Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Cestování

STOPEM SE PSEM PO ASII: Ruská byrokracie a reakce české ambasády: ‚Nemáme s vašou otázkou nic společné‘

Na cestě foto: Slávek Král

Za 28 dní a 12 000 kilometrů stopem se psem z Plzně až na konec Ruska. Minule jsme dostopovali až do Vladivostoku. A to jsme nepospíchali! Bohužel nás k tomu vedla skutečnost, že ruská víza jsou jen na měsíc, a že Rusko je velké.
  5:46

Za takový měsíc se rusky dá naučit poměrně obstojně. Na stopu si musíš povídat a to je ta nejlepší škola. Za takový měsíc v Rusku už ho ale můžeš mít plné zuby a to nejen z důvodu, co nás teď čeká.

Corey
Za takový měsíc se rusky dá naučit poměrně obstojně. Na stopu si musíš povídat...

Ve Vladivostoku jsem dorazil na trajekt. 

„Chtěl bych do Japonska.” 

“Samozřejmě, budete platit cash, nebo kartou?” Ozvalo se. 

„Výborně, kartou a můžu se psem?”

Měl jsem zjištěno, že můžu a měl jsem i připravené všechny dokumenty. 

„Ne, nemůžete,” ozvalo se u okénka.

Tento trajekt jede do malého přístavu a tam nemají karanténu, bylo mi vysvětleno. Zjednodušeně řečeno: Není tam veterinář, který by kouknul do dokumentů a řekl: „Ano, vše v pořádku.“

O CESTOVATELI

Slávek Král cestuje již 9 let. Dvakrát objel svět stopem a na každém obydleném kontinentu strávil minimálně půl roku. Momentálně cestuje se svojí fenkou Corey. Přednáší a pořádá Travel stand-up festival.

Ok, to se dá pochopit, veterináři nemusí být všude. Slečna mi nabídla, že mě trajekt vezme do Jižní Koreji a ať předložím všechny dokumenty. Pro vstup psa do Japonska a vlastně kamkoli potřebujete čip, očkování, pas a sérologické vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině (více detailů brzy rozepíšu na svém blogu, protože je to poměrně složité téma). 

Vyndal jsem tedy všechny dokumenty. Slečna se zahleděla na sérologické vyšetření, které jsem měl dokonce i v ruštině. „Tady není ruské razítko,” povídá. 

Po této větě následovala návštěva třech veterinárních stanic a všechny se shodly na jednom: „Zajeď si do Moskvy, tam ti to razítko můžou dát, ale trvá to měsíc.” Vzhledem k tomu, že mi za tři dny končí víza v Rusku, tak to nepřipadalo v úvahu a s velkým trápením jsem řešil, jaké jsou moje další možnosti. Japonsko, Jižní Korea a Severní Korea, ani jedna zem nebyla možná. Jelikož Corey má 16 kg, není možné, aby v Asii letěla (mohou pouze psi do 6 kg anebo uspat - velké procento už se ale nikdy neprobudí).

Země, které Slávek Král procestoval

Takže Čína, přiběhl jsem na čínskou ambasádu a tam mi poradili, jaké všechny dokumenty potřebuji. V Číně už jsem byl, a tak jsem z cloudu všechny dokumenty stáhnul, aktualizoval a vytiskl. Proces tisku byl zážitek sám pro sebe. Když se mi starší paní zeptala, jestli to nemám na disketě a nastartovala svůj Windows XP, měl jsem tušit, že to nebude tak jednoduché. Byl jsem asi první člověk, který jí ukazoval, jak se připojí flashka a tiskne z PDFka. 

Všech 30 papírů potřebných pro vstup do Číny jsem další den přinesl na ambasádu. Pán na to chvilku kouká a povídá: „Ale ty nejsi Rus, my víza dáváme jen Rusům,” a normálně mě vyhodil. 

Kde mě můžete sledovat?

Proč mi den předtím nic neřekl, mě ani nezarazilo, tak jsem psal zoufalý  na českou ambasádu v Moskvě. Vysvětlil jsme jim svoji situaci a že jediná možnost je dostopovat 7000 km do Kazachstánu (kde nepotřebuji víza), ale překročím tak délku pobytu v Rusku a co mám tedy dělat. Přišla mi úplně úžasná odpověď: „Nemáme s vašou otázkou nic společné,” a já se vydal na nejtěžší cestu ve svém životě.

Měl jsem za dva dny přejet 7000 km, ale hlavně - poprvé v životě jsem nešel na stopa, protože mě to baví, ale protože to jinak nejde a potřebuju pomoc. Měl jsem plné zuby všech byrokratických pitomců a v červnu začalo znova sněžit. Na stopa musíš jít s pozitivním přístupem, pokud to neučiníš, lidi to na tobě poznají a nevezmou tě.

Stopnul jsem si například Maxe a projížděli jsme okolo Bajkalu.

Ve 2 hodiny ráno dostal skvělý nápad. Ujal jsem se tedy volantu a že přes noc to odřídím já. Po hodině jsem si uvědomil, že už mám propadlé vízum a že jestli bude policejní kontrola, tak na to přijdou. Během deseti minut byla policejní kontrola a policisté mě označili za imigranta.

Průměrně jsem stopoval 19 hodin denně a za 6 dní jsem ustopoval 7000 km. Dostal jsem se na hranice s Kazachstánem. Podařilo se mi to? Překročil jsem hranice? Zavřeli mě? Vyhostili mě? Tak to se dozvíte zase příští týden.

Aktuální přednášky

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...