Ti už tak utrpěli od začátku pandemie hodně velké ztráty a karanténa přinesla další vážné komplikace, ze kterých se turistika už nemusí vzpamatovat. A ta je pro španělskou ekonomiku opravdu důležitým zdrojem příjmu - představuje téměř 15 % hrubého domácího produktu.
Španělská vláda ihned zareagovala. Rozhodnutí vlády britské samozřejmě respektovala, ale ministryně zahraničních věcí prohlásila Španělsko za bezpečnou zemi z hlediska koronaviru: nová ohniska nákazy sice existují, ale jsou okamžitě identifikována, ihned jsou zavedena ještě přísnější opatření a situace je pod kontrolou. V žádném případě se nejedná o druhou vlnu epidemie. Zvýšení počtu nakažených je podle vlády logickým důsledkem nové normality a počítalo se s ním.
Kateřina Ferenčíková NolascoKateřina Ferenčíková Nolasco žije v Baskicku, autonomním regionu na severu Španělska. Živí se jako učitelka angličtiny.  |
Nemocnice jsou připraveny jak z hlediska personálního, tak i ochranných pomůcek, kterých byl dříve citelný nedostatek. Vláda se snaží alespoň o to, aby byly z povinné karantény vyjmuty Kanárské a Baleárské ostrovy. Od začátku tam byla situace mnohem lepší než ve zbytku Španělska a také jako první začaly s rozvolňováním. I ted jsou čísla nově nakažených dokonce nižší, než ve Velké Británii. Proč tedy takový strach?
Britští turisté jsou hned po těch z Německa druhou nejpočetnější skupinou zahraničních návštěvníků. Myslím si, že více než čísla může působit nepříznivě dojem, jaký zanechala situace na počátku pandemie. K Británii se bohužel přidávají i další státy jako například Německo, Holandsko a Francie. Jejich nedoporučení cestovat nebo povinná karanténa po návratu jsou sice omezeny na regiony, kde je situace nejhorší, to znamená Katalánsko, Aragonie a Navarra, ale pro cestovní ruch to určitě není dobré.
Situaci v přímořských letoviscích by mohli alespoň trochu zlepšit samotní Španělé, kteří žijí ve vnitrozemí a touží po pár dnech odpočinku na pláži, i když s rouškami. Dovolenou tady má většina lidí podobně jako v dalších zemích na jihu Evropy v srpnu, takže se s velkou nadějí očekává alespoň příjezd turistů místních.
55. Ročník Mezinárodního jazzového festivalu v San Sebastianu
A jak to vypadá na ulicích, v obchodech? Pokud jde o nošení roušek, pořád ještě je dost těch, kteří si nařízení vykládají tak trochu po svém a ne vždycky je mají nasazené, když kouří nebo telefonují, nebo se jim prostě zrovna nechce.
Tento týden jsem se poprvé od začátku pandemie vydala do obchodu s oblečením, které jsem si i přímo tam zkusila. Musím říct, že všechno bylo velice dobře zorganizované: naznačené rozestupy u fronty na pokladnu i na zkušební kabinky. Ty byly po každém zkoušení pečlivě dezinfikovány horkou párou, stejně jako oblečení. Jediným problémem byla opět disciplína - někteří nemohli pochopit, že rozestupy sice dělají frontu delší, ale nepostupuje se kvůli nim pomaleji. Prodavačky trpělivě znovu a znovu upozorňovaly, že se musí dodržovat.
Opravdu obdivuji jejich výdrž, protože ne vždy se setkávají se vstřícnou reakcí ze strany zákazníků. A prodavačky v obchodech s potravinami, které byly otevřeny i v době nejpřísnějších opatření, si, myslím, zaslouží naše ocenění ještě více.
Pokusím se přece jen zakončit pozitivní zprávou - v San Sebastiánu se i za této situace konal 55. ročník Mezinárodního jazzového festivalu. Bylo to sice ve zkrácené verzi, s rouškami a omezeným počtem diváků i účinkujících, ale i tak přinesl mnoho zážitků z kvalitní hudby. A už teď se všichni těšíme na další významnou kulturní akci, kterou bude 68. ročník Mezinárodního filmového festivalu na konci září.
