Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Posvátný ostrov Délos? Antická Dubaj středomoří

Cestování

  6:47
Délos je malý, vyprahlý a hodně kamenitý ostrůvek o délce 5 km a šířce pouze 1,3 km. Možná ani nevíte, kde jej hledat. Uprostřed nejkrásnějšího a nejpopulárnějšího řeckého souostroví Kyklady se vznáší na hladině tyrkysového moře kus na první pohled velmi nehostinné pevniny s výjimečnou světelností. Dnes neobydlený ostrov, v zimě bičovaný bouřemi Egejského moře a v létě naopak příjemně osvěžován severozápadními větry, kterým se tu říká Meltemi. V období hellénistického Řecka to byl ovšem domov více než 30 000 lidí z celého tehdy známého světa.

Ostrov Délos patří mezi největší archeologická naleziště v Evropě vůbec a jeho poloha je výjimečná i tím, že zaujímá celý ostrov. foto: Marcela Rusňáková

Právě tady se v pradobách řeckých mýtů a legend začal psát jeden úchvatný příběh. Krásnou titánku Letó svedl olympský proutník Zeus. Nebyla zdaleka první, ani poslední ženou, které okouzlily božského Dia natolik, že podlehl jejich pozemské, či v tomto případě nadpozemské, kráse a podvedl svou zákonnou manželku Héru. Tu před manželovými zálety neuchránilo ani pravidelné každoroční koupání v posvátném pramení Kanathos, poblíž dnešního Nauplia, při kterém se jí vždy obnovila panenská blána. Dnešní plastičtí chirurgové tomu říkají hymenoplastika a tento zákrok paří k velmi populárním. Tentokrát byl ovšem hněv žárlivé bohyně dvojnásobný. Letó totiž očekávala dvojčata. Rozlícená Héra přikázala všem pozemšťanům, že nebohou rodičku nesmí nikdo přijmout na své půdě a nechat ji přivést na svět plody nemanželské lásky.

Pohlednice z cest

Pohlednice z cest je rubrika serveru Lidovky.cz. Přinášíme v ní zajímavé postřehy a střípky z našich cest. Ukážeme vám netradiční česká i světová místa. Hlavně ta, která stojí za návštěvu!

A pochlubit se svými zážitky z cest můžete i vy. Vyberte jednu nejlepší fotografii místa, o kterém byste chtěli říci ostatním, napište k ní krátký text a pošlete nám ji na adresu internet@lidovky.cz

Nešťastná Letó tak bloudila po zemi a ne a ne nalézt místo, kde by mohla v klidu porodit. Nakonec se nad ní na přímluvu svého bratra Dia slitoval bůh moří a oceánů, Poseidon. Vládce mořských hlubin s lehce hipsterským plnovousem udeřil mocně svým trojzubcem a od mořského dna se oddělil kus pevniny. Délos se vynořil a volně plul mořem, nebyl tedy považován za pevninu a uštvané Letó konečně poskytl tolik vytoužené útočiště. Pod datlovou palmou, uprostřed posvátného jezírka přivedla Letó na svět blonďatého Apollóna, boha světla a umění, a jeho sestru-dvojče, panenskou bohyni Artemis, kteří patřili do Pantheonu 12 hlavních olympských bohů a pod různými názvy byli uctívání po celou antiku.

Podle archeologů byli prvními obyvateli ostrova Délos Kárové, kteří sem přišli již v průběhu 3. tisíciletí př.n.l. z protilehlých břehů Malé Asie a nejdříve se ze strategických důvodů usadili na vyvýšenině Kynthos (112 m.n.m.), která je nejvyšším bodem ostrova. Dnes na větrem bičovaný vrcholek vystoupá málokterý z turistů, kteří ostrov hojně navštěvují. Ten výhled ale za námahu rozhodně stojí. Z pahorku se vám naskytne výhled opravdu pro bohy. Všude kolem plují větší i menší ostrovy a ostrůvky kykladského souostroví. Hned naproti je malinká a stejně vyprahlá Renia, pouhé čtyři míle na sever je populární Mykonos, naproti hlavní ostrov souostroví Syros a na jihu veliký a hornatý Naxos a hned vedle něj menší Paros. Nacházíte se v srdci Kyklad a to doslova. Ne náhodou právě tady vztyčili Délští chrám, zasvěcený společně Diovi a Héře, jako by si chtěli své nejvyšší bohy tímto aktem usmířit.

Na Délos se dnes nejpohodlněji dostanete z kosmopolitního Mykonosu, vzdáleného...

Patronem ostrova se ovšem stal krásný a urostlý Apollón, jehož svatyně zde fungovala již v Mykénském období (1400 př.n.l.), většímu věhlasu a organizovanosti se jí ovšem dostalo až v 7. stol.př.n.l. Posvátný okrsek boha Apollóna zmiňuje již Homér ve své Odyssee a rovněž i v dalším svém díle - Hymně Apollónovi (obě díla z období cca 700 př.n.l.). Právě tehdy byl ostrov pod silným vlivem svého mocného souseda Naxu, jehož obyvatelé demonstrovali svou dominanci výstavbou mnoha významných budov, jako byl dům Naxosských a zejména slavná terasa s mramorovými lvy s hrozivě rozevřenými tlamami, jejichž úkolem bylo vzbuzovat náboženskou úctu a obdiv poutníků, kteří po celou antiku na ostrov připlouvali ve velmi hojném počtu a chránit posvátné jezírko s palmou, místo božského zrození.

Rozkvět Délosu pokračoval i za vlády athénského vůdce Perikla, který se rozhodl obnovit nedotknutelnost posvátné půdy ostrova a provedl jeho tzv. purifikaci, tedy přikázal exhumovat všechny lidské ostatky, uložené na ostrově a pohřbít je na vedlejším ostrůvku Renia. Stejně tak od té doby nesměl být na ostrově nikdo pochován, ale ani se zde narodit. Zrození i smrt byly považovány za nečisté a nedůstojné pro většinu pohanských kultur.

Na Délos se dnes nejpohodlněji dostanete z kosmopolitního Mykonosu, vzdáleného pouhých 30 minut plavby výletní lodí. Na ostrov vstoupíte v místě, kde stával antický přístav a můžete se vypravit na obdivuhodnou pouť zpátky do minulosti.

Ostrov Délos patří mezi největší archeologická naleziště v Evropě vůbec a jeho...
Dnes neobydlený ostrov, v zimě bičovaný bouřemi Egejského moře a v létě naopak...

Ostrov Délos patří mezi největší archeologická naleziště v Evropě vůbec a jeho poloha je výjimečná i tím, že zaujímá celý ostrov. Hodiny můžete bloudit ztichlými uličkami Žulového města nebo, chcete li, Divadelní čtvrtí. Honosné domy převážně z 2 stol. př.n.l. uchvacují svou rozlehlostí a náročnou výzdobou. Několik místností soustředěných kolem centrálního peristylu (nezastřešeného sloupořadí), jídelna bohatě zdobená podlahovými mozaikami, dvě a někdy i tři patra, pokojíček pro vrátného alias bodyguarda. V přední části domu vždy byl nebytový obchodní prostor. Díky mravenčí píli několika generací archeologů dnes víme, kde bylo řeznictví, rybí tržiště, obchod s látkami, místní banka a směnárna, i dům producenta místního divadla. Amfiteátr pro téměř 6000 diváků vévodí tomuto luxusnímu obytnému konglomerátu. Většina domů měla místo jmenovek na dveřích před vstupem umístěné sochy majitelů. Módním trendem byl samozřejmě kult těla, takže většina nalezených exemplářů má postavu atletických jinochů a hlavu šedesátiletého mudrce. Takový nevinný antický photoshop.

Nejznámějším domem se právě díky sousoší majitelů stal dům Kleopatry. Ale pozor. Není Kleopatra jako Kleopatra. V tomto případě se ke zklamání mnohých návštěvníků nejedná o tolik populární královnu Egypta, tedy přesněji Kleopatru VII. z rodu Ptolemájovců, ale o podnikavou obchodnici původem z Athén, která neodolala zdejšímu příznivému podnikatelskému klimatu a přestěhovala se spolu se svým manželem na ostrov, kde neznali clo, daně ani EET. Taková starověká Dubaj, řekne vám v pokusu o vtip průvodkyně Poly lehce komickou angličtinou.

Není zase tak daleko od pravdy. V době největšího rozkvětu žilo na Délu přes 30 000 obyvatel ze všech koutů tehdy známého světa. Kromě klasických řeckých svatyní tak na ostrově naleznete i tzv. Terasu zahraničních bohů, které dominuje chrám bohyně Isis a chrám zasvěcený dalším egyptským bohům. Trochu překvapivě možná zde objevíte i nejstarší evropskou synagogu z 2. stol.n.l. Na ostrově žili Řekové, Féničané, Syřané, Židé a příslušníci dalších desítek etnik a národností. Ve vzájemné toleranci a zdravé obchodní rivalitě.

Právě tady se v pradobách řeckých mýtů a legend začal psát jeden úchvatný...

Vstupu do města vévodila Hérmova svatyně, společně s pokladnicí, do které přispívali všichni poutníci i návštěvníci ostrova. Hermés, boží posel s okřídlenými sandály a favorit všech obchodníků i veksláků se zde těšil velké úctě. Jeho kult tak trochu přetrval dodnes. Kdo by neznal módní dům zn. Hermés. Město mělo množství chrámů, svatyní, stovky obytných domů a tisíce obchodů. Nechybělo již zmíněné divadlo, stejně jako Agora, Stoa, Propyleje, stadion i hyppodrom. Každá čtvrť měla své obchodní centrum, takový Dubaj shopping mall, opět glosuje vtipná Poly.

Součástí areálu je i archeologické muzeum s jedinečnou kolekcí antického sochařského uměni z období od archaického Řecka až po 1. stol. př.n.l.

Každý vzestup je následován pádem, někdy i mnoha pády. Historie je v tomto neúprosná. První ránu prosperující délské společnosti zasadil v roce 88 př.n.l. král Pontu, Mithridates VI. Město vyplenil, povraždil více než 10 000 obyvatel a přibližně stejný počet zavlekl do otroctví. Začátek zkázy byl neúprosný. O dalších zhruba 20 let později podnikli podobně ničivý nájezd i piráti. Dílo zkázy pokračovalo i po změně letopočtu a poslední tečkou za slavnou historií ostrovního městského státu bylo nařízení římského císaře Theodosia, který přikázal uzavřít na ostrově všechny pohanské chrámy a svatyně.


Pohlednice z cest na větší mapě

Dnes na Délu nikdo nebydlí, tedy kromě pár archeologů a správců areálu, kteří obývají skromné, okrově nabarvené domky. Posvátné jezírko muselo být uměle vysušeno kvůli komárům a šířící se malárii, která v minulém století způsobila značný odliv zájmu archeologické veřejnosti.

Tento ostrov je fascinující v mnoha ohledech. Možná nejzajímavější je však skutečnost, že bylo odkryto teprve pouhých cca 20 % rozsáhlého antického naleziště. Další objevy nás tak v budoucnu jistě neminou.

Pokud letos přemýšlíte kam na dovolenou a v Emirátech jste již byli, zkuste poetiku modrobílých Kyklad a v rámci vašeho řeckého dobrodružství podnikněte plavbu tisíciletími, ke kořenům řecké civilizace. Třeba potkáte i Apollóna.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!