Za skoky přes oheň letos hrozilo až 3000 eur pokuty, na mnoha místech byly uzavřeny pláže už od 7 hodiny a vše hlídala policie. Někde to vyřešili tak, že oheň sice zapálen byl, ale lidé se na něj mohli dívat přes streaming. Jinde, jako tady v San Sebastiánu, se oheň také rozhořel, ale pouze za přítomnosti velice omezeného počtu lidí. Policie i média zdůrazňují, že je na každém z nás, abychom byli zodpovědní, nosili roušky a dodržovali alespoň dvoumetrové rozestupy.
Nezodpovědné chování
S rozvolněním opatření totiž přišlo i to, čeho jsme se všichni obávali, ale co jsme zároveň i čekali. Nová ohniska nákazy. Zatím je sice vše pod kontrolou a situace se naštěstí zdaleka nepodobá tragédiím, které se denně odehrávaly po celé zemi v březnu a dubnu. Ale vláda už teď varuje před možnou druhou vlnou epidemie. S tím, že pokud to bude nutné, bude postupovat nekompromisně a stav nouze by byl obnoven buď na jednotlivých místech, kde by se zvýšil počet nakažených, nebo i v celé zemi.
Nejhorší situace je momentálně v okrese a stejnojmenném městě Huesca, kde bylo nutné vrátit se zpět do 2. fáze rozvolňování, a odsud se nákaza přenesla do nedalekého města Lérida, také v podhůří Pyrenejí. Menší nová ohniska jsou i na jihu Španělska a v Galicii. Důvodem je hlavně neukázněnost mladých lidí, kteří po dlouhé době izolace nedodržují předepsaná pravidla.
Kateřina Ferenčíková NolascoKateřina Ferenčíková Nolasco žije v Baskicku, autonomním regionu na severu Španělska. Živí se jako učitelka angličtiny.  |
I za současné situace se ale konají zajímavé kulturní akce. Například barcelonská opera El Liceu znovu zahájila svou činnost, a to velice neobvykle: koncertem pro publikum, pro které koronavirus hrozbou není - pro 2292 květin! S nápadem přišel španělský umělec Eugenio Ampudia a chtěl tak zkoumat vztah mezi umělcem a publikem a také to, jaký na nás mělo vliv omezení pohybu po dlouhou dobu.
Jeho cílem bylo vyvolat dojem invaze květin do hlediště v situaci, kdy tam nemohli být lidé. Proto chtěl, aby každá květina měla svůj květináč a “seděla” v křesle jako skutečný divák. Koncert byl vysílán přes streaming a lidé ho měli pouštět svým květinám a rostlinám doma. Akce měla také ekologické poselství a podle španělských i světových médií se to opravdu podařilo. “Publikum” bylo vzorné - žádné šustění bonbóny ani vyzvánění mobilů. A jaký byl program? Smyčcové kvarteto hrálo “Crisantemi” (Chryzantémy) italského operního skladatele Giacoma Pucciniho.
Na červeném koberci v rouškách?
Každoroční filmový festival, který se koná koncem září v San Sebastiánu, se měl letos konat také online - jeho ředitel José Luis Rebordinos původně přistoupil na návrh festivalu Tribeca v USA. Nakonec ale bude jeho 68. ročník mít tradiční formu a oznámeno bylo už i to, že cenu Donostia (to je baskický název San Sebastiánu) za celoživotní dílo převezme americký herec Viggo Mortensen, který zde představí i svůj režisérský debut “Falling”. Budou herci na červeném koberci v rouškách? K festivalu totiž patří i čekání na filmové hvězdy, autogramy a pro pár šťastlivců i selfíčka. To by asi s rouškami nebylo ono.
Léto nejsou jenom kulturní akce, ale hlavně také prázdniny. Některým školákům začaly letos nečekaně už vlastně v březnu, když byl vyhlášen nouzový stav. Výuka sice probíhala online, ale lavice zůstaly většinou prázdné. Myslím si, že letos budou prázdniny potřebovat také i rodiče, a to hlavně malých dětí - udržet je 42 dnů doma bez jakékoliv možnosti vyjít ven muselo být opravdu vyčerpávající.
Ve Španělsku je každá škola tak trochu svět sám pro sebe. Fungují tady školy státní, státem dotované i soukromé. Každá má jiné osnovy, jiný začátek i konec školního roku - to jsem často musela známým v Česku vysvětlovat a abych pravdu řekla, španělské školství jsem dodnes úplně nepochopila ani já, i když moje dcera už má povinnou docházku za sebou a chodila do různých typů škol.
Brala jsem to tak, že se prostě každé škole musíme přizpůsobit, a věci, které byly jiné ve srovnání s tou předchozí, jsem moc neřešila. Dodnes si pamatuji, jak jsem po přestěhování do San Sebastianu usoudila, že anglická škola asi vysvědčení na konci školního roku vůbec nedává. Dcera měla průběžné výsledky výborné a o nějakém dalším vysvědčení nebo hodnocení, jaké bylo ve škole předchozí, nemluvila. Až v září, když jsme zase chystaly baťůžek, jsem v něm objevila papír, který nakonec vysvědčením byl…
Biarritz
Výlety do Francie
Teď tedy začaly ty opravdové prázdniny, které jsou ve Španělsku hodně dlouhé - většinou od poloviny června do druhého týdne v září. Pro rodiče nastává každoroční problém, co s dětmi. Řešením bývají většinou příměstské tábory, které se konají až do konce července. Letos ale bylo do poslední chvíle nejisté, jestli se vůbec uskuteční a za jakých podmínek. Nakonec se podařilo organizátorům většinu z nich koronavirové situaci přizpůsobit. Unavení rodiče se zaradovali, i když letos mnoho z nich pořád ještě pracuje z domu, a děti se po dlouhé době mohly setkat se svými kamarády a vrstevníky.
Zaradovali jsme se i my, kteří jsme si zvykli na luxus být tak blízko Francie, že si tam můžeme zajet i na jedno odpoledne. V neděli se otevřely hranice a vyrazili jsme do přímořského letoviska Biarritzu, který se stal mou srdeční záležitostí. Určitě nejsem sama. Je těžké shrnout do pár slov jeho krásu a kouzlo. Je to místo, kde najdete všechno - nezkrotný Atlantik, aristokratickou minulost, kulturu i sport. Tak zajímavé, že si myslím zaslouží samostatnou kapitolu. Pro nás je velkou odměnou to, že ho zase můžeme kdykoli navštívit. Věříme, že už to tak zůstane.
