahrada (Írán)

Tato památka zahrnuje celkem devět různých zahrad v několika dnešních íránských provinciích. Svědčí o různorodosti perského zahradního designu, který se vyvinul a přizpůsobil odlišným klimatickým podmínkám, zatímco si však uchoval principy s kořeny v časech Kýra Velikého v 6. století př. Kr. Perská zahrada - vždy rozdělena do čtyř částí s vodou hrající důležitou roli jak při zavlažování, tak pro okrasu – měla symbolizovat Ráj a čtyři elementy zoroastrismu: nebe, zemi, vodu a rostliny. Tyto zahrady, vznikající v různých dobách od 6. století př. Kr., rovněž obsahují budovy, pavilony a zdi, stejně jako promyšlené zavlažovací systémy. Ovlivnily umění zahradního designu v tak dalekých místech jako Indie či dokonce Španělsko.


Kulturní krajina Serra de Tramuntana, ŠPANĚLSKO

UNESCO, kulturní krajina Serra Tramuntana (Španělsko)

Oblast se rozkládá na strmém horském hřebenu vedoucím souběžně se severozápadním pobřežím ostrova Mallorca. Tisíciletí zemědělství v prostředí s omezenými zdroji přeměnily terén. Zároveň tu můžeme vidět kloubovou síť vodovodů, která se vytvořila kolem farmářských jednotek feudálního původu. Krajině dominují zemědělské terasy a propojená vodní díla – včetně vodních mlýnů – a rovněž stavby vzniklé jen za použití kamene a farmy.


Kůlová obydlí v oblasti Alp, ŠVÝCARSKO, RAKOUSKO, FRANCIE, NĚMECKO, ITÁLIE, SLOVINSKO

UNESCO, kůlová obydlí v oblasti Alp (Švýcarsko, Rakousko, Francie, Německo, Itálie a Slovinsko)

Tato přeshraniční památka zahrnuje celkem 111 malých individuálních míst s pozůstatky prehistorických stavení na kůlech (pilotech) v oblasti Alp, které se stavěly v době od 5000 do 500 př. Kr. na okrajích jezer, řek a močálů. Archeologické práce, prováděné jen na některých z uvedených míst, odkryly důkazy o životě v pravěkých časech během neolitu a doby bronzové v alpské Evropě a také způsob interakce mezi lidmi a přírodou. 56 z těchto míst se nachází ve Švýcarsku. Osídlení jsou jedinečnou skupinou výjimečně dobře zachovalých a kulturně bohatých archeologických nalezišť, které představují jeden z nejdůležitějších zdrojů pro studium raně zemědělských společností v regionu.


Mešita Selimiye a její sociální komplex, TURECKO

UNESCO, mešita Selimiye a její sociální komplex (Turecko)

Mešita na čtvercovém půdorysu s jedinou mohutnou kupolí a čtyřmi štíhlými minarety dominuje obloze někdejší osmanské metropole Edirne. Sinan, nejslavnější z osmanských architektů 16. století, považoval celý komplex za své nejlepší dílo. Najdeme tu madrásy (islámské školy), krytý bazar, vnější nádvoří, knihovnu... Interiér dekorují dlaždice z Izniku z doby jejich vrcholného používání, což dodnes svědčí o umělecké formě, která u tohoto materiálu zůstala nepřekonaná. Komplex se považuje za vůbec nejharmoničtější výraz, kterého se kdy podařilo dosáhnout v osmanském külliye, skupině budov postavených kolem mešity a spravovaných jako jedna instituce.


Delta řeky Saloum, SENEGAL

UNESCO, delta řeky Saloum (Senegal).
Rybolov a sběr mušlí umožnil život lidem na území velkém zhruba 5 000 km2, formovaném rameny tří řek. Oblast sestává z poloslaných kanálů protékajících mezi více než 200 ostrovy a ostrůvky, mangrovové lesy, mořské pobřeží Atlantiku a suchý les. Nachází se tu 218 mohyl z ulit mušlí a škeblí, spotřebovaných lidmi během staletí; některé z nich jsou dlouhé i několik set metrů. Pohřební místa na 28 z těchto mohyl mají formu tumulů, kde se našly pozoruhodné artefakty. Jsou důležité pro pochopení zdejších kultur z různých period osídlení delty a vypovídají o historii lidské přítomnosti podél pobřeží Západní Afriky.

Keňský jezerní systém ve Velkém riftovém údolí, KEŇA

UNESCO, keňský jezerní systém ve Velkém riftovém údolí (Keňa).
Přírodní oblast nesmírné krásy zahrnuje tři propojená, relativně mělká jezera (Lake Bogoria, Lake Nakuru a Lake Elementaita) v keňské provincii Rift Valley Province a rozkládá se na celkové ploše 32 034 ha. Žije zde 13 globálně ohrožených druhů ptáků a vyskytuje se ohromné množství ptáků vůbec, místo s jednou z největších ptačích diverzit na světě vůbec. Jde o vůbec nejdůležitější lokalitu pro plameňáka malého na Zemi a jedno z hlavních hnízdících míst pro pelikány bílé. Oblast je též domovem řady druhů savců, včetně nosorožce dvourohého (černého), žirafy Rothschildovy, kudu velkého, geparda či psa hyenového. Pro vědce je velmi cenná ke studiu hlavních ekologických procesů.

Pobřeží Ningaloo, AUSTRÁLIE

UNESCO, Pobřeží Ningaloo, Austrálie.
Rozsáhlá plocha pobřeží Ningaloo zahrnuje na 604 500 ha jak mořskou, tak suchozemskou část, nachází se na opuštěném západním pobřeží Austrálie, její součástí je i jeden z nejdelších pobřežních útesů na světě. Na souši se nalézá ohromný krasový systém a síť podzemních jeskyň a podzemních vodních toků. Každoroční setkávání žraloků obrovských (velrybích) se odehrává právě v moři u Ningaloo Coast, jehož vody jsou domovem mnoha druhů mořské fauny, mezi jinými také několika zástupců mořských želv.

Staré centrum Bridgetownu a jeho pevnost, BARBADOS

UNESCO, staré centrum Bridgetownu a jeho pevnost (Barbados).
Vůbec první zápis karibského ostrova Barbados na seznamu světového dědictví UNESCO. Výjimečný příklad britské koloniální architektury sestává z pěkně zachovalého starého centra města, metropole ostrova, postavené v 17.-19. století. Dokládá rozsah britského koloniálního impéria v Atlantiku. Chráněná lokalita rovněž zahrnuje blízkou posádkovou pevnost skládající se z několika historických budov. Serpentinový urbanistický půdorys Bridgetownu rovněž svědčí o odlišném přístupu k plánování koloniálních měst v porovnání se španělskými a nizozemskými koloniemi, kde se budovalo podle síťového půdorysu.

Hiraizumi - chrámy, zahrady a archeologická naleziště reprezentující Buddhismus Čisté země, JAPONSKO

UNESCO, Hiraizumi - chrámy, zahrady a archeologická naleziště reprezentující Buddhismus Čisté země (Japonsko).

Oblast se skládá z celkem pěti lokalit, včetně posvátné hory Kinkeisan. Najdeme tu stopy vládních budov z 11. a 12. století, kdy bylo Hiraizumi administrativním centrem severojaponské říše a konkurovalo Kjótu. Říše byla založena na kosmologii tzv. Buddhismu Čisté země, který se rozšířil do Japonska v 8. století. Reprezentoval "čistou zemi" Buddhovu, na niž lidé aspirují po smrti, stejně jako i klid duše v tomto životě. V kombinaci s původním japonským uctíváním přírody a šintoismem se pod vlivem Buddhismu Čisté země vytvořil koncept zahradního plánování a designu, který je v Japonsku unikátní.

Rozšířena byla rovněž již jedna lokalita na seznamu dědictví zapsaná. Ke karpatským bukovým lesům na Ukrajině a Slovensku (2007) se letos přidaly německé prastaré bukové lesy. Reprezentují pokračující biologickou a ekologickou evoluci v éře po době ledové. Nový zápis zahrnuje v Německu pět lesů o souhrnné ploše 4 391 ha. Jednání UNESCO pokračuje až do 29. června.

Zdroj: UNESCO

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.