Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vás ve Švýcarsku nejvíce překvapilo?
Do Švýcarska jsem přijel v roce 1998 a všude byl naprostý pořádek. V každém domě mají protiatomový bunkr. Pak si pamatuji, že když v domě kde jsem bydlel prasklo vodní potrubí, během několika málo hodin švýcarští vojáci přivezli balenou pitnou vodu a vyložili ji před dům.
Kdo je Pavel Pospíšil?Dvaačtyřicetiletý Pavel Pospíšil se narodil v bývalém Sovětském svazu českým rodičům. V Praze vystudoval chemii, poté odjel do Francie studovat přírodní vědy. V Curychu získal doktorát z polytechniky, další tři roky strávil na postgraduálním studiu na Harvardu v USA, kde se věnoval výzkumu léčiv. V současné sobě pracuje jako výpočetní chemik ve Švýcarsku. |
Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazil? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Všude se diví tomu, že se jako návštěva chceme přezout a nebo přezouváme návštěvu, tak jsem na takový zvyk rychle zapomněl. Dnes nepřezouvám svoji návštěvu a sám si dokonce nechám boty také, abych prostě nechodil vedle návštěvy v pantoflích.
Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Ano, ale nevím kdy. Žil jsem již v pěti různých zemích a zvykl jsem si. Ale jsem tím o to více vlastenec. S dnešní televizí, internetem a možnostmi cestování si stejně nepřipadám daleko. Švýcarsko nakonec není od Česka tak jiné, mají Mikuláše, Ježíška 24. prosince večer, zvyky jsou podobné a krajina u pohoří Jury, kde bydlím, nakonec také. Houby tu rostou stejné a koupat se můžete všude.
Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí?
V USA a ve Francii mi chyběl chleba, ve Švýcarsku ale mají i tmavý. V každé zemi musíte chvíli žít a hledat, než najdete ten správný obchod. V Bostonu nakonec najdete v ruských, polských nebo židovských obchodech vše. I toho kapra na Vánoce! Jinak všude všem chutnaly bramboráky a smažený sýr s tatarskou omáčkou (na ten jsem si vozil náš eidam).
Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?
Mám sedmiletého syna, který mluví ve škole francouzsky. Manželka je z italsky mluvící části Švýcarska, takže se synem mluví italsky. Já se synem mluvím jenom česky a s manželkou zase francouzsky, takže je to dost galimatyáš. Velmi dbáme na to, aby mluvil našimi jazyky. Pomáhá nám to, že se manželka naučila česky a já zase italsky, takže nevyžadujeme překlad do francouzštiny. Od toho by to byl totiž už jen krůček se rodných jazyků vzdát a mluvit jen jedním místním jazykem. V poslední době navíc začal syn zpívat podle rádia písničky anglicky. Je to legrační, protože neví co zpívá, ale vyslovuje to jak Američan.
Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Ve Švýcarsku a v USA to bylo lepší než ve Francii, vše se ovšem pořád točilo kolem piva a Prahy. Jednou v Chicagu mi na nějaké párty americký student z Minnesoty říkal: Jak je prezidentovi Havlovi, už je mu lépe? (Věděl tenkrát, že byl Havel po operaci plic). Otázka a zájem o naši zemi mě v USA mile překvapila.
Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Ve Švýcarsku jsou politici při zemi, rozhodují o málu a mají absolutní respekt k referendu. Tři strany ve vládě jsou pravicové a čtvrtá jsou socialisté, kteří by neustále chtěli něco nového přikazovat. Málokdo ví, že mají takovou permanentní opoziční smlouvu. Všechny čtyři strany spolu vládnou už přes 50 let a kontrolují se. Ale lidé se nedají. O daních a o většině důležitých věcích rozhodují sami, a tak tam život a byznys pořád kvete. Daří se jim, protože si moc nepřipustí, aby se jim stát motal pod nohama.
