„Hostí řadu chráněných rostlinných druhů. Lze tam najít například sasanku narcisokvětou, koniklec alpinský, pětiprstku žežulník nebo kriticky ohroženou vratičku heřmánkolistou,“ řekl botanik Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Tomáš Janata.
Legendární expedice Tatra kolem světa se vrací. Vyjede v roce 2020 |
Do hrabání rýchorské květnice nedaleko Rýchorské boudy se ve středu zapojily tři desítky žáků ze základní školy v Žacléři. „Počasí není nic moc. Po pěti týdnech, kdy slunce nezalezlo, je mlha, zima, odhaduji do plus pěti stupňů Celsia. Nikoho jsem ale přemlouvat nemusel, napříč druhým stupněm se mi přihlásilo asi 30 sedmáků a osmáků,“ řekl dopoledne učitel žacléřské školy Radovan Vlček.
Rýchorská květnice je louka s druhově bohatými rostlinnými společenstvy, která na plochém hřebeni Rýchor v nadmořské výšce kolem 1000 metrů nad mořem navazuje na smrčiny a ty zase na bukový les známý jako Rýchorský prales s fotogenickými pokroucenými buky. O významu květnice svědčí i to, že byla prohlášena státní přírodní rezervací tři roky před založením KRNAP (KRNAP založen 17. května 1963). Rýchory jsou nejvýchodnější výspou Krkonoš a díky tomu, že jsou izolovaným horským masivem, panuje tam podnebí, jako by byly o 300 metrů výš. Kolem není nic, co by Rýchory krylo před vlhkými severozápadními větry.
Žáci pracují na loukách pod dohledem odborníků ze Správy KRNAP. „Hrabání začíná brzy po sejití sněhu, květiny jsou většinou ještě zatažené, proto riziko možného poškození je téměř nulové. Přesto na nejcitlivější rostlinné druhy včas upozorní náš odborný pracovník, který je na místě a případně školáky odvelí stranou a postará se o to sám,“ řekl Janata.
Lokality, o něž se KRNAP v tomto programu stará, jsou v celých Krkonoších, například je to Slunečná stráň u Svobody nad Úpou, květnice na Rýchorách, lom v Horních Albeřicích, Hoffmanovy Boudy, Sklenářovické údolí, Bíner a Peklo u Lánova, mokřina u Fida ve Strážném nebo Rýžoviště a Anenské údolí v Harrachově. Většinou jde o místa, která původně pokrýval les a před staletími je horalé proměnili na louky. Bez zásahu člověka by zanikly. Jarní hrabání těchto luk je prvním zásahem v sezoně. „Zpravidla v červnu, v červenci, někdy ale až na přelomu srpna následuje kosení, případně sušení a odvoz sena a tím sezona končí,“ řekl Janata.
Letos se v Krkonoších do projektu hrabání luk zapojilo 495 žáků z 16 základních a středních škol. Letos pomohou oživit 13 lokalit. Správa KRNAP na tom spolupracuje se školami od roku 2007.
